Podle entomologa Petra Klimeše z Biologického centra Akademie věd je počet mravenců přiměřený podmínkám střední Evropy a přemnožení nejsou. "Ovlivňuje je potravní nabídka, příležitost k hnízdění a počasí. Je tedy možné, že jich je v příznivém počasí více, ale v žádném případě nezamořují krajinu," vysvětluje Klimeš.
S tím souhlasí i ředitel Centra pro otázky životního prostředí Jan Frouz. "Biomasa mravenců je stejná jako biomasa lidí. Myslím si, že přemnožení lidí je daleko aktuálnější než přemnožení mravenců."
V zimě mravenci přezimují, takže je lidé nevidí. V letních měsících se rojí v podobě nových královen a samců. "Děje se to často i ve městech, což může u laiků vyvolat falešnou paniku z přemnožení létajících mravenců," říká Klimeš.
Opravdové zvýšení početnosti mravenců a jejich přemnožení může podle entomologů nastat jen v subtropech a tropech, kdy je zavlečen cizí mravenec do nového prostředí a utváří takzvané superkolonie, kde začne vybíjet ostatní mravence i další živočichy. "Nejbližším takovým případem je mravenec argentinský, zavlečený z Jižní Ameriky na pobřeží jižní Evropy," uvádí Klimeš.
Mravenčí invaze nehrozí
V Česku k takové invazi podle něj nedochází. Cizí druhy se ale množí třeba v obytných zateplených budovách, kde k lokálnímu přemnožení může vzácně dojít. "Jde například o mravence faraona, který se usazuje ve výškových budovách a skladištích," dodává Klimeš.
Podle Frouze za to může častější stěhování lidí. "Faraoni se mohou vyskytovat v lidských sídlech zejména proto, že v nich hledají potravu. Nejde o současný trend, spíše se více lidí stěhuje do míst, kde se s nimi mohou potkat," doplňuje.
Na konci jara a v létě se některé mravenčí dělnice mohou dostat dovnitř lidských obydlí, kam je láká jídlo. "Dělnice potřebují 'palivo', kterým je pro ně cukr, obecně je láká sladké. Hnízdo ale obvykle zůstává někde venku, jde tedy pouze o jakousi návštěvu. Problém pak sám zmizí s chladnějším počasím," vysvětluje Klimeš.
Výjimkou jsou právě zavlečené druhy, které někdy mohou škodit ve skladištích potravin či z estetického důvodu v bytech. "Mravenci dřevokazové mohou vzácně budovat hnízdo v dřevostavbách. V Česku jsou ale tyto mravenčí problémy zanedbatelné," doplňuje Klimeš.
"Babské rady" na odpuzení mravenců - například bylinami, které jim nevoní, jako je třeba levandule - podle něj příliš nefungují. Stejně tak nestačí trik s nastraženou mršinou nebo kypřicím práškem. "Jediným řešením je některá z komerčních jedových návnad na mravence. Na většinu druhů fungují ty s cukrem nebo bílkovinovou složkou, která zabírá třeba na faraony," radí.
Na zahradách mravenci škodí i pomáhají
Pro zahrádkáře představují mravenci problém v tom, že si na rostlinách chovají mšice, které ničí úrodu, a rostlinu nepřímo oslabují či přenášejí patogeny. "V případě, kdy dochází k přemnožení mšic, může mravenec hrát negativní roli v jejich dalším šíření," uvádí entomolog Klimeš.
Jinak jsou ale mravenci spíše prospěšní. "Chrání zahrádku tím, že požírají či zapuzují slimáky. Mravenčí dělnice loví a odklízejí hmyz, provzdušňují půdu a pomáhají šířit semena rostlin. Pozitivní role mravenců z pohledu člověka v přírodě převládají," uvádí Klimeš.
Zahrádkářům doporučuje použít lepové bariéry na kmeny a stonky rostlin. "Pokud jsou rostliny příliš drobné, pak je nejúčinnější sáhnout po jedové návnadě. Je třeba ale myslet na to, že mravenci rodu Formica, laicky lesní mravenci, jsou zákonem chráněni. Většina mravenců na zahrádce spíše indikuje to, že je zdravá a daří se jí," dodává.
Kousnutí je nepříjemné, ale ne nebezpečné
Mravenci, kteří žijí v Česku, mohou jen vzácně kousnout nebo použít žihadlo. "Kousnutí ani štípnutí není nijak nebezpečné. Je naprosto zanedbatelné ve srovnání se štípnutím od vos a včel," vysvětluje Klimeš.
Pozor by si měli dávat jen ti, kteří jsou na kousnutí hmyzem citlivější. "U velmi citlivých lidí mohou výjimečně nějaké komplikace nastat," doplňuje Frouz. Jiná situace nastává u mravenců z tropických pralesů. Mají totiž nebezpečná žihadla, která mohou způsobit vážné alergické reakce.