Analýza – Turecko po červencovém odraženém pokusu o převrat slibovalo změny a aktivnější politiku v Sýrii. Nyní dostává slovům.

Související

Rusko-turecký smír má kaz. Pomáháte teroristům, hněval se diplomat za zavřenými dveřmi v OSN

Od pondělí bombarduje v Sýrii jak pozice teroristické organizace Islámský stát (IS), tak kurdské bojovníky. Nepřátele, kteří v Sýrii bojují proti sobě, ale zároveň jsou oba nepřáteli Turecka.

Rakety dopadly na město Džarábulus, které leží na syrské straně hranice. Ovládá ho IS, ale syrští rebelové podporovaní Ankarou se ho chystají dobýt. Patnáct set z nich čeká na turecké straně, aby po "dělostřelecké předehře" vyrazilo na zteč.

Turecký premiér Binali Yildirim v pondělí po sebevražedném atentátu v Gaziantepu prohlásil, že území podél hranic musí být vyčištěno od Islámského státu. Masakr si vyžádal přes padesát obětí, téměř polovina z nich byla mladší patnácti let.

Problémem ovšem pro Ankaru je, že většinu bojových úspěchů proti džihádistům na severu Sýrie si připsali Kurdové. Turecká vláda si přitom žádnou kurdskou autonomii u svých hranic nepřeje. Obává se, že turečtí Kurdové budou inspirováni k témuž, a to se může stát začátkem konce Turecka v jeho současné podobě a současných hranicích.

Proto dělostřelectvo zároveň bombarduje pozice syrských Kurdů u města Manbidž, ze kterého Kurdové pod jmenovkou Syrské demokratické síly (SDF) nedávno vyhnali Islámský stát.

Jenže i tady je problém: SDF a syrské Kurdy podporují Spojené státy právě jako důležitou sílu v boji s Islámským státem. Ankara a Washington se tak dostávají do zásadního sporu. Přitom americké letouny nadále využívají základnu Incirlik na jihu Turecka k náletům proti Islámskému státu v Sýrii i Iráku.

Složitou situaci ale ilustruje další konflikt. Dosavadní spojenci proti IS – Kurdové a režim syrského prezidenta Bašára Asada – začali bojovat proti sobě. Ve městě Hasaká, dosud rozděleném mezi Kurdy a režim, trvají už několik dní těžké přestřelky. Střelbu ukončilo v úterý odpoledne příměří, dojednané Ruskem.

Americká armáda varovala Asada: žádné letecké údery tam, kde jsou naši lidé. Nad oblastí tak de facto vyhlásila bezletovou zónu, protože Asadovy letouny přestaly Kurdy bombardovat.

Turecko naznačuje, že je ochotno alespoň dočasně akceptovat Asada jako prezidenta Sýrie. Nepožaduje už jeho odchod. S víceméně nezávislým kurdským státem na severu Sýrie se ale zřejmě Ankara nesmíří.

Bude-li se rozhodovat, zda podá ruku Asadovi podporovanému Ruskem, či Kurdům, za kterými stojí Spojené státy, rozhodne se pro Asada.

Turecký premiér slíbil velké změny v Sýrii "během následujících šesti měsíců".

"Existuje riziko, že válka se povleče, aniž by se konec rýsoval v dohledu. A že vliv Ruska v regionu bude zvolna sílit, poroste napětí s Tureckem a prohloubí se veškeré etnické a sektářské spory v Sýrii," uvádí americký vojenský analytik Anthony Cordesman z Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu.

Související

O atentátníkovi ze svatby v Gaziantepu nevíme nic určitého, přiznal turecký premiér

K výčtu celkového chaosu v Sýrii je ale třeba dodat, že neshody se projevují i v proasadovském táboře. Rusko po několika dnech stáhlo své bombardéry z íránské základny Hamadán. Poté, co dohodu o užívání letiště s velkou pompou oznámilo.

Právě to zřejmě Teheránu vadilo. Ministr zahraničí vytkl Rusům, že věc nedrželi v tajnosti.

Je to první náznak nesouladu mezi Ruskem a Íránem, které vojensky a finančně zachránily Asadův režim před zhroucením.

31:15

Rusko se na Ukrajinu nechystá, chce situaci udržovat ve stavu zmraženého konfliktu. NATO ho nevnímá jako hrozbu, říká Jiří Šedivý. | Video: Daniela Drtinová