Brusel - Země Evropské unie ve čtvrtek na summitu v Bruselu výrazně posunuly vpřed své možnosti spolupracovat v obranné oblasti. Státy mají například do několika měsíců nabídnout ostatním své konkrétní představy, v čem, kde a jak by mohly kooperovat.
Podle šéfa vrcholné schůzky Donalda Tuska jde o historický krok. Summit se shodl i na tom, že případné nasazení bojových skupin už nebudou platit jen členské země, jejichž vojáci v nich působí, ale přispěje se také z unijních peněz.
"Nám všem společně se v posledních měsících podařilo dosáhnout tak výrazného pokroku v oblasti obrany, jakého EU nebyla schopna dosáhnout za několik posledních desítek let," řekl na okraj jednání novinářům český premiér Bohuslav Sobotka.
Summit v první řadě politicky podpořil spuštění trvalé strukturované spolupráce (PESCO) států EU, které chtějí v obranné oblasti úžeji kooperovat. Země nyní mají tři měsíce na to, aby případným partnerům nabídly konkrétní návrhy a možnosti, jak se do konceptu zapojit.
Česko má podle Sobotky zájem se na věci podílet, pokud k tomu pro sebe nalezne vhodnou příležitost. Diplomaté předpokládají, že téma by měl dále konkretizovat unijní summit v prosinci.
"Je to historický krok. Taková spolupráce umožní EU posunout se k hlubší integraci v obraně," prohlásil před novináři Tusk, který podotkl, že k účast je otevřená pro všechny unijní státy.
Summit také rozhodl, že Evropská unie prodlouží hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi. Rozhodnutí oznámil na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Unie ukončení sankcí podmiňuje plným prosazením mírových dohod z Minsku.
Evropská restriktivní opatření omezují export některých technologií do Ruska či přístup některým ruským finančním institucím na kapitálové trhy. Moskva reagovala sadou vlastních protiopatření.
Po čtvrtečním politickém rozhodnutí unijních špiček budou sankce fakticky prodlouženy v nejbližších dnech. Platit pak budou až do konce ledna 2018.
Summit EU ve čtvrtek o věci rozhodl poté, co jeho účastníky v podvečer u pracovní večeře německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali o pokroku - či spíše jeho nedostatku - v prosazování dohod z běloruského Minsku. S nimi sankční režim unie svázala na jaře 2015.
Pro klimatickou dohodu a proti terorismu
Prezidenti a premiéři v první části jednání nynějšího summitu hovořili také o terorismu. "Je to stále velká hrozba. Jsme plně rozhodnuti ochránit občany. Proto prohloubíme v tomto ohledu naše úsilí," uvedl Tusk.
Konkrétně to znamená, že summit žádá dokončení systému umožňujícího kontrolu, kdo vstupuje do schengenského prostoru a kdo jej opouští. Dopracován má být také systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který umožní kontroly lidí ze zemí s bezvízovým stykem, kteří cestují do EU, ještě před jejich příjezdem. "Budeme tak mít určitý čas na reakci z hlediska bezpečnostního a migračního rizika," připomněl český premiér Sobotka. Podobný systém už provozují Spojené státy.
Summit ve čtvrtek podpořil také kroky, které mají omezit financování terorismu a zlepšit sledování podezřelých finančních toků. Tusk před novináři připomněl i výzvu internetovým firmám, aby přispěly k prevenci šíření teroristických materiálů na internetu. "Znamená to vytvoření nových nástrojů k automatickému zjišťování a mazání podobných materiálů," uvedl.
Šéfové států a vlád osmadvacítky se večer rovněž shodli na co nejrychlejším prosazení pařížské klimatické dohody OSN z roku 2015.
Premiér Sobotka věří, že se brzy podaří dokončit ratifikaci dohody i v českém parlamentu. "Jde o lepší vyhlídky a budoucnost našich dětí," napsal na sociální síti krátce poté, co se summit na záměru shodl.
Evropská unie se snaží být lídrem v boji proti klimatickým změnám poté, co americký prezident Donald Trump nedávno oznámil, že USA od dohody odstupují. Naznačil tehdy, že se pokusí vyjednat dohodu novou a pro Spojené státy spravedlivější. Unie ale do Washingtonu vzkazuje, že dohoda se znovu vyjednávat nedá.
Večer přišlo na pořad jednání i téma brexitu. Britská vláda chce po brexitu zajistit co největší jistotu pro více než tři miliony občanů Evropské unie, kteří nyní v Británii žijí, řekla lídrům ostatních 27 evropských zemí podle diplomatických informací premiérka Theresa Mayová s tím, že věc je pro ni prioritou. Německá kancléřka Angela Merkelová po prvním dni summitu novinářům řekla, že prezentace Mayové byla dobrým startem, mnoho věcí je ale potřeba vyřešit.
"Počkáme si na pondělí, na podrobnosti toho návrhu, který zveřejní Velká Británie," řekl novinářům český premiér Bohuslav Sobotka. Podle dobře informovaných diplomatů po vystoupení britské premiérky nenásledovala o tématu žádná diskuse a Mayová následně sál opustila.
