Perth - Tvrzení, že žraloci útočí na člověka, protože má pestré plavky nebo stojí na surfovacím prkně zářícím všemi barvami, je přinejmenším nepřesné.
Australští vědci, kteří prozkoumali stavbu oka sedmnácti žraločích druhů, totiž dospěli k názoru, že mořští predátoři jsou barvoslepí. Mají na sítnici jen velmi málo čípků, fotoreceptorických buněk reagujících na modrou, zelenou a červenou část světelného spektra.
Deset druhů čípky nemá vůbec a světlo vnímá jen pomocí tyčinek, které rozlišují především intenzitu a jas zdroje záření.
"Naše studie ukazuje, že je to spíše světelný kontrast mezi předmětem a jeho pozadím než sama barva, podle čeho se žraloci ve vodě orientují," říká vedoucí týmu vědců ze Západoaustralské univerzity v Perthu a Queenslandské univerzity v Brisbane Nathan Scott Hardt. Výsledky svého výzkumu uveřejnil v posledním vydání časopisu Naturwissenschaften.
Studie může podle Hardta přispět ke snížení počtu žraločích útoků na lidi. A také redukovat počet predátorů, kteří každoročně uvíznou v rybářských sítích.
Důležité podle něj je právě snížit světelný kontrast mezi objektem, na který by se žralok mohl zaměřit, a okolním mořem.
"Zářivě žlutá barva láká žraloky z toho důvodu, že se jim ve vodě jeví jako velmi zřetelný objekt," říká Hardt. "Takže, až příště půjdete surfovat, možná by bylo lepší vzít si na sebe něco jiného než žluté šortky z fluorescenčního materiálu."
64 ohrožených druhů
Loni v prosinci přišli australští vědci zase se zjištěním, že mladí žraloci bílí mají zjevně slabě vyvinuté čelisti a tak se navzdory své délce, kdy již v poměrně mladém věku dosahují tří metrů, snadno leknou, jakmile se zakousnou do tvrdšího předmětu. A rychle odplují pryč.
Dokonale vyvinuté čelisti mají zpravidla až po deseti letech, kdy může tento druh žraloka dosáhnout délky až pěti metrů.
Přes opakované útoky žraloků s často tragickými následky pro plavce, surfaře a potápěče, mořští biologové upozorňují, že mořští predátoři se ani v nejmenším nezaměřují na člověka. Svou oběť zpravidla pokládají za tuleně či jinou oblíbenou kořist.
Vědci také neustále zdůrazňují význam žraloků pro zachování přirozené rovnováhy ve světových mořích a varují před jejich vybíjením s cílem chránit před nimi turistická letoviska.
Koncem minulého roku žraloci zabili jednu německou turistku v Rudém moři a další dvě ženy z Ruska a Ukrajiny připravili o končetiny.
Mezinárodní svaz na ochranu přírody (IUCN) zařadil na Červený seznam ohrožených druhů celkem 64 žraloků, rejnoků a dalších paryb. Třetina z nich je ohrožena kriticky.
