Vstoupili jsme do nové geologické epochy. Stvořil ji sám člověk, říká studie

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
8. 1. 2016 12:30
Lidská činnost zanechává tak výrazné stopy na zemském povrchu, že se dá hovořit o vstupu do nové geologické éry nazvané antropocén. Ta nahradí nejmladší dobu meziledovou, která začala teprve před zhruba 12 tisíci lety. Nejnovější studie to dokazuje konkrétními příklady, které budou viditelné ještě za další miliony let.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Cambridge - Populační růst, průmyslové využívání zdrojů, spalování fosilních paliv, zemědělství a odpadní skládky. To vše vytváří na Zemi nesmazatelné stopy a vymezuje nové období, které už navždy zůstane podpisem současné civilizace.

Lidstvo tak dovedlo svět do nové geologické epochy. Takové, kterou si samo vytvořilo.

Antropocén je termín pro novou geologickou éru, která je spojena s environmentálním dopadem lidstva na Zemi. Již několik posledních let se o ní hovoří jako o nástupci holocénu - nejmladší doby meziledové -, která začala před přibližně 12 000 lety. Nyní ale vědci tvrdí, že dokážou prokazatelně určit proměny, které se vstupem do nového geologického období souvisí.

Studie, která vychází ve vědeckém magazínu Science, poskytuje konkrétní příklady toho, jak současné období navždy promění tvář planety. Dokazuje, že lidská činnost zanechává prokazatelnou a přetrvávající stopu na Zemi.

"Studie říká, že ty změny jsou tak veliké jako ty, co se udály na konci poslední doby ledové. A to je velká věc," vysvětluje pro Guardian její spoluautor doktor Colin Waters. Otázkou zůstává, odkdy přesně antropocén datovat. Proměny, kterými je charakteristický, se neudály v jednu chvíli.

Jak lidstvo navždy mění Zemi

Lidstvo například vynalezlo velmi mnoho zcela nových nerostných látek, jako jsou cihly, sklo, hliník, keramika, beton nebo třeba plasty. Vědci ve studii uvádějí, že průmysl vyprodukuje každoročně kolem 300 milionů tun plastového odpadu.

Syntetická vlákna jsou v dnešní době prakticky ve všem a planetu pomalu zahlcují. Ta s nimi zachází jako s čímkoliv jiným. Většina látek se usadí a některé v průběhu času zkamení a stanou se poslem doby minulé stejně jako starodávné listy stromů nebo zkamenělé ostatky dávno vyhynulých zvířat.

Dalším aspektem je využívání zemského povrchu. Více než jeho polovina je dnes využívána k zemědělství, výstavbě měst, ale i jako skládky či doly. Těžba nerostů má na zemi větší dopad než jakékoliv přírodní živly.

Podíl na vstupu do nové éry vědci také připisují jaderným zbraním a rozšíření radioaktivních prvků prakticky po celém světě. Jejich stopy se zachytí v sedimentech a v ledu, a tak ještě po stovkách tisíciletí bude možné najít stopy po současné nukleární aktivitě.

Novou éru spustila populační exploze

I přes stále otevřenou debatu ohledně konkrétního spouštěče antropocénu, hovoří se, že jeho počátek lze datovat do poloviny 20. století. V té době se začal projevovat zrychlený růst populace a s ní i její spotřeby. Právě od zvýšené spotřeby se pak většina lidské činnosti odvíjí.

Vědci připomínají, že za poslední půlmiliardu let zažila naše planeta pět masivních vln vymírání některých živočišných druhů. Nyní je na spadnutí vlna šestá. Na vině je právě nadměrné využívání Země a ztráta přirozeného prostředí pro mnoho živočichů. Studie ostatně hovoří tom, že jde o proces, který je pravděpodobně již v plném proudu.

I přes nejasný začátek a složitou klasifikaci nové geologické epochy opírají se závěry studie o některé nepopiratelné důkazy. Dopad lidstva bude viditelný v sedimentech a skalách ještě další miliony let.

Moderní civilizace se tak nesmazatelným způsobem zapsala do 4,6 miliardy let staré historie Země.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy