Ve středu začali Zelení jednat s liberály z FDP, druhou pravděpodobnou stranou v budoucí koalici. Parlamentní volby dopadly poměrně vyrovnaně a bez těchto dvou uskupení teď v Německu nová vláda vznikne stěží. Největší šanci na složení koalice má po odchodu kancléřky Angely Merkelové sociální demokrat Olaf Scholz, který ve volbách těsně porazil konzervativního kandidáta CDU/CSU Armina Lascheta.
Pro Zelené bude zásadní, aby spolková republika víc než dosud řešila otázku klimatické krize. "Hlavní agenda Zelených ovlivnila celou kampaň a volby. A proto bude velký tlak médií i veřejnosti na novou vládu, aby rychle zavedla opatření směřující ke snižování množství vypouštěných emisí. Jinak nebude důvěryhodná," míní Milan Nič, analytik z berlínského think-tanku DGAP.
Právě přechod k nízkoemisnímu hospodářství je podle vědců zásadní při snaze zabránit dalšímu oteplování planety. Tu už nyní lidstvo podle v srpnu zveřejněné expertní zprávy OSN ohřálo natolik, že přibývá přírodních katastrof a extrémního počasí.
"Chcete klimatickou vládu? Volte nás," zaznělo hned při představování volebního programu Zelených. Německo se zavázalo snížit emise o 65 procent do roku 2030. Jak toho docílit, osmdesátimilionová země zatím neví a bude to úkol právě pro novou vládu. Zelení chtějí skoncovat s uhlím už v roce 2030 (nyní je v plánu o osm let delší lhůta), finančně podpořit budování obnovitelných zdrojů elektřiny, ale zároveň pomáhat s vyššími cenami energií chudší části společnosti. Do transformace ekonomiky na nízkoemisní hodlají každý rok investovat 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun).
"Nečekal bych, že se jim podaří prosadit něco radikálního," upozorňuje v té souvislosti Ed Turner, expert na Německo z britské Aston University of Birmingham. Strana totiž musí počítat s odporem ze strany německého průmyslu, firem a potenciálně také koaličních partnerů.
Zákaz výroby aut se spalovacími motory
Jedním z nich bude takřka s jistotou liberální strana FDP, která se se Zelenými vůbec neshodne v pohledu na to, jak ambiciózní klimatickou politiku zaplatit. Strana Annaleny Baerbockové a druhého předsedy Roberta Habecka plánuje víc zdanit lidi s vyššími příjmy a také zavést majetkovou daň, což liberálové odmítají. Shoda na palčivosti klimatické hrozby ale panuje napříč stranami. "Bude to řešit nový kancléř jako jedno z hlavních témat vlády," je přesvědčený analytik Nič. Šéfem vlády by se mohl s velkou pravděpodobností stát lídr německých sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz.
Na Česko podle oslovených expertů dopadnou spíš klimatická pravidla přijatá na celoevropské úrovni než konkrétní německé regulace. "Opakuji pořád kolegům v Praze, že budete muset víc sledovat, co se děje na evropské úrovni. Třeba jestli tam bude menší ochota dělat v klimatické politice nějaké výjimky," míní Milan Nič z Berlína.
Zásadní pro tuzemsko bude otázka výroby aut se spalovacími motory. Stávající vláda Angely Merkelové se jich zastávala, Zelení už po roce 2030 výrobu žádných nových nechtějí. "Každý zákaz je i hybnou silou inovace," prohlásila v té souvislosti v jedné z televizních debat volební lídryně strany Baerbocková. Definitivní termín zatím jasný není, EU navrhuje rok 2035, nicméně někteří výrobci postupují i bez regulace ještě rychleji.
Čína jako rival
Německo se Zelenými ve vládě bude podle oslovených expertů také výrazně kritičtější vůči Rusku a Číně, než tomu bylo v éře kancléřky Angely Merkelové a její velké koalice křesťanských a sociálních demokratů. "V otázce Číny to bude jednodušší. Tam je připravený prostor k tomu, brát Peking jako strategického rivala," míní Nič. V tomto případě se Zelení nemusí obávat ani odporu firem. Spolková asociace německého průmyslu totiž před nedávnem sama vydala kritickou studii popisující, jak velké problémy musí německé firmy na čínském trhu řešit. "Změna přijde," upozorňuje Nič.
Citlivější otázkou bude německá politika vůči Rusku i proto, že v německé sociální demokracii, což je nejspíš budoucí největší vládní strana, stále přežívá silně prorusky orientované křídlo. Podle Niče může Evropa čekat, že Berlín se bude víc zastávat zájmů Ukrajiny a vůči Moskvě se důrazněji vymezovat.
