Islamábád - Hodně se v Pákistánu změnilo od chvíle, kdy elitní armádní jednotky dobyly v metropoli Červenou mešitu, známou baštu islámských radikálů.
Následoval konec příměří mezi kmenovými vůdci z hraničních oblastí ze severozápadní části země a vládou. Sebevražední atenátníci, sympatizující s Talibanem a Al-Káidou, pak začali útočit na policisty a vojáky.
Prezident Parvíz Mušaraf proto podle zahraničního tisku zvažoval, že "nepříteli zevnitř i zvenčí" odpoví vyhlášením výjimečného stavu. Podle posledních zpráv agentury Reuters se ale nakonec rozhodl ještě počkat.
Mušaraf do Afghánistánu nejede
Jeden z Mušarafových poradců Reuters sdělil, že "na zavedení výjimečného stavu řeč v minulých dnech vůbec nepřišla." Narychlo svolaný mítnik ve vojenském táboře v Rawalpindí přitom ostře komentovala i opozice.
Mušaraf kvůli jednání také odřekl účast na setkání desítek afghánských a pákistánských kmenových vůdců. Probírat se na něm má boj proti radikálnímu Talibanu.
Právě jeho sympatizanti z řad islamistů stojí za napjatou situací v Pákistánu. Své polínko do ohně přidaly i Spojené státy.
Bezpečnostní poradci prezidenta Bushe varovali, že pokud budou mít spolehlivé informace, americká armáda zaútočí na základny Al-Káidy v pákistánských horách klidně bez dovolení pákistánské vlády.
Té Američané vytýkají, že v minulosti nedokázala zabránit teroristům z Al-Káidy v budování základen u pákistánsko-afghánských hranic.
"Žádné rozhodnutí jsme zatím nepřijali. Vláda ale zvažuje všechny možnosti," řekl před jednáním kabinetu pákistánský náměstek ministra informací Taríq Azím Chán.
Omezení soudů i lidských práv
Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf prožívá nejobtížnější politické období od převratu v roce 1999, který ho vynesl do vedení země.
Islamisté nejsou jedinou opozicí, která stojí proti jeho režimu. Politické body ztratil Mušaraf, prezident a zároveň vrchní velitel pákistánské armády, také po odvolání předsedy nejvyššího soudu.
Kritici upozornili, že vyhlášením výjimečného stavu by hlava státu oslabila soudnictví, protlačila odložení podzimních voleb a o rok prodloužila mandát současného pákistánského parlamentu.
Přijetí kontroverzního opatření by navíc vedlo k omezení svobody slova, soudů a lidských práv.
"Vláda by to ještě měla zvážit," řekla bývalá premiérka a šéfka opoziční strany PPP Benazír Bhuttová. "Doufám, že tak drastická změna nenastane," dodala.
