Moskva - Ruský premiér Vladimir Putin nevylučuje svůj možný návrat do prezidentské funkce. Nebude to však dříve než v roce 2012.
Vyplynulo to z jeho odpovědi na závěr výroční telekonference „Rozhovor s Vladimirem Putinem", při níž odpovídal z televizního studia na dotazy ruským občanům.
„Budeme si muset počkat do roku 2012, pak uvidíme," odpověděl nejpopulárnější ruský politik na dotaz reportéra. V roce 2012 končí mandát nynějšího prezidenta Dmitrije Medveděva, jenž Putina, jemuž ústava neumožňovala kandidovat potřetí v řadě, ve funkci nahradil
Prodloužení mandátu ruské hlavy státu ze čtyř let na šest, jež minulý měsíc odsouhlasil ruský parlament a jež se na úřadujícího prezidenta nevztahuje, považuje Putin za správný krok.
"Pro tak obrovskou a co se národnostního složení týče náročnou zemi, jako je Rusko, je šest let pro prezidenta plně opodstatněných," řekl a dodal, že schválené změny ruskou ústavu nijak zásadně nemodifikují.
„Krizi zvládneme"
Zároveň odmítl, že by v současné situaci, kdy se Rusko potýká s dopady celosvětové finanční krize uvažoval o rezignaci na post předsedy vlády. Nemá totiž ve zvyku utíkat před problémy, jak dodal.
Rusko podle něj nynější hospodářské otřesy přečká s „minimálními ztrátami". Občanům také slíbil, že se postará o to, aby sociální výdaje nadále rostly a aby měna prudce nedevalvovala.
Z vyvolání nynější krize obvinil Putin Spojené státy, které podle něj nakazily další přední ekonomiky světa. Věří prý však, že nastupující administrativa Baracka Obamy může přinést změny k lepšímu, a to i co se týče vztahů s Ruskem.
„Pozitivní signály z USA"
První „pozitivní signály" v tomto směru podle něj už přicházejí. Putin podle svých slov věří, že Obamův tým nyní přehodnocuje rozhodnutí o rozmístění prvků systému protiraketové obrany do zemí střední a východní Evropy.
Rusko dlouhodobě protestuje proti zřízení americké radarové základny v České republice a sila se záchytnými protiraketovými střelami v Polsku, na němž se už vlády v Praze a Varšavě s Washingtonem dohodly .
Putin rovněž pochválil Severoatlantickou alianci za to, že zatím nestanovila časový harmonogram pro začlenění Gruzie a Ukrajiny do svých struktur.
Rusko považuje bývalé země Sovětského svazu za sféru svých přirozených zájmů a nese s krajní nelibostí snahy tamních vlád o vstup do NATO.
