USA a Británie připravují odpověď na syrský útok

Dojde-li k vojenské akci, bude zřejmě krátká. Svržení Asada není v plánu

Mluvčí Bílého domu Jay Carney hovoří na tiskové konferenci o situaci v Sýrii. | Foto: Reuters

Washington/Damašek - Útok USA, Velké Británie a Francie zřejmě začne v nejbližších dnech. Zástupci spojenců o tom informovali syrskou exilovou opozici.

Americký ministr obrany Chuck Hagel zároveň řekl, že armáda je připravena k okamžitému úderu, pokud obdrží rozkaz od prezidenta Baracka Obamy.

Spojené státy nepochybují o tom, že syrský režim prezidenta Bašára Asada použil v Damašku chemické zbraně.

Prezident Obama se bude chtít vyhnout dlouhodobému a drahému angažmá, cílem operace není "změna režimu" neboli svržení Bašára Asada.

Mluvčí Bílého domu Jay Carney v úterý řekl, že se rozhoduje o různých možnostech, ani jedna z nich prý ale není změna syrského režimu. "Nejde o změnu režimu, ale o to, jak zareagovat na zjevné porušení mezinárodní zvyklosti, která zakazuje používání chemických zbraní," řekl Carney. Sdělil rovněž, že Spojené státy mají stále více možností, nejen vojenskou.

Zatím ale nikdo oficiálně nepotvrdil, zda minulou středu na okraji Damašku skutečně některá z bojujících stran nasadila nervové plyny. Inspektoři OSN v pondělí v několika místech odebrali zasaženým lidem krev a nasbírali vzorky, které budou analyzovat.

Syrská vláda rozhodně popírá, že by nasadila chemické zbraně. Obviňuje rebely, že sami použili plyn, aby vyvolali mezinárodní intervenci. Americké zpravodajské služby pochybují o tom, že rebelové disponují zbraněmi, jako jsou sarin nebo nervový plyn VX.

Proti intervenci se rozhodně staví Asadovi spojenci Rusko a Írán. Oba státy vyhrožují katastrofálními následky pro celý Blízký východ.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně v pondělí uvedl, že Moskva nebude vojensky bránit syrský režim. Teherán se v tomto směru zatím nevyjádřil.

Vysoce postavený představitel OSN pro politické záležitosti Jeffrey Feltman vyzval v Teheránu íránské představitele, aby přesvědčili syrskou vládu k mírovým hovorům s opozicí v Ženevě.

Aktuální vývoj situace kolem Sýrie jsme sledovali online

Prezident USA Barack Obama v úterý znovu telefonoval s britským premiérem Davidem Cameronem o Sýrii, sdělil Bílý dům. Domlouvali se na tom, jak odpovědět na chemický útok Sýrie proti svým občanům. Od tohoto středečního útoku uskutečnili Obama a jeho nejvyšší úředníci devadesátku telefonních hovorů se zahraničními lídry zemí. S Cameronem hovořil Obama dvakrát.

Viceprezident USA Joe Biden prohlásil, že syrská vláda musí nést odpovědnost za chemický útok na syrské obyvatele. "Není pochyb o tom, kdo je za toto odporné užití chemických zbraní v Sýrii odpovědný: syrský režim," prohlásil Biden v projevu k americkým veteránům v Houstonu. "Ti, kdo použijí chemické zbraně proti bezbranným mužům, ženám a dětem, by měli být a musí být za to odpovědní," dodal.

Vysoce postavený představitel OSN pro politické záležitosti Jeffrey Feltman vyzval v Teheránu íránské představitele, aby přesvědčili syrskou vládu k mírovým hovorům s opozicí v Ženevě. Podle OSN má Írán vzhledem ke své klíčové roli v oblasti velkou zodpovědnost v syrské kauze.

Americké akcie se dnes prudce propadly a zaznamenaly nejhorší den od června. Trhy na Wall Street tak reagovaly na rostoucí napětí kvůli případnému vojenskému útoku západních velmocí proti Sýrii.

Negativně reagovaly také evropské akcie. Zaznamenaly nejprudší pokles za poslední dva měsíce kvůli obavám z možného vojenského zásahu proti Sýrii. Tyto obavy přiměly investory k přesunu peněz z akcií do méně rizikových aktiv, například do německých a amerických vládních dluhopisů, napsala agentura Reuters.

Světové ceny ropy dnes stouply o více než tři dolary za barel kvůli možnému vojenskému zásahu západních mocností proti Sýrii. Cena severomořské ropy Brent se tak vyšplhala až na šestiměsíční maximum nad 114 dolarů za barel. Sýrie sice nepatří mezi velké producenty ropy, vojenská intervence by však mohla vyvolat širší konflikt na Blízkém východě. Ten se na celosvětové těžbě ropy podílí zhruba třetinou.

Bílý dům nepochybuje o tom, že za chemickým útokem u Damašku je režim syrského prezidenta Bašára Asada. Prezident Barack Obama má ale stále několik možností jak reagovat, nejen vojenskou sílu. Mluvčí Bílého domu Jay Carney řekl, že se rozhoduje o různých možnostech, ani jedna z nich prý ale není změna syrského režimu.

"Nejde o změnu režimu, ale o to, jak zareagovat na zjevné porušení mezinárodní zvyklosti, která zakazuje používání chemických zbraní," řekl Carney.

USA podle něj v nejbližších dnech zveřejní zprávu tajných služeb k chemickému útoku. 21. srpna při něm v Sýrii zahynulo několik set lidí. K objasnění okolností mají přispět také inspektoři OSN, kteří místo navštívili v pondělí a v inspekci mají pokračovat ve středu. Očekává se, že zpravodajci podají důkaz o tom, kdo zbraně použil.

Carney v úterý ale řekl, že Spojené státy mají stále více možností, nejen vojenskou. Zdůraznil, že prezident zatím neučinil konečné rozhodnutí. "Až bude mít co oznámit, udělá to," sdělil k tomu.

Izrael se připravuje na všechny scénáře dalšího vývoje kolem syrského konfliktu."Nejsme zapojeni do občanské války v Sýrii, ale jestliže zjistíme, že se chystá útok na nás, odpovíme rázně," varoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu Izraelci v minulých dnech začali hromadně objednávat plynové masky. Bojí se, že syrský prezident Bašár Asad se bude za útok západních zemí mstít na Izraeli. Írán, který patří k Asadovým spojencům, upozornil, že intervence v Sýrii roznítí regionální konflikt.

"Pokud to bude v zájmu zahraniční politiky České republiky, Armáda České republiky je připravena vyslat vojáky do mírové mise OSN na Golanských výšinách. Předpokladem je samozřejmě mandát k operaci schválený příslušnými ústavními orgány," tlumočila stanovisko českého ministerstva obrany Mira Třebická, ředitelka odboru komunikace a propagace.

Britský premiér David Cameron řekl, že konečné rozhodnutí k reakci na chemický útok zatím nepadlo. Musí podle něj jít ale o konkrétní akci proti Sýrii, protože nelze připustit blízkovýchodní válku. Používání chemických zbraní v Sýrii nelze podle premiéra nečinně přihlížet. "Nejde o to, abychom se nechali zatáhnout do blízkovýchodní války, změnili svou pozici k Sýrii nebo se podíleli na tom konfliktu. Jde zde o chemické zbraně. Je špatné je používat a svět tomu nesmí nečinně přihlížet," řekl.

Britský místopředseda vlády Nick Clegg prohlásil, že Británie neusiluje o svržení syrského prezidenta Bašára Asada, avšak nemůže zůstat nečinná. "Jestliže nic neučiníme, dospějí diktátoři a brutální vládci k názoru, že vyváznou bez trestu, když použijí chemické zbraně. Na to chceme reagovat. Nejde nám o změnu režimu," řekl Clegg.

Britský The Telegraph rozlišuje mezi dvěma typy operací. Buď půjde o potrestání za chemický útok, který se připisuje armádě syrského prezidenta Bašára Asada a při němž 21. srpna zahynuly stovky lidí, nebo o svržení režimu. V prvním případě bude útok veden z dálky - z bojových lodí a ponorek ve Středozemním moři a s pomocí řízených střel Tomahawk s plochou dráhou letu. Nad Sýrii nebudou poslána žádná letadla, proti nimž by syrský režim použila protiletadlovou obranu. V tomto případě by byly cílem zřejmě významné vojenské objekty jako armádní sklady, letecké základny a komunikační střediska. Tato operace by nejspíš netrvala dlouho.

Pokud se ale USA a jejich spojenci rozhodnou tak jako v Kosovu, tedy pro změnu poměrů v konfliktu a pro odstavení Asada, bude seznam cílů mnohem širší. Začne se ničením protiletecké obrany, která je podle odhadů britské armády vyspělá a budí respekt. Potom se útoky zaměří na vojenské základny a objekty spojené s režimem, tedy hlavně na klíčová ministerstva.

Pokud jde o sklady chemických zbraní, ty budou na seznamu cílů zřejmě v obou případech. Jestliže se ale při zásahu tyto látky rychle nezlikvidují, existuje riziko nebezpečného úniku. Nikdo ale nechce, aby se tyto sklady dostaly do rukou povstalců nebo teroristických skupin.

Odborníci oslovení stanicí CNN upozorňují, že existují teoreticky snadné statické cíle jako vládní budovy a vojenská zařízení, ale také cíle, které jsou v neustálém pohybu. A to jsou armádní jednotky i vojenská technika, kterou Asad neustále přemísťuje a jejíž zasažení nebude snadné.

Podle listu The Telegraph se dá očekávat, že v nejbližší době USA spolu s Británií a Francií navrhnout v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, v jejímž textu bude odsouzení chemických útoků, jejich připsání syrské vládě a návrh na použití síly. Čína s Ruskem ji budou vetovat. USA a jejich spojenci se pak odvolají na "odpovědnost chránit", tedy na doktrínu přijatou v OSN v roce 2005. Umožňuje členských státům intervenovat na ochranu obyvatelstva ohroženého genocidou, válečnými zločiny, etnickými útoky a zločiny proti lidskosti. To bude právní základ vojenské operace, i když v RB OSN schvalovací rezoluce neprojde.

"Jordánské území nebude sloužit jako výchozí základna pro vojenský zásah proti Sýrii," uvedl jeden z členů jordánské vlády. Potvrdil tak to, co země říká už dlouho: že by se konflikt neměl řešit silou, ale politicky.

Fracnozský prezident Francois Hollande vystoupil s ostrou rétorikou. Francie podle něj bude žádat potrestání těch, kteří nařídili chemický útok. Zároveň zvýší pomoc syrské opozici.

Centrála Severoatlantické aliance se zatím na českou vládu s žádostí o vyslání vojenských jednotek do Sýrie neobrátila. Aktuálně cz. to sdělily vlivné diplomatické zdroje.

"Ale může se to podle vývoje událostí v Sýrii pochopitelně změnit," dodal důvěryhodný zdroj. České armádní jednotky se tudíž k žadné riskantní misi nechystají a normálě cvičí.

Součástí sil rychlé reakce NATO je nicméně několik českých bojových jednotek v síle 700 vojáků (chemické, radiolokační, ženijní či raktetové útvary), kteří musí být do několika hodin připraveni k výjezdu do konflitku. Kdyby o ně tedy NATO požádalo, musí být k dispozici.

Pro nasazení v Sýrii připadá ovšem podle expertů z tohoto kontingentu v úvahu pouze liberecká četa chemické dekontaminace (84 vojáků) a laboratoř ochrany proti zbraním hromadného ničení (16 specialistů). Pokud by o ně tedy aliance vládu požádala a kabinet na to kývl, musí s touto expedicí souhlasit i senát. K variantě vyslání chemiků do Sýrie - jestliže by to bylo nezbytné - se přiklání i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Čtvrteční zasedání britského parlamentu o úderu v Sýrii začne ve 12:30 a má trvat do 23 hodin. Cameron sice sněmovnu svolávat nemusel, už dopředu ale avizoval, že to udělá. Doma by si totiž v opačném případě politicky velmi uškodil. Debatu o Sýrii chtějí všechny v parlamentu zastoupené strany. Zahraničně-politický mluvčí opozičních labouristů Douglas Alexander například řekl, že podporu zásahu nevylučuje, ale nebude souhlasit za každou cenu. Vláda podle něj musí předložit skutečně pádné argumenty.

Izrael se do války nezapojí, ale pokud bude napaden, bude reagovat odpovídajícími prostředky. Řekl to v Jeruzaléme izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Televize NBC s odvoláním na zdroj z Obamovy administrativy uvádí, že údery mohou začít už ve čtvrtek. V tento ten se sejde britský parlament, který má premiérovi Cameronovi posvětit zapojení britských sil do operace. Podle zdrojů agentury Reuters ale Obama zatím o použití síly nerozhodl.

Německo je k zásahu v Sýrii bez mandátu Rady bezpečnosti OSN skeptické. Ministr zahraničí Guido Westerwelle sice v úterý řekl, že pokud se prokáže nasazení chemických zbraní, budou Němci "požadovat vyvození důsledků". Zdůraznil ale ústřední roli OSN.

Liga arabských států ve svém prohlášení označila za viníka chemického útoku vládu Bašára Asada. Pozor, to je velmi významný moment! Pro USA je důležité, aby zásah měl výraznou podporu mezi arabskými zeměmi. Prohlášení Ligy naznačuje, že to je možné.

Česká republika by se mohla víc zapojovat do mírových misí OSN, české jednotky by mohly působit na Golanských výšinách, řekl dnes diplomatům prezident Miloš Zeman s ohledem na vývoj v Sýrii, sužované občanskou válkou. Izrael obsadil syrské Golany v roce 1967 a později se z jejich části stáhl. Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je nárazníkové pásmo, kde od roku 1974 působí mezinárodní pozorovatelé.

Americký expert na Blízký východ Peter Bergen v článku na internetové stránce televize CNN tvrdí, že konflikt v Sýrii nemá žádné dobré řešení a nelze se Obamovi divit, že váhal a váhá s intervencí.

"Sýrie se de facto rozpadla mezi džihádistické emiráty a torzo alávitského státu. Je dějištěm zástupné války mezi skupinami Al-Káidy, podporovanými Saúdskou Arábií a Katarem, a Hizballáhem, podporovaným Íránem. Ať z toho vyjde vítězně kdokoliv, těžko bude spojencem USA. Je to binec, proti kterému i situace v Iráku někdy v roce 2006 vypadá jako docela dobrá," uvedl Bergen.

Americký ministr obrany Chuck Hagel řekl v rozhovoru pro televizi BBC, že armáda je připravena k okamžitému útoku, pokud obdrží rozkaz od prezidenta Baracka Obamy.

Informaci o tom, že udeří na vojenské cíle v Sýrii už v příštích dnech, předaly západní země Syrské národní koalici na společné schůzce v Istanbulu, upřesňuje agentura Reuters. Dozvěděla se to prý od zdroje, který se jednání v Turecku přímo účastnil.

"Opozici bylo jasně řečeno, že akce k odstrašení od dalšího použití chemických zbraní režimem (prezidenta Bašára) Asada může přijít již v nejbližších dnech," uvedl nejmenovaný zdroj.

Opozice také dostala pokyn, aby se dál připravovala na mírové rozhovory, které by se v dohledné době měly konat v Ženevě. USA nicméně schůzku s ruskou stranou o tomtéž zrušily. Původně se měli Američané a Rusové potkat ve středu v Haagu.

Premiér David Cameron zrušil poslancům prázdniny. Šéf britské vlády svolává schůzi parlamentu, na které chce probrat vojenskou intervenci v Sýrii. Parlament zasedne ve čtvrtek.

Agentura Reuters hlásí: Vojenský úder v Sýrii se dá očekávat už v příštích dnech. Západní země o tom informovaly syrskou opozici.

Tomahavky, vybavené proudovým motorem, létají rychlostí až přes 800 kilometrů za hodinu. Zbraň používali ve velké míře Američané při válce proti Iráku v roce 1991.

Raketa odpalovaná z lodí či ponorek je naprogramovaná na daný cíl a má zadaný směr letu. Letí nízko při zemi, aby se vyhnula radarům. Využívá možnosti 3D obrazu a informací radarů k tomu, aby nenarazila do jiného bodu a předčasně neexplodovala. Zasažení správného cíle ověřuje těsně před dopadem střely kamera.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualím na tiskové konferenci řekl, že nevěří v útok Západu na Sýrii. Podle něj jsou hrozby pouze součástí psychologické války.

Itálie se nepřipojí k žádnému útoku na Sýrii, pokud nebude schválen Radou bezpečnosti OSN.

Sýrie má velmi moderní a silnou protiletadlovou obranu. Díky dodávkám ruských systémů. Spojenci proto velmi pravděpodobně nebudou riskovat nálety svých strojů do syrského vzdušného prostoru. To znamená, že ani neplánují vytvoření bezletových zón nad některými částmi Sýrie.

Ale údery střelami s plochou dráhou letu mohou syrské vládní letectvo podstatně oslabit, i když jistě ne zcela neutralizovat. Režim má právě v letadlech, helikoptérách a dělostřelectvu oproti povstalcům obrovskou výhodu, které využívá.

(O síle syrské armády je možné si udělat obrázek z naší starší grafiky, která porovnává armády Izraele a Sýrie).

Inspektoři OSN dnes přerušili v Sýrii ověřování údajného chemického útoku. Podle šéfa syrské diplomacie Valída Mualima jim nejsou kladeny žádné překážky. Jejich práce má pokračovat ve středu. V pondělí se konvoj vozidel OSN dostal pod palbu odstřelovačů. Není jasné, kdo střílel.

Podle vyjádření amerických představitelů je patrné, že Obama zamýšlí omezený útok po dobu jednoho či dvou dnů střelami s plochou dráhou letu Tomahawk na cíle, jako jsou sklady zbraní, vojenská letiště, pozice dělostřelectva, komunikační centra syrské armády nebo skldy paliva.

Cílem operace téměř jistě nebude svržení Asada. Spíše jeho potrestaní nebo varování do budoucna, aby jeho vojáci upustili od používání chemických zbraní nebo zabíjení civilistů.

Krátce po předčasném ukončení turistické sezóny v Egyptě hrozí cestovním kancelářím a jejich klientům další komplikace. Do zvažovaného vojenského úderu na Sýrii se totiž může zapojit Turecko, oblíbený cíl i pro české turisty. Právě Turecko se přitom stalo častou náhradou za Egypt.

Více se dozvíte zde: Nový strašák cestovek. Po Egyptu hrozí konec v Turecku

Britské ozbrojené síly už připravují krizový plán pro vojenskou akci. Uvedl to mluvčí Davida Camerona.

Britský premiér se má ještě dnes rozhodnout, zda svolá schůzi parlamentu, aby v něm prodebatoval případnou vojenskou intervenci. Poslanci mají momentálně prázdniny. Sám Cameron přerušil dovolenou v pondělí a vrátil se do Londýna.

Ve středu pak zasedne bezpečnostní rada státu. Cameronův mluvčí v úterý údajný chemický útok v Sýrii označil za "naprosto odporný" a dodal, že vyžaduje reakci mezinárodního společenství. Podle něj Británie zvažuje "přiměřenou odpověď".

Řecký deník Katimerini napsal, že USA požádaly Řecko o využití jeho vzdušného prostoru a základen při útoku na Sýrii. Británie může počítat se svojí základnou Akrotiri na Kypru. Očekává se, že s USA budou spolupracovat také Turecko, Saúdská Arábie a Jordánsko, přestože jejich vlastní síly se do úderů nezapojí.

Nejistota kolem Sýrie žene nahoru ceny ropy. Cena ropy Brent vystoupala ke 111 dolarům za barel. To je nejvíce od začátku dubna. V blízkosti Sýrie se nacházejí tři velcí a klíčoví producenti ropy. Irák, Írán a Saúdská Arábie.

Britská politická scéna zřejmě nebude v otázce úderu na Sýrii jednotná. Vedení labouristů dává najevo výhrady k vojenské akci, kterou konzervativní premiér David Cameron vehementně prosazuje. Ale bývalý labouristický premiér Tony Blair úder podporuje. Blair je v Británii kritizován za to, že před válkou s Irákem v roce 2003 manipuloval s údaji o iráckých zbraních hromadného ničení a ospravedlňoval tím intervenci.

Americký prezident Barack Obama teoreticky nemusí požádat Kongres o souhlas s útokem na Sýrii. Neučinil tak ani před dvěma lety v případě Libye. O souhlas musí žádat, pokud by válečný konflikt měl trvat déle než 60 dní. Opoziční republikáni ale chtějí, aby prezident jasně stanovil strategii a cíle v Sýrii.