Život singles jako past. V roli poražených končí ženy

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
14. 3. 2013 15:58
Přes den pracují, večer tráví čas podle sebe. Nezávislé ženy se od mužů-sólistů liší
Pohoda, užívají si ženy singles. Pak ale nastane tvrdý střet s realitou...
Pohoda, užívají si ženy singles. Pak ale nastane tvrdý střet s realitou... | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Je jim třicet, mají atraktivní místo ve firmě, spoustu peněz a ve volném čase si mohou dělat, co chtějí. Zdá se jim to ideální, a tak často promeškají správný čas na změnu - na usazení a založení rodiny.

Zatímco pro muže není těžké vše dohonit, žena může mít problém. To jsou východiska vědců z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří loni zahájili dlouhodobý výzkum "Cesty do dospělosti".

"Jak ženy stárnou, rok od roku jim klesají šance vdát se. Na jedné straně se na sňatkovém trhu objevují ženy mladší a atraktivnější, na straně druhé zůstalo v kohortách jejich odpovídajících partnerů jen málo svobodných. Nadějí, jež pro ně zbývá, jsou muži rozvedení. Ovšem muži starší a zvláště rozvedení se poohlížejí spíše po partnerkách mladších," varuje už stať ze Sociologického časopisu z roku 2001.

Muže "sólisty" navíc nic netlačí. Děti mohou mít i v pozdním věku, mladou atraktivní partnerku také. Ale ženy-singles se postupně ocitají v pasti.

Co riskují nezadané ženy?

Její strasti se pak prohlubují s přibývajícím věkem a tím více na ni doléhají. Vdá se už i poslední nezadaná kamarádka, posléze mají všechny kamarádky děti a sdružují se spolu přes den, večer pečují o rodinu a vyrážejí ven jen občas.

Žena žijící jako single oproti tomu přes den pracuje a večer nemá s kým trávit volný čas.

Ženy, které odkládají zásadní životní rozhodnutí, často do této fáze nedohlédnou, natož za ni - do důchodového věku, kdy hlavní náplní bývá "babičkovská role", či do pozdního důchodového věku, kdy jsou osamělé ženy bez rodiny odkázány na pomoc cizích lidí.

Co na to nezadané dámy? Často raději čtou jiné články, které říkají, že být sama znamená dělat si, co chci, nemuset se na nikoho ohlížet.

Argumenty jsou však mnohdy úsměvné: můžete si vařit, co chcete, dát si dvě porce zmrzliny a nikdo vám neřekne, že jste tlustá, nemusíte na podlaze zakopávat o mužská zpocená trika, můžete chodit doma neupravená, v čem chcete, popřípadě nikdo vám nebude přepínat televizi.

"Neutápějte se pořád v myšlenkách o tom, co je špatně, a nepřemýšlejte, kolik dětí už mají vaše kamarádky, a co kupují partnerům k Vánocům. Otevřete dobré víno a uspořádejte pořádnou ladies party anebo si hoďte jen tak relax sama pro sebe a užívejte, co to jde. Můžete přece vyvádět, co vás jen napadne, a nikdo vám do toho nebude kecat. Žádné připomínky ani úšklebky," radí jim například web Město žen.

Maminčini mazánci

Problém ale mají i muži, zvláště ti v kategorii "maminčin mazánek". Je jim hodně přes dvacet, stále žijí s rodiči, jsou citově fixováni na matku, navíc jim velmi vyhovuje její servis - mají navařeno, vypráno, uklizeno.

Mnozí muži mají strach opustit
Mnozí muži mají strach opustit | Foto: Thinkstock

Často nemají jiný důvod, aby zůstávali doma, než ten, že je to pohodlné. A matka? Na jednu stranu tuší, že by se měl syn osamostatnit, na druhou stranu o něj nechce přijít. I ona často propásne tu pravou chvíli, aby řekla: "A dost!"

Tak se stane, že se v její domácnosti vyvíjí nesamostatný muž zcela nepoužitelný pro manželství ani rodinu, který sám připomíná dítě. Popřípadě muž, který se stává jakýmsi neformálním partnerem matky. Rozhodují spolu o chodu domácnosti a odsunují otce na druhou kolej.

Neschopnost "vyletět z hnízda" je jednoznačně problém mladých mužů. Ve věku 23-29 let žije společně s rodiči přibližně 10 % dívek a celá čtvrtina mužů.

V Itálii či Španělsku jsou tato čísla ještě hrozivější. Ve věku 18-34 let představují více jak 50 % populace v uvedené věkové kategorii.

Perlička na závěr. Ve Španělsku musel loni soudce nařídit pětadvacetiletému mladíkovi, aby se od otce a matky odstěhoval. A to do třiceti dnů, pod hrozbou pokuty. Mladý muž se své rodiče předtím rozhodl zažalovat, protože mu odmítali vyplácet kapesné ve výši čtyř set eur měsíčně, dokud si nenajde práci.

 

Právě se děje

Další zprávy