Praha - Šek na sto tisíc dolarů (1,9 milionu korun) převzala v pátek pro svou instituci ředitelka Ústavu experimentální botaniky Akademie věd Eva Zažímalová od americké kosmetické firmy Senetek. Je to jen část z licenčních poplatků, které vědci dostávají za využití poznatků ze svého výzkumu.

V tomto případě čeští botanikové zkoumali cytokininy, rostlinné hormony, které - mimo jiné - zpomalují stárnutí pletiv a rostlinných orgánů. Z jednoho z těchto hormonů vytvořili odvozenou chemickou sloučeninu. Ve spolupráci s dánskou Univerzitou v Arhusu pak potvrdili, že sloučenina ovlivňuje i regeneraci živočišných buněk.

"Při všech kontrolách se ukázalo, že látka nemá toxické ani rakovinotvorné účinky," konstatuje profesor Miroslav Strnad, vedoucí společné laboratoře olomoucké Univerzity Palackého a akademického Ústavu experimentální botaniky.

Licenční krém na americkém trhu

Sloučenina z laboratoře profesora Strnada je nyní patentována a licenci na její využití si zakoupila zmíněná společnost Senetek z kalifornského města Napa. Ta z ní vyvinula přípravek, který omezuje zdrsnění a loupání lidské pokožky a také snižuje projevy akné, kožních zánětů nebo kožního onemocnění zvaného růže. V celkovém důsledku tedy vlastně omlazuje vzhled pokožky.

"Testovali jsme jej na kalifornské univerzitě v Irvine stejně jako jiné léky," říká ředitel Seneteku Frank Massino. Právě klinické testy s lidskými pacienty jsou nejdražší částí výzkumu. Proto výzkumné ústavy prodávají licence bohatým farmaceutickým firmám, protože samy by takové testy nezaplatily.

Ze stejných důvodů například byly do Spojených států už dříve prodány licence na protivirové léky z laboratoře proslulého českého chemika Antonína Holého.

Výsledek základního výzkumu

Prostředek na ochranu lidské pokožky se pod názvem Pyratine-6 již dostal na americký trh, později zřejmě pronikne i do Evropy. Další léčivé kožní prostředky založené na jiných látkách ze Strnadovy laboratoře procházejí testováním nebo se už také chystají do výroby.

Čeští vědci nechtějí zatím prozradit, kolik peněz by měli z licenčních poplatků pro svůj další výzkum získat.

"Celá Akademie věd dostane letošní rok ze státního rozpočtu pět miliard korun a další dvě miliardy korun získává za různé patenty a poskytované služby," konstatuje její předseda Jiří Drahoš. "A sem patří i licenční poplatky za využití této sloučeniny."

Jsou výsledkem dlouhodobého základního výzkumu, při němž vědci zjišťují, jak vlastně příroda "funguje". Získané poznatky se pak mohou využít až nečekaným způsobem. Jako v tomto případě, kdy chemická látka vyvinutá díky výzkumu rostlinných tkání našla uplatnění v léčebné kosmetice.