Kyjev (od našeho zpravodaje) - Když letadlo klesá na přistání před kyjevským letištěm Borispol, pohled z okna spočine především na majestátním toku Dněpru, který rozděluje širokým pásem město na dvě poloviny.
Blízko řeky je ale až seshora z výšky několika stovek metrů patrná svítivě bílá oválná stavba. Olympijský stadion. Zrenovovaný sportovní stánek, kde se odehraje 1. července finále fotbalového mistrovství Evropy.
Ještě před dvěma lety vypadal dost bezútěšně. K nebi čouhaly holé betonové bloky a teprve se bouralo obchodní centrum, které přiléhalo ke stadionu. Teď se ještě v okolí pořád staví, dodělává se schodiště ke stadionu. Na chodníku lidé pořád šlapou ve zbytcích písku a štěrku, ale do prvního zápasu tady zbývají ještě více než dva týdny.
Pořádání fotbalového šampionátu Polskem a Ukrajinou je historickou událostí v tom smyslu, že ještě žádná republika bývalého Sovětského svazu od jeho rozpadu v roce 1991 nehostila tak prestižní, drahou a organizačně náročnou událost.
Ukrajinou kolují pověsti o korupci, která provázela zadávání zakázek na nejrůznější stavby a opravy. Málokdo si dělá iluze o tom, že řada projektů nebyla předražená v zájmu těch, kteří kontrakty získali nebo přidělovali.
Ukrajinka, která pracuje v České republice a nechce být v reportáži jmenovaná, k tomu říká: "Řecko pořádalo v roce 2000 olympijské hry a dalo do toho hodně peněz. Dnes je v pr… Obávám se, aby to Ukrajinu nesložilo podobně. Ale Řecku pomáhá Evropská unie, nám nepomůže nikdo."
Přípravy na Euro 2012 navíc zastínily politické události. Odsouzení bývalé premiérky Julije Tymošenkové a dalších představitelů opozice považuje většina Evropy za politický proces, politickou mstu.
A obává se, že pod prezidentem Viktorem Janukovyčem se z Ukrajiny stává pomalu země s autoritářským režimem a zpolitizovanou justicí.
Česká krajanka: Ukrajinci se těší
Předsedkyně českého krajanského sdružení Vyšehrad, profesorka Ludmila Muchina, si ale myslí, že přes všechny problémy jsou Ukrajinci rádi, že mistrovství Evropy bude u nich.
"Těší se na to, a pokud mám možnost sledovat, tak na to dost čekají a žijí tím. Ukrajinci mají takovou hostitelskou mentalitu a k cizincům jsou vždy vstřícní," říká žena, která se narodila na Ukrajině českým rodičům a v Kyjevě prožila celý život. (Na Ukrajině žije přibližně pět tisíc lidí českého původu, krajanské spolky jsou rozprostřeny od Užhorodu a Lvova na západě přes Oděsu až po Krym.)
Na náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva dělníci připravují tribunu v místech, kde bude zóna pro fanoušky. "Myslím si, že mnoho lidí v době zápasů, a hlavně před finále, z Kyjeva odjede, pokud mají kam. Bude chaos v dopravě," říká jeden z nich.
Některé změny v Kyjevě jsou viditelné. Letiště Borispol prošlo rekonstrukcí, takže už skutečně začíná připomínat evropské letiště.
Cedule ve městech a na nádraží jsou nově v angličtině. Také ve starých sovětských soupravách metra, natřených v modro-žlutých ukrajinských barvách, hlásí jednotlivé stanice a příští stanice anglicky.
Po celém městě vyrostly zelené domečky: pojízdné toalety. Kyjevskou specialitou se staly kavárny v automobilech. Řidič s pick-upem nebo dodávkou zaparkuje, otevře zadní dveře, kde má automat na kávu, a začne vařit a prodávat. Policisté jsou všude, hlídají i hotely.
Otázkou je, zda se Ukrajině vložené prostředky vrátí. Premiér Mykola Azarov například tvrdí, že to stálo mnoho, a proto mu vadí, že někteří evropští politici vyzývají k bojkotu šampionátu a nepřijedou. Například Angela Merkelová nebo předseda Evropské komise José Barroso.
"Šli jsme do toho s prázdnou kapsou. Našli jsme ale zdroje, postavili stadiony, letiště, silnice, mosty - a teď se mluví o bojkotu. Cožpak je to normální? Koho chtějí ponižovat? Celý národ? Všechny Ukrajince? Proč, vždyť jsme se tak snažili," prohlásil premiér.
Tymošenková proti bojkotu
Ukrajinci vědí, co to je klesnout na dno. V době rozpadu SSSR a v prvních letech samostatnosti se ekonomika zhroutila. Lidé stáli mnohahodinové fronty jen na chleba, obchody zely prázdnotou, maso nebylo. V roce 1993 činila hyperinflace přes deset tisíc procent.
Ve srovnání s tím Ukrajina udělala za dvě desetiletí výrazný pokrok.
Éra růstu začala na přelomu tisíciletí, ale globální krize roku 2008 zemi znovu hodila zpět. Ukrajina je velmi závislá na exportu oceli a kvůli krizi byl o ni ve světě menší zájem.
Nyní tak zle není, ale vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem o odkladu splátky dluhu tří miliard dolarů. Přitom další půjčky fond pozastavil, protože prezident Viktor Janukovyč neprovádí některé slíbené reformy. Před parlamentními volbami v říjnu například odmítl zdražení poplatků za energie, přitom se mu nedaří dosáhnout zlevnění dodávek plynu z Ruska.
Právě za podpis údajně nevýhodné smlouvy o dodávkách ruského plynu dostala Tymošenková sedm let. Nyní je však v Charkově v nemocnici, kde si léčí vyhřezlou ploténku a zotavuje se z protestní hladovky.
Sama ale řekla, že bojkot fotbalového šampionátu nepodporuje. Je pouze pro politický tlak na Janukovyče.
