O syrské krizi budou v sobotu v litevském Vilniusu dál jednat ministři zahraničí zemí Evropské unie, k nimž se připojí šéf americké diplomacie John Kerry. Ten se bude snažit Evropany přimět k účasti na případném společném ozbrojeném zásahu proti režimu Bašára Asada, který má podle Bílého domu na svědomí nedávný chemický útok u Damašku.

Do toho papež František v sobotu povede modlitbu za mír v krizových oblastech světa, a to zejména v Sýrii. Mají se k němu připojit i věřící jiných vyznání, včetně syrských muslimů. I v mnoha farnostech pražské arcidiecéze se budou konat mše za mír v Sýrii.

Spojené státy vyčerpaly v Sýrii všechny alternativy k vojenské akci. Ve Washingtonu to v pátek řekla americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová.  Podle ní také Asad bezpochyby bral v úvahu, že při kontroverzi kolem chemických zbraní ho bude Rusko podporovat. Bylo by naivní se domnívat, že se Rusko změní, dodala.

Powerová prohlásila, že při tomto útoku se Asadovy zásoby chemických zbraní takřka nezmenšily. "Domnívám se, že i když použil 21. srpna víc chemických zbraní než kdy před tím, tak jen minimálně snížil své ohromné zásoby," řekla.

Krátce po Obamově tiskové konferenci vydaly Spojené státy prohlášení 11 zemí skupiny G20, které obviňují z chemického útoku 21. srpna na předměstí Damašku režim Bašára Asada a žádají důraznou reakci. I když prohlášení nevyzývá výslovně k vojenské akci, potvrzuje, že Američanům se alespoň částečně podařilo získat další spojence. Kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Asábie, Španělsko, Turecko a Británie.

Ruský prezident Vladimir Putin se nechal slyšet, že se se svým ruským protějškem navzájem vyslechli, oba ale trvají na svém původním stanovisku. Ve stejném duchu se vyjádřil také Barack Obama.

"Upřednostňoval bych akci na základě mandátu Spojených národů, jestliže ale byla porušena takto závažná norma (úmluva o používání chemických zbraní pozn. red.), a Rada bezpečnosti zůstává paralyzována, cítím odpovědnost za bezpečnost svět," prohlásil americký prezident Barack Obama na mimořádném tiskovém brífinku s tím, že je připraven vydat rozkaz k vojenskému útoku i bez mandátu OSN.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se nakonec v Petrohradu potkal i s Barackem Obamou. Hovořili prý spolu asi 20 minut. "Rozpory zůstaly," řekl na tiskové konferenci po konci summitu G20.

Předseda syrského parlamentu Muhammad Džihád Laham vyzval americký Kongres, aby zarazil Obamovy plány na zásah v Sýrii. "Máte moc přimět Spojené státy opustit válečnou stezku a vydat se cestou diplomacie," napsal jim.

Důkazy ukazují, že za srpnovým masakrem v Damašku je Bašár Asad. "Je tu mnoho známek, že režim použil chemické zbraně," prohlásil po jednání ve Vilniusu litevský ministr obrany Juozas Olekas.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun varoval před případnou vojenskou intervencí v Sýrii. "Musím upozornit, že špatně zvážená vojenská akce může mít vážné a tragické následky, včetně hrozby eskalace sektářského násilí," prohlásil v ruském Petrohradu.

To ostatně dodnes zažívá Irák, kde dodnes umírají tisíce lidí právě kvůli radikálům z řad šíitů a sunnitů.

Ruský prezident Vladimir Putin se časně ráno sešel s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem. "Obě strany si ještě jednou vyměnily své pohledy na situaci v Sýrii," citovala agentura AFP mluvčího Kremlu Dmitrije Peškova. Další podrobnosti ale neuvedl.

Putin se dlouhodobě staví proti intervenci a požaduje po Washingtonu přesvědčivější důkazy. Cameron stojí na Obamově straně, ale v parlamentu koncem srpna prohrál svůj boj o britské zapojení do operace.