Příčina úmrtí Navafa Ahmada není bezprostředně známá, emír byl však v nemocnici kvůli neupřesněné nemoci už od listopadu. Zdravotní stav kuvajtských lídrů je v zemi citlivou záležitostí, podotýká agentura Reuters. Navaf Ahmad podle státní televize v roce 2021 odcestoval do Spojených států, opět kvůli blíže nespecifikovanému zdravotnímu vyšetření.

Výkonnou moc v Kuvajtu drží emír a vláda v čele s předsedou, nyní Amdadem Naváfem Ahmadem Sabahem. V listopadu 2021 nicméně kvůli zdravotnímu stavu emíra šajcha část pravomocí hlavy státu přešla na korunního prince a dnešní novou hlavu státu Mišála Ahmada. Agentura AFP po oznámení úmrtí Navafa Ahmada podotýkala, že vzhledem k vysokému věku korunního prince by královská dynastie Sabahů, která zemi vládne od roku 1756, mohla zvažovat jmenování mladšího monarchy.

Navaf Ahmad byl v roce 2020 po úmrtí svého nevlastního bratra relativně nekontroverzní volbou jako nový emír, píše AP. Dříve pracoval jako ministr vnitra a obrany a ve vládě se nad rámec svých funkcí příliš neangažoval.

Tříletou vládou Navafa Ahmada poznamenaly především domácí otázky - vnitropolitické spory a reforma sociálního systému, který šejchátu bránil se dále zadlužovat a vládě působil potíže s financováním lukrativních platů ve veřejném sektoru navzdory vysokým příjmům z ropy, píše agentura AP.

Nový emír Mišál Ahmad se narodil v roce 1940. Vystudoval londýnskou policejní akademii Hendon Police College a později pracoval na vysokých pozicích na ministerstvu vnitra a v kuvajtské zpravodajské službě. Podle svého oficiálního webu má 12 dětí.

Kuvajt je se 4,2 miliony obyvatel rozlohou srovnatelný například se Slovinskem, má ale šesté největší zásoby ropy na světě. Na Blízkém východě je Kuvajt významným partnerem Spojených států od doby, kdy aliance vedená USA v rámci operace Pouštní bouře v roce 1991 vytlačila ze země irácké okupační síly.