Takový je Tel Aviv
Blízký východ, který vlastně Blízkým východem není. Spíše kus Evropy v Orientu.
Takový je Tel Aviv.
Izraelské velkoměsto s ultramoderní architekturou, obchodní, průmyslové a kulturní srdce židovského státu. S výjimkou vlády a náboženství, která mají své centrum v Jeruzalémě, se život v zemi točí převážně kolem Tel Avivu.
Kromě zbytků staré arabské čtvrti Jaffa a několika tržišť tady připomíná Orient jen máloco. A i veškeré problémy Blízkého východu se ve zdejších ulicích a na pobřežních promenádách zdají být vzdáleny daleko více než jen desítky či stovky kilometrů.
Izraelský spisovatel literatury faktu Samuel Katz výstižně charakterizuje Tel Aviv jako město rychlých aut, sexy žen, nespočetných kaváren pod širým nebem a bohatého nočního života, který končí až s východem slunce.
Izraelská oáza přečkala měsíční konflikt s Hizballáhem nezasažena - narozdíl od libanonské metropole Bejrútu. Naopak: Přijala stovky tisíc uprchlíků, kteří utíkali ze severu země před kaťušemi.
Hrozbu šéfa Hizballáhu, že pošle rakety na Tel Aviv, pokud bota izraelského vojáka vstoupí do Bejrútu, však brali místní vážně. Úřady připravily 235 veřejných krytů a obyvatelé města byli seznámeni s tím, že v případě potřeby mohou hledat bezpečí v podzemních parkovištích velkých nákupních center.
Může nás potkat cokoli
Pavel Uri Bass bydlí těsně vedle Tel Avivu, v městečku Kfar Saba. Na možnosti bombardování se s manželkou nijak nepřipravovali. Počítají ale s tím, že Tel Aviv a okolní oblast může potkat cokoliv.
"Íránští politici řekli, že když Amerika zaútočí na Írán, tak oni pošlou rakety na Tel Aviv. Není důvod jim nevěřit, že jsou schopni to udělat," říká Pavel Uri Bass.
Z Československa sem přišel po druhé světové válce, když přežil pobyt v koncentračním táboře. Už v roce 1948 bojoval v první izraelsko-arabské válce a pak později i v takzvané šestidenní válce v roce 1967, kdy Izrael získal kromě dalších území kontrolu nad celým Jeruzalémem.
Nyní bojoval v jižním Libanonu jeho vnuk. "Přežil a měl by se za několik dnů vrátit domů. My jsme chtěli jet do Prahy, ale raději ještě čekáme, až se opravdu vrátí," říká rodák z Brna, jehož byt zdobí jím malované obrázky Karlova mostu, Kampy, Českého Krumlova a dalších míst České republiky.
Raketový dotek války
Dotek války už jednou Tel Aviv zažil.
V roce 1991 na něj irácký prezident Saddám Husajn vyslal celkem devětatřicet raket Scud. Způsobily velké škody, ale díky preventivním opatřením jen málo obětí na lidských životech.
Na možné opakování tohoto scénáře se chystá profesor Šmuel Šapira, zástupce ředitele jeruzalémské nemocnice Beit Hadassah.
Zabývá se specifickým tématem, které sám klasifikuje jako nový samostatný medicínský obor: Medicínou terorismu. Analyzuje dopady sebevražedných atentátů a raketových útoků jak na fyzické zdraví, tak na psychiku postižených.
"Zranění a traumata způsobená terorismem se natolik odlišují od ostatních, že podle mne jde o samostatnou lékařskou disciplínu. Podle našich výzkumů se lidé, kteří přežili teroristický výbuch, potýkají s traumaty mnohem déle a hůře než lidé, kteří přežili těžkou automobilovou nehodu nebo podobnou tragédii," říká lékař.
V minulosti působil v izraelské armádě jako specialista na odbourávání stresu a traumat a na toto téma přednášel v mnoha zemích světa.
Hrozba je reálná
Nyní vypracovává plány jak postupovat v případě velkého počtu zraněných - například po megateroristickém útoku či po zásahu měst velkými raketami.
Válku s Hizballáhem pokládá (stejně jako řada Izraelců) jen za možný předstupeň k mnohem těžšímu konfliktu s Íránem. "Musíme se připravovat a nemůžeme strkat hlavy do písku, protože ta hrozba existuje a je reálná," tvrdí Šapira.
ČTĚTE VÍCE: |
|
| |
| |
