Nikósie - Nový zvrat v řešení kritické finanční situace Kypru přinesla horečná sobotní jednání mezi kyperskými politiky a představiteli věřitelské trojky, tedy Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.

Kyperští politici ve snaze uchránit zemi před bankrotem předvedli ještě jeden veletoč a přistoupili na dohodu, která zahrnuje zdanění vkladů. Na vklady v největší kyperské bance přesahující 100 tisíc eur by měla být uvalena speciální daň ve výši 20 procent. Stejně vysoké vklady v ostatních finančních ústavech by měly být zdaněny čtyřmi procenty.

Ústupek Kypru podle pozorovatelů pravděpodobně souvisí s krachem, k němuž v pátek vedla jednání o pomoci z Ruska.

Součástí balíčku řešení by podle oznámené dohody nemělo být znárodnění důchodových fondů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na kyperského činitele.

Kyperští politici vyjádřili nad posledním vývojem optimismus. Prezident země Nikos Anastasiadis ve večerním tweetu napsal, že doufá v brzké vyřešení krize. Evropští představitelé neposkytli k pozdně večernímu vývoji bezprostřední komentář.

Ulitmátum vyprší v pondělí

Kyperští politici jsou pod časovým tlakem, už v pondělí totiž hrozí pozastavení pomoci od Evropské centrální banky, a tím i možný krach největších bank.

V sobotu večer nebylo zřejmé, zda se pro nový plán podaří sehnat většinovou podporu v parlamentu, nebo zda se prezident a vláda pokusí parlament obejít.

Zdanění vkladů v bankách by mělo pomoct k tomu, aby Kypr splnil podmínku EU přispět na vlastní záchranu částkou 5,8 miliardy eur. Mělo by zároveň umožnit, aby nedotčeny zůstaly vklady drobných střadatelů.

Klíčová jednání v neděli

Klíčové jednání na evropské úrovni se uskuteční v neděli, kdy se sejdou ministři financí zemí platících eurem. Šéf euroskupiny, nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem, to oznámil na Twitteru s tím, že schůzka začne v Bruselu v 18 hodin. Výsledkem schůzky by měla být odsouhlasení konkrétní podoby balíčku finanční pomoci Kypru.

Kyperský parlament se pravděpodobně nesejde k hlasování dřív než po nedělním setkání euroskupiny. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na kyperské poslance. Ti budou opět pod velkým tlakem, během soboty se v Nikósii konaly protesty stovek rozhořčených Kypřanů, kterým se nelíbí plány na zdanění vkladů.

Evropská centrální banka pohrozila, že pokud Kypr nenajde do pondělí řešení, zastaví přísun peněz do jeho ohrožených bank. V pondělí se má také rozhodnout o osudu finanční pomoci EU ve výši 10 miliard eur, na které se před týdnem dohodli ministři financí eurozóny.

V pátek večer poslanci schválili první body záchranného plánu, o možnosti zdanit některé bankovní vklady ale zatím nerozhodli.

Poslanci v pátek přijali zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank. Jde o první část balíku opatření nezbytných k získání 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard Kč) vlastními - kyperskými - silami. Právě tento krok je podmínkou k tomu, aby Kypr získal další pomoc ve výši deseti miliard eur od ostatních zemí eurozóny.

Zákon o restrukturalizaci bank umožňuje vládě rozdělit dobré a špatné úvěry v rámci problémových finančních ústavů. Restrukturalizace by měla především čekat druhý největší finanční dům Laiki Bank. Podle činitelů ale nezasáhne uložené částky do 100 tisíc eur.

Další peníze mají zajistit obligace nově vytvářeného fondu solidarity, za které chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata.

Při přípravě fondu se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo i o znárodnění soukromých penzijních fondů, což ale v pátek kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová, a tak kyperští politici od tohoto plánu zřejmě nakonec upustili. 

Neblafovali

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso s unijním prezidentem Hermanem Van Rompuyem v pátek večer zrušili kvůli Kypru pravidelný summit s Japonskem v Tokiu. "Probíhající úsilí o nalezení řešení vyžaduje naši přítomnost v Bruselu," uvedli v prohlášení.

Měli by jednat s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem, který se podle posledních informací chystá do Bruselu v neděli.

Vážnost situace potvrzují i titulky v bruselských médiích. Podle serveru EUobserver je Kypr na pokraji odchodu z eurozóny. Evropská centrální banka totiž pohrozila, že pokud Kypr nenajde do pondělí řešení, zastaví přísun peněz do jeho ohrožených bank.

List Financial Times v sobotu uvedl, že představitelé EU sice už tři roky řeší jednu krizi za druhou, ale opět se jim podařilo špatně interpretovat celou situaci. Těsně před úterním hlasováním kyperského parlamentu, který záchranný plán odmítl, evropští představitelé byli přesvědčeni, že prezident Anastasiadis by neohrozil svou zemi kvůli bohatým majitelům velkých kont.

List naráží na neochotu Anastasiadise zavést vysokou daň na objemné vklady, což vedlo i k navrženému zdanění vkladů pod 100 tisíc eur.

"Ještě hodinu před hlasováním jsem si myslel, že to je blafování," řekl vysoký představitel eurozóny. "Mysleli jsme, že otočí a nakonec nařídí své straně hlasovat pro," dodal.

Navíc evropští představitelé počítali do poslední chvíle s tím, že by prezident předložil návrh parlamentu, jen kdyby bylo zajištěno jeho schválení. Tato chyba v úsudku by mohla mít klíčové důsledky pro eurozónu, napsal Financial Times.

Zájmy šesti mocností

I když Kypr se dostal do popředí zájmu až tento týden, jeho finanční krize trvá od chvíle, kdy byl ostrov před dvěma lety poprvé odstřižen od finančních trhů. "Koncepčně a politicky je to větší problém než plán pro Řecko," řekl listu vysoký evropský představitel. "Velikost země neodpovídá velikosti problému," řekl.

"Při plánování se připravujete na všechny možnosti," řekl další představitel eurozóny na otázku, zda by Kypr mohl opustit eurozónu. "Nemyslím, že se to stane, ale pokud nebudou mít do pondělního rána hotový plán, se kterým budeme souhlasit...".

V dalším komentáři o geopolitickém dopadu kyperské krize Financial Times píší, že by "otřesy na Kypru mohly být cítit na celém světě". Ostrov je nejen fyzicky rozdělen na řeckou a tureckou část, ale je také ve výbušné oblasti, kde se protínají vojenské, diplomatické, energetické a finanční zájmy nejméně šesti mocností.

Kypr nám připomíná, že problémy vyvolané ostrovy jsou často nepřímo úměrné jejich velikosti: vzpomeňme si na Tchaj-wan v roce 1949, Kubu v roce 1962 a Falklandy v roce 1982. Evropská finanční krize dosáhla závratných výšin na Islandu a v Irsku, napsaly Financial Times.