Zemřel Elie Wiesel. Muži, který jako první použil výraz holocaust, bylo 87 let

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 2. 7. 2016 23:30
Ve věku 87 let zemřel známý židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který prošel nacistickými koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu. O jeho úmrtí informovala izraelská média a kancelář jeruzalémského památníku Jad vašem. "Jad vašem truchlí nad odchodem přeživšího holokaustu Elieho Wiesela, laureáta Nobelovy ceny, proslulého autora," uvedl památník na internetové sociální síti Twitter. Elie Wiesel s Václavem Havlem spoluzaložil Fórum 2000.
Elie Wiesel
Elie Wiesel | Foto: Reuters

Jeruzalém - Americký spisovatel židovského původu Elie Wiesel se narodil v chasidské komunitě na severu Rumunska. Jako patnáctiletý byl s celou rodinou transportován do nacistických koncentračních táborů. Nejprve do Osvětimi, posléze do Buchenwaldu. Z celé rodiny přežil jen on a dvě starší sestry.

Po osvobození Buchenwaldu odjel Wiesel do Francie, která nabídla sirotkům azyl v židovských domovech. Na Sorbonně vystudoval filozofii a pracoval jako novinář. První knihu popisující jeho zkušenost z táborů publikoval pod názvem Noc (La Nuit) v roce 1958, velký vliv na něj mělo setkání s Francoisem Mauriacem, který k ní napsal předmluvu.

V dospělosti proslul především jako spisovatel a publicista. Vydal na čtyři desítky románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu a otázkám, proč k němu došlo a jak s takovým otřesným zážitkem lze žít. V jedné ze svých nejslavnějších knih se zaměřil především na zásadní momenty, v nichž se ve vyhlazovacích táborech rozhodovalo o životě a smrti, nebo které pro něj byly významné ve vztahu k otci a ve víře v boha.

Kritizoval rovněž spojence za to, že neučinili proti pokračování holocaustu vše, co bylo v jejich silách. Byl rovněž neutuchajícím aktivistou, který upozorňoval na nebezpečí totalitních režimů. V roce 1986 získal Nobelovu cenu míru. Poté se svojí ženou založili Nadaci Elieho Wiesela pro lidstvo. Získal i řadu dalších prestižních cen. Společně s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem, který ho nazval "ztělesněným svědomím lidstva", inicioval vznik pražského Fóra 2000.

Jak může člověk obdivovat Beethovena, a přitom zabíjet děti?

"Když jsem v roce 1945 opouštěl koncentrační tábor, naivně jsem se domníval, že antisemitismus skončil s jeho oběťmi v Osvětimi. Vidím stále jasněji, jak mnoho jsem se mýlil. Nenávist k Židům se stále vrací," řekl v roce 2006 v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Holocaust se stal pro Elieho Wiesela životním i tvůrčím tématem. Osobní zkušenosti jím otřásly a zranily jeho víru. Nepřestával se ptát, proč bůh všechnu tu hrůzu dopustil. Na boha však nezanevřel a celý život se snažil bojovat proti tomu, aby se hrůzy podobné holocaustu nikdy neopakovaly. Za největší nebezpečí považoval lhostejnost a zapomínání.

Klíčovým momentem Wieselovy náboženské krize byla poprava malého chlapce v Osvětimi, během které jeden z jeho spoluvězňů pronesl: "Tady umírá bůh."

"Byl jsem rozhněvaný, protestoval jsem. Ale pocházím z hodně religiózního prostředí a zcela boha zavrhnout jsem nemohl. Souhlasím ale s těmi, kdo pokládají za nemožné po Osvětimi mluvit o bohu," vzpomínal později. Současně se ale ptal, kde bylo lidstvo, kde byla kultura: "Jak může týž člověk obdivovat Beethovenovu hudbu, a přitom zabíjet děti?"

Byl to právě Elie Wiesel, kdo jako první použil termín holocaust - původně řecký výraz pro zápalnou oběť - v přeneseném významu "zničení ohněm" či "úplné zničení". "Psal jsem tenkrát esej věnovaný religióznímu tématu, o Abrahamovi, o tom, jak ho bůh vyzval, aby mu přinesl zápalnou oběť, svého syna Izáka. Cítil jsem v tu chvíli, že slovo holocaust dobře vyjadřuje to, čím Židé prošli za druhé světové války," řekl jednou.

Wiesel se však nezabýval pouze holocaustem. V minulosti obhajoval tento vášnivý bojovník za lidská práva a stoupenec Izraele věc sovětských a etiopských Židů, nikaragujských indiánů, v Argentině zmizelých kambodžských uprchlíků, Kurdů, obětí apartheidu a hladomoru v Africe či zajatců v bývalé Jugoslávii.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 2 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy