New York – Před kamerami si prezidenti Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin třásli rukou, usmívali se a hovořili o usmíření, ba o nové éře vzájemných vztahů.
Za zavřenými dveřmi diplomatických jednání to však vypadá jinak. Časopis Foreign Policy získal svědectví diplomatů z rozhovoru, který se vedl v Radě bezpečnosti OSN ohledně situace v Sýrii.
Ruský velvyslanec při Organizaci spojených národů Vitalij Čurkin tureckou delegaci ostře napadal. Ankara podle něj podporuje příliv zbraní a "teroristů" přes hranici do Sýrie.
"Rusové byli tentokrát velmi tvrdí a argumentovali tím, že Turecko je hlavní sponzor zbraní a mužů pro extremisty v Sýrii," uvedl pro Foreign Policy nejmenovaný americký diplomat, který se rozhovorů účastnil.
Vše se odehrálo minulý týden, už po petrohradské schůzce Erdogana s Putinem. Prezidenti se dohodli na návratu k výstavbě plynovodu Turkish Stream, na ukončení ruského ekonomického embarga vůči Turecku a také na tom, že udělají vše pro vyřešení konfliktu v Sýrii.
Poslední bod ale zjevně zůstává problémem. Rusko masivními leteckými údery pomáhá režimu syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco turecká vláda chce jeho odstoupení a podporuje povstalce.
Oba státy mají navíc rozdílný pohled na vojenské síly syrských Kurdů, které ovládají velkou část severní Sýrie. Moskva s Kurdy spolupracuje, Ankara to odmítá, protože se obává negativního vlivu na vlastní kurdskou menšinu.
Diplomaté informovali o tom, že člen ruské delegace v OSN Vladimir Safronkov kritizoval také Spojené státy.
Nerozlišují podle něj mezi umírněnými a islamistickými povstalci a odmítají umírněné "identifikovat" tak, aby ruské letouny mohly bombardovat islamisty. „Věci se nehýbou dopředu. Stále nevíme, kde přesně umírněné skupiny jsou,“ prohlásil Safronkov.
Zatímco Asada podporují finančně a vojensky Rusko s Íránem, za povstalci stojí hlavně Turecko a Saúdská Arábie.
USA žádají Asadovo odstoupení, ale prioritou je pro ně porážka teroristické organizace Islámský stát.
V úterý ruská armáda zapojila do náletů i bombardéry Tupolev-22M3 a Su-34, startující ze základny v západoíránském Hamedánu.
Spojené státy o tom byly dopředu informovány, stejně jako Irák. Ten přelety povolil za podmínky, že bombardéry poletí podél hranice a mimo města (Írán a Sýrie spolu nesousedí, ruská letadla proto musejí využít irácký vzdušný prostor).
Washington potvrdil, že ruská strana dala o přeletu bombardérů vědět. Mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner ale uvedl, že USA přezkoumají, zda ruský úder z íránské základny není porušením rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 2231. Rezoluce zakazuje přesun bojových letadel či jejich součástí do Íránu.
Toner také označil nálety z Íránu za "nešťastné", ale další ostřejší protest Spojené státy nechystají.
Turecko ruské nálety s využitím íránských základen nekomentovalo.
