Zemřel Elie Wiesel. Muži, který jako první použil výraz holocaust, bylo 87 let

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 2. 7. 2016 23:30
Ve věku 87 let zemřel známý židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který prošel nacistickými koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu. O jeho úmrtí informovala izraelská média a kancelář jeruzalémského památníku Jad vašem. "Jad vašem truchlí nad odchodem přeživšího holokaustu Elieho Wiesela, laureáta Nobelovy ceny, proslulého autora," uvedl památník na internetové sociální síti Twitter. Elie Wiesel s Václavem Havlem spoluzaložil Fórum 2000.
Elie Wiesel
Elie Wiesel | Foto: Reuters

Jeruzalém - Americký spisovatel židovského původu Elie Wiesel se narodil v chasidské komunitě na severu Rumunska. Jako patnáctiletý byl s celou rodinou transportován do nacistických koncentračních táborů. Nejprve do Osvětimi, posléze do Buchenwaldu. Z celé rodiny přežil jen on a dvě starší sestry.

Po osvobození Buchenwaldu odjel Wiesel do Francie, která nabídla sirotkům azyl v židovských domovech. Na Sorbonně vystudoval filozofii a pracoval jako novinář. První knihu popisující jeho zkušenost z táborů publikoval pod názvem Noc (La Nuit) v roce 1958, velký vliv na něj mělo setkání s Francoisem Mauriacem, který k ní napsal předmluvu.

V dospělosti proslul především jako spisovatel a publicista. Vydal na čtyři desítky románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu a otázkám, proč k němu došlo a jak s takovým otřesným zážitkem lze žít. V jedné ze svých nejslavnějších knih se zaměřil především na zásadní momenty, v nichž se ve vyhlazovacích táborech rozhodovalo o životě a smrti, nebo které pro něj byly významné ve vztahu k otci a ve víře v boha.

Kritizoval rovněž spojence za to, že neučinili proti pokračování holocaustu vše, co bylo v jejich silách. Byl rovněž neutuchajícím aktivistou, který upozorňoval na nebezpečí totalitních režimů. V roce 1986 získal Nobelovu cenu míru. Poté se svojí ženou založili Nadaci Elieho Wiesela pro lidstvo. Získal i řadu dalších prestižních cen. Společně s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem, který ho nazval "ztělesněným svědomím lidstva", inicioval vznik pražského Fóra 2000.

Jak může člověk obdivovat Beethovena, a přitom zabíjet děti?

"Když jsem v roce 1945 opouštěl koncentrační tábor, naivně jsem se domníval, že antisemitismus skončil s jeho oběťmi v Osvětimi. Vidím stále jasněji, jak mnoho jsem se mýlil. Nenávist k Židům se stále vrací," řekl v roce 2006 v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Holocaust se stal pro Elieho Wiesela životním i tvůrčím tématem. Osobní zkušenosti jím otřásly a zranily jeho víru. Nepřestával se ptát, proč bůh všechnu tu hrůzu dopustil. Na boha však nezanevřel a celý život se snažil bojovat proti tomu, aby se hrůzy podobné holocaustu nikdy neopakovaly. Za největší nebezpečí považoval lhostejnost a zapomínání.

Klíčovým momentem Wieselovy náboženské krize byla poprava malého chlapce v Osvětimi, během které jeden z jeho spoluvězňů pronesl: "Tady umírá bůh."

"Byl jsem rozhněvaný, protestoval jsem. Ale pocházím z hodně religiózního prostředí a zcela boha zavrhnout jsem nemohl. Souhlasím ale s těmi, kdo pokládají za nemožné po Osvětimi mluvit o bohu," vzpomínal později. Současně se ale ptal, kde bylo lidstvo, kde byla kultura: "Jak může týž člověk obdivovat Beethovenovu hudbu, a přitom zabíjet děti?"

Byl to právě Elie Wiesel, kdo jako první použil termín holocaust - původně řecký výraz pro zápalnou oběť - v přeneseném významu "zničení ohněm" či "úplné zničení". "Psal jsem tenkrát esej věnovaný religióznímu tématu, o Abrahamovi, o tom, jak ho bůh vyzval, aby mu přinesl zápalnou oběť, svého syna Izáka. Cítil jsem v tu chvíli, že slovo holocaust dobře vyjadřuje to, čím Židé prošli za druhé světové války," řekl jednou.

Wiesel se však nezabýval pouze holocaustem. V minulosti obhajoval tento vášnivý bojovník za lidská práva a stoupenec Izraele věc sovětských a etiopských Židů, nikaragujských indiánů, v Argentině zmizelých kambodžských uprchlíků, Kurdů, obětí apartheidu a hladomoru v Africe či zajatců v bývalé Jugoslávii.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Britská vláda dává poslancům tři dny na přijetí zákona o brexitu

Za tři dny plánuje britská vláda v dolní komoře parlamentu prosadit prováděcí zákon k dohodě o brexitu. V pondělí to potvrdil Jacob Rees-Mogg, který za kabinet premiéra Borise Johnsona dojednává agendu Dolní sněmovny. Poprvé prý budou o návrhu zákona poslanci hlasovat v úterý, do pátku jej mají předat horní komoře parlamentu.Přijetí zákona je nutnou podmínkou pro ratifikaci dohody o podmínkách britského odchodu z EU. Opatření musí mimo jiné vysvětlit, jak bude Británie splácet unii dojednané vyrovnání finančních závazků, nebo jak bude fungovat mechanismus pro zachování volného režimu na irské hranici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Praha vypsala nový tendr na novoroční videomapping. Nabídla, že zajistí bezpečnost

Pražský magistrát vypsal nové výběrové řízení na organizátora promítání na budovy, které by mělo nahradit novoroční ohňostroj. Do prvního výběrového řízení se přihlásil jen jeden zájemce, který nesplnil podmínky. Oproti prvnímu tendru magistrát odstranil z podmínek povinnost zajistit bezpečnost akce, kterou si vezme na starost město. "Zakázku jsme zjednodušili a očekáváme, že se do ní přihlásí více uchazečů," uvedl mluvčí Prahy Vít Hofman. Maximální částka, kterou je město ochotné za atrakci zaplatit, zůstala dva miliony korun. Zájemci mohou nabídky podávat do 6. listopadu, ihned poté by měla zasednout výběrová komise a pokud někdo uspěje, smlouva by podle mluvčího měla být uzavřena v polovině listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy