Nový objev: Obří lidoop vyhynul, protože odmítal změnit svůj jídelníček

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
5. 1. 2016 20:40
Největší známý primát Gigantopithecus nepřežil dobu ledovou, protože nedokázal změnit své stravovací návyky. Podle německých vědců nedokázal své 500 kilogramů vážící tělo uživit pouze z kořínků a trávy, jak to dovedli jeho drobnější příbuzní. Na základě analýzy nalezených zubů došli k závěru, že gigantický lidoop mohl žít pouze v pralesích. Po příchodu doby ledové se však podmínky k životu na Zemi radikálně změnily a Gigantopithecus se jim nedokázal přizpůsobit.
Nejbližší současný příbuzný vyhynulého gigantopitheca je pravděpodobně orangutan.
Nejbližší současný příbuzný vyhynulého gigantopitheca je pravděpodobně orangutan. | Foto: Wikipedia Commons

Berlín - Největší lidoop, který kdy chodil po povrchu zemském, vyhynul podle německých zoologů proto, že nedokázal změnit své stravovací návyky.

Gigantopithecus, který obýval tropické oblasti jihovýchodní Asie, vyhynul teprve před 100 000 lety, a stal se tak současníkem předchůdců lidí druhu homo erectus. Vedle nich však připomínal obra. Měřil tři metry a vážit mohl až 500 kilogramů.

Přesto se nedokázal přizpůsobit změně klimatu, která Zemi zasáhla po příchodu doby ledové. Na rozdíl od předků člověka tak po sobě nezanechal v současné fauně žádné potomky. Jeho nejbližší žijící příbuzný je orangutan.

Němečtí vědci z výzkumného ústavu Senckenberg v Tübingenu nyní přišli na to, co tohoto obrovského tvora připomínajícího bájného King Konga dovedlo do záhuby.

Na základě analýzy nalezených zubů a několika částí ze spodních čelistí došli k závěru, že gigantický lidoop mohl žít pouze v pralesích a živil se výhradně jako býložravec. Po příchodu doby ledové se však podmínky k životu na Zemi radikálně změnily a Gigantopithecus se jim nedokázal přizpůsobit.

"Vzhledem k jeho velikosti závisel jeho život na velkém přísunu jídla," vysvětluje Herve Bocherens z výzkumného centra. "Když se v průběhu čtvrtohor stále více zalesněných ploch změnilo v savany, zásoby potravy se ztenčily a byly nedostatečné."

Jenže jiní lidoopi a předci lidí měli velmi podobný chrup a byli schopní přežít. Přizpůsobili se novým podmínkám a začali se živit výhonky, trávou a kořeny. Jejich obří kolega ale své stravování z nějakého důvodu změnit odmítl. Příčinou mohla být právě jeho velikost. "Gigantopithecus asi nebyl tak flexibilní a možná postrádal fyziologickou schopnost odolávat stresu a nedostatku jídla," vysvětluje německá studie.

Kromě jeho velikosti toho o něm vědci ale stále moc nevědí. Chybí totiž větší množství ostatků. Nalezeny byly jen zuby a spodní čelist. Vůbec první zub obřího lidoopa se našel v roce 1935. V Hongkongu byla stolička tehdy prodána coby "dračí zub" pro účely tradiční čínské medicíny.

Dochované ostatky se dnes nejvíce podobají právě orangutanům. Jestli měl Gigantopithecus i stejně zbarvenou srst, chodil po dvou nebo dokázal vzhledem ke své váze lézt po stromech, už není jasné.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy