Brusel - Když se EU na svém březnovém summitu dohodla, že do roku 2020 zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 procent, ekologové jásali.
Jenže po půl roce je realita jiná. Pravidlo "dvou dvacítek" totiž existuje zatím jen jako nezávazný slib a směrnice, která z něj měla učinit závazek, je stále v nedohlednu.
Potíže s jejím přijímáním připustil i eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. "Je to opravdu velmi citlivé téma," řekl s tím, že jednotlivé státy jsou velmi opatrné.
Bez euronormy to nepůjde
Nedávno totiž rozeslal všem členským zemím dopis, v němž se dotazoval na konkrétní kroky, jak zvýšení výroby zelené energie chtějí dosáhnout. Jenže žádná jednotná strategie, kterou by bylo možné zakotvit ve směrnici, se z odpovědí zatím nerýsuje.
Bez euronormy, která by měla obsahovat kapitoly o biopalivech, elektřině z obnovitelných zdrojů a chlazení a topení, přitom není možné k reálné podpoře zelené energie nikoho zavazovat.
Bez potíží není ani již existující závazek zvýšit podíl zelené energie do roku 2010. Například Česká republika má dosáhnout osmiprocentního podílu na hrubé spotřebě elektřiny. Zatím ale dosáhla pouhých pěti procent.
Problematické je i zvyšování podílu biopaliva, které se přimíchává do pohonných směsí vyráběných klasickou cestou. Odborníci totiž varují, že přílišná podpora biopaliv vede ke zvyšování cen potravin a nadměrnému pěstování monokultur.
V Mexiku například letos na jaře proběhly vlny protestů proti téměř dvojnásobnému zdražení tortil, oblíbených kukuřičných placek. Cenu kukuřice totiž vyšroubovala poptávka z USA, kde se z této komodity pálí biolíh.
