reklama
 
 

Vstoupili jsme do nové geologické epochy. Stvořil ji sám člověk, říká studie

8. 1. 2016 12:30
Lidská činnost zanechává tak výrazné stopy na zemském povrchu, že se dá hovořit o vstupu do nové geologické éry nazvané antropocén. Ta nahradí nejmladší dobu meziledovou, která začala teprve před zhruba 12 tisíci lety. Nejnovější studie to dokazuje konkrétními příklady, které budou viditelné ještě za další miliony let.

Cambridge - Populační růst, průmyslové využívání zdrojů, spalování fosilních paliv, zemědělství a odpadní skládky. To vše vytváří na Zemi nesmazatelné stopy a vymezuje nové období, které už navždy zůstane podpisem současné civilizace.

Lidstvo tak dovedlo svět do nové geologické epochy. Takové, kterou si samo vytvořilo.

Antropocén je termín pro novou geologickou éru, která je spojena s environmentálním dopadem lidstva na Zemi. Již několik posledních let se o ní hovoří jako o nástupci holocénu - nejmladší doby meziledové -, která začala před přibližně 12 000 lety. Nyní ale vědci tvrdí, že dokážou prokazatelně určit proměny, které se vstupem do nového geologického období souvisí.

Studie, která vychází ve vědeckém magazínu Science, poskytuje konkrétní příklady toho, jak současné období navždy promění tvář planety. Dokazuje, že lidská činnost zanechává prokazatelnou a přetrvávající stopu na Zemi.

"Studie říká, že ty změny jsou tak veliké jako ty, co se udály na konci poslední doby ledové. A to je velká věc," vysvětluje pro Guardian její spoluautor doktor Colin Waters. Otázkou zůstává, odkdy přesně antropocén datovat. Proměny, kterými je charakteristický, se neudály v jednu chvíli.

Jak lidstvo navždy mění Zemi

Lidstvo například vynalezlo velmi mnoho zcela nových nerostných látek, jako jsou cihly, sklo, hliník, keramika, beton nebo třeba plasty. Vědci ve studii uvádějí, že průmysl vyprodukuje každoročně kolem 300 milionů tun plastového odpadu.

Syntetická vlákna jsou v dnešní době prakticky ve všem a planetu pomalu zahlcují. Ta s nimi zachází jako s čímkoliv jiným. Většina látek se usadí a některé v průběhu času zkamení a stanou se poslem doby minulé stejně jako starodávné listy stromů nebo zkamenělé ostatky dávno vyhynulých zvířat.

Dalším aspektem je využívání zemského povrchu. Více než jeho polovina je dnes využívána k zemědělství, výstavbě měst, ale i jako skládky či doly. Těžba nerostů má na zemi větší dopad než jakékoliv přírodní živly.

Podíl na vstupu do nové éry vědci také připisují jaderným zbraním a rozšíření radioaktivních prvků prakticky po celém světě. Jejich stopy se zachytí v sedimentech a v ledu, a tak ještě po stovkách tisíciletí bude možné najít stopy po současné nukleární aktivitě.

Novou éru spustila populační exploze

I přes stále otevřenou debatu ohledně konkrétního spouštěče antropocénu, hovoří se, že jeho počátek lze datovat do poloviny 20. století. V té době se začal projevovat zrychlený růst populace a s ní i její spotřeby. Právě od zvýšené spotřeby se pak většina lidské činnosti odvíjí.

Vědci připomínají, že za poslední půlmiliardu let zažila naše planeta pět masivních vln vymírání některých živočišných druhů. Nyní je na spadnutí vlna šestá. Na vině je právě nadměrné využívání Země a ztráta přirozeného prostředí pro mnoho živočichů. Studie ostatně hovoří tom, že jde o proces, který je pravděpodobně již v plném proudu.

I přes nejasný začátek a složitou klasifikaci nové geologické epochy opírají se závěry studie o některé nepopiratelné důkazy. Dopad lidstva bude viditelný v sedimentech a skalách ještě další miliony let.

Moderní civilizace se tak nesmazatelným způsobem zapsala do 4,6 miliardy let staré historie Země.

autor: Simona Fendrychová | 8. 1. 2016 12:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama