Praha/Washington - Americká armáda umožní ženám od nynějška působit na všech pozicích včetně elitních bojových jednotek. Změnu, kterou oznámil koncem minulého týdne, začne Pentagon v praxi prosazovat do měsíce.
"Nebudou žádné výjimky. To znamená, že pokud budou vyhovovat předpokladům a splní požadavky, budou od nynějška ženy moci pracovat pro armádu způsobem, kterým dříve nemohly," prohlásil ministr obrany Ashton Carter.
Ani česká armáda ženám účast v boji nezakazuje či v ní administrativně nebrání. Přesto v bojových jednotkách není ani jedna.
Skvělé zpravodajky, bojovnice ne
"Mám tu sedm výsadkářek, ale 'jen' na štábních či logistických postech, kde kvůli své preciznosti nemají konkurenci," říká velitel 43. chrudimského výsadkového praporu Róbert Dziak.
Jejich nasazení v úderné bojové skupině si ale neumí představit. "Toho bych se velmi obával. Ani ony - jakkoliv notně převyšují zdatnost běžné mužské populace - by si v boji neporadily s pomocí raněnému osmdesátikilovému výsadkáři, jehož by musely i s jeho výstrojí odnést," popisuje.
"Do bojové akce bych tedy tyto ženy nenasazoval, jakkoliv je na to v rámci jejich funkcí připravujeme," vysvětluje Dziak. Mimo jiné připomíná, že žena podle zákoníku práce nesmí zvedat těžší břemena než 15 kilogramů.
V elitních speciálních silách Česka ovšem ženy slouží - ke spokojenosti jejich ředitele Karla Řehky. I tady ale působí "jen" na logistických, administrativních či podpůrných postech.
Stopku do průzkumných či bojových výsadkových skupin jim vystavují tvrdé požadavky na fyzickou kondici. "Ty jsou tak drsné, že se - při vší úctě ke schopnostem žen - jejich účastí v boji nezabývám. Není to u nás reálné," reagoval na dotaz Aktuálně.cz Karel Řehka.
Zpravodajské či analytické schopnosti žen, které mnohdy dosahují lepších výsledků než muži, naopak vyzdvihuje.
Pilotky jsou rovnocenné pilotům
Co se českého letectva týče, ženy tu působí v roli pilotek dopravních či proudových letounů, ale i vrtulníků. Například pilotka bitevního letounu L-159 Kateřina Hlavsová vyhovuje podle velitele 21. čáslavského křídla Jaroslava Míky všem přísným požadavkům kladeným na bojového pilota.
"Mezi ní a ostatními piloty - muži - není žádný rozdíl," říká.
Výsadkáři jsou ale podle stíhače Míky v boji odkázáni jeden na druhého. "To sice letci ve vzduchu rovněž, pokud se ale pilot katapultuje, musí bojovat už sám za sebe a vydat maximum sil, aby přežil. S tímhle i s dalšími riziky pilotka Hlavsová počítá. Na zemi by nikoho neomezovala. Jak říkám - musela by bojovat sama za sebe, aby přežila a dostala se zpět ke svým," upřesňuje.
Problematické je i to, že se pilotky mohou dostat do zajetí. Mohou být znásilněny anebo vystaveny velmi ponižujícím situacím, na které středoevropská civilizace není zvyklá.
Nebo dokonce skončit jako jordánský pilot Maáz Kasásba, jehož islamisté upálili v kleci. "Vždy bude velký rozdíl mezi smrtí pilota a pilotky-matky. S tím prvním se společnost jakžtakž smíří. S druhým jen těžko," tvrdí Jaroslav Míka.
Feministky se prosadily
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý jde ještě dál. Rozhodnutí Američanů, že budou ženy působit na všech pozicích včetně elitních bojových jednotek, otevřeně kritizuje.
"Jde o kombinaci mnohaletého tlaku feministek a nepochopení rizik soudobého boje. Neválčí se vždy jen od počítače se zanedbatelnými ztrátami. Na což jsme si v době satelitů a dálkově řízených střel pomalu zvykli. Feministky by se měly vzpamatovat, protože ve válce teče vždy mnoho krve," řekl Aktuálně.cz.
Už jako velitel armády si vytkl za cíl, aby v českém vojsku bylo 20 procent žen. Dnes v něm slouží asi 3000 žen, což odpovídá zhruba 14 procentům.
S účastí žen ve vzdušných či pozemních operacích speciálních jednotek, jak to nyní deklarují Američané, Šedivý přesto nesouhlasí. "Rovnoprávnost mužů a žen je jedna - a velmi správná - věc a ohrožení životů vojáků týmu, v němž působí zaostávající žena, věcí druhou. Neměli bychom to plést dohromady. Armáda má jiné úkoly, než aby řešila genderový problém či požadavky militantních feministek."
Zájem žen je velký
Podle náčelnice odboru doplňování personálu generálního štábu Lenky Šmerdové jsou ženy v české armádě nejčastěji zařazovány do funkcí zdravotnic, právníků, řidiček (osobních i nákladních automobilů) či operátorek. Jen letos bylo z 11 000 zájemců registrováno 1 442 žen. "Zájem o službu v armádě je u žen poměrně velký. A všechny si uvědomují rizika, která jsou s touto prací - třeba v Afghánistánu - spojena," upřesňuje plukovnice Šmerdová.
"Ke vstupu žen do české armády neexistují už léta žádná omezení či zákazy. Jediným 'zákazem' jsou tvrdá přijímací kritéria. A ta jsou - jako třeba u prostějovských speciálů - pro ženy nepřekonatelná. De facto tudíž stopem," říká mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
