Zaragoza /od zpravodaje Aktuálně.cz ve Španělsku/ - Je to vystudovaný ekonom, který pracoval ve výzkumném ústavu a pak se dal na politiku, v níž dosáhl vcelku významného postavení. Často se ve světě vyjadřuje o globální změně klimatu. Ale pozor: není to Václav Klaus.
Dá se to ostatně poznat podle toho, že když mluví o klimatických změnách, chápe je jako hrozbu lidstvu, kterou je zapotřebí brát velmi vážně a snažit se ji omezit.
Jmenuje se Janez Potočnik a je evropským komisařem, který má v popisu práce podporovat vědu a vědecký výzkum.
Změna klimatu? Samozřejmě
Právě ve dnech, kdy český prezident Václav Klaus pobýval v Japonsku, aby pronesl v japonském Tokiu projev o tom, že panika kolem globálního oteplování nemá seriózní opodstatnění, byl eurokomisař Potočnik ve španělské Zaragoze na světové výstavě EXPO.
O Klausově projevu čtěte:
Klaus se znovu opřel do oteplování. Burcuje v Tokiu
Komisař v Zaragoze mluvil o klimatické změně jako o samozřejmé věci, která nutí vyspělé země podporovat vývoj trvale udržitelných technologií, jež na měnící se světové podnebí musí reagovat. Tedy pravý opak toho, co hlásá prezident Klaus.
Janez Potočnik
Narodil se 22. března 1958, je občanem Slovinska. Vystudoval ekonomii a pak pracoval ve dvou ekonomických výzkumných ústavech v Lublani; v letech 1993 až 2001 byl ředitelem lublaňského Ústavu pro makroekonomické analýzy a rozvoj.
Od roku 1998 do roku 2004 vedl vyjednávací tým pro přistoupení Slovinska k Evropské unii, v letech 2002 až 2004 byl současně slovinským ministrem pro evropské záležitosti. Od roku 2004 je evropským komisařem pro vědu. Je ženatý, má dva syny.
Důkazy jsou pro mě přesvědčivé
"Vy si opravdu myslíte, že existuje dost důkazů o tom, že se změna klimatu projevuje, že je pro lidi hrozbou a že na ní má lidská činnost svůj podíl?" zeptal se tedy eurokomisaře zpravodaj Aktuálně.cz při krátké tiskové konferenci v pavilonu Evropské unie na výstavišti EXPO.
"Samozřejmě. Existuje Mezivládní komise pro klimatické změny IPCC (pracuje pod patronací OSN - pozn. red.). S ní spolupracují prominentní vědci z celého světa. V žádné jiné oblasti nemáme k dispozici tak špičkový poradní sbor," odpověděl Janez Potočnik.
"Propočty IPCC jsou proto pro mne dostatečně přesvědčivé. Jak v tom, že změna klimatu je pro lidstvo nebezpečím, tak i v tom, že ji ze značné zčásti způsobuje lidská činnost a průmyslové aktivity," dodal eurokomisař.
Předběžná opatrnost jako dogma...
Skleníkový efekt způsobují plyny, které pod sebou v zemské atmosféře zachycují teplo a nedovolí mu uniknout do vesmíru. Některé z nich uvolňuje člověk svou činností, například oxid uhličitý vzniká spalováním ropy a uhlí.
Snahy o snížení lidmi vyvolaných emisí skleníkových plynů jsou založeny na takzvaném principu předběžné opatrnosti.
Z něj vycházejí mezinárodní ekologické dohody posledních let. Jeho podstatou je, že při důvodném podezření na vážné následky určité činnosti je lepší snažit se jim předejít ještě dřív, než budou k dispozici úplné vědecké důkazy, protože to už může být pozdě.
Václav Klaus při svém projevu označil princip předběžné opatrnosti za dogma environmentalistů, a řekl, že stále čeká na základní ekonomické argumenty, které pomohou tento fundamentalistický princip odmítnout.
... a jako užitečný nástroj
Bývalý ředitel slovinského makroekonomického ústavu a nynější eurokomisař Potočnik mu takové argumenty nedodá. Naopak.
"Princip předběžné opatrnosti je velmi dobrým nástrojem pro rozhodování, pokud ovšem nebude zneužit," tvrdí. "A zneužití zabrání právě největší transparentnost. O každém jeho uplatnění se vede debata, do níž je zapojena řada odborníků," vysvětlil svůj postoj eurokomisař zpravodaji Aktuálně.cz.
"Když se snažíme bránit následkům globálního oteplování, je to správně. Se znalostmi, které už máme, prostě nemůžeme zůstat nečinní, to bychom si nemohli zodpovědět sami před sebou," zdůraznil komisař pro Aktuálně.cz.
Jak dodal, i kdyby se třeba nakonec přece jen ukázalo, že snaha o snížení spalování fosilních paliv byla omylem, pořád je to nižší riziko, než kdybychom nechali dění zcela volný průběh.
I v tom se tedy tento ekonom a evropský politik zcela liší od názorů Václava Klause, prezidenta země, která od ledna převezme na půl roku předsednictví Evropské unie.
Čtěte také:
Co bude po Kjótu? V Ghaně učiněn váhavý krok vpřed
Do sta let budou české hory bez sněhu, tvrdí studie
