Nejšťastnější noc od roku 2005. V sídle SPD se tančilo, Scholz ale vyhráno nemá

Helena Truchlá Helena Truchlá
27. 9. 2021 13:30
V přízemí berlínské centrály německé sociální demokracie to v neděli večer vřelo. "Olaf, Olaf," skandovaly krátce po sedmé hodině desítky členů jedné ze dvou největších politických stran v Německu. Pod ostrá světla reflektorů televizních štábů přišel na pódium jejich hrdina: volební lídr a spolkový ministr financí Olaf Scholz.
Olaf Scholz.
Olaf Scholz. | Foto: ČTK

Od naší zpravodajky z Berlína - Vrcholný sociálnědemokratický politik vystupoval naprosto suverénně. Zatímco jeho největší konkurent, konzervativní kandidát Armin Laschet, nostalgicky věnoval první věty svého večerního projevu končící kancléřce Angele Merkelové, aby jí poděkoval za službu zemi, Scholz okamžitě přešel k hodnocení výsledku hlasování.

"Tohle je úspěch. A je jisté, že mnozí (voliči) dali svůj hlas SPD, protože chtějí, aby se příští německý kancléř jmenoval Olaf Scholz," prohlásil. Volby probíhaly v neděli po celé spolkové republice.

Jestli se Scholzova interpretace výsledků promění v realitu, je v tuto chvíli stále otevřené. Německé volby totiž dopadly extrémně vyrovnaně. Laschetova CDU společně se sesterskou bavorskou CSU mají 24,1 procenta hlasů, a tak spadly na své prozatímní historické minimum. Jenže ani Scholzových 25,7 procenta voličské podpory není zdaleka nejsilnější mandát, který strana kdy dostala. A nárok na kancléřské křeslo po Angele Merkelové si přitom dělají oba muži. 

Pro stranu, jejímž symbolem je jasně červená barva a volebním lídrem Olaf, byl přesto nedělní večer velkým zadostiučiněním. "Je to nejlepší výsledek pro sociální demokracii od roku 2005. Naplnila se jejich očekávání z předvolebních průzkumů, a to dokonce na horní hranici," říká pro Aktuálně.cz Jakub Eberle, analytik z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Třiašedesátiletý Scholz by byl čtvrtým sociálnědemokratickým kancléřem poválečného Německa, po Willym Brandtovi, jehož jméno nese sídlo strany v Berlíně, Helmutu Schmidtovi a Gerhardu Schröderovi. Svou SPD dokázal vytáhnout na první místo po letech v koaliční vládě s vlivnou kancléřkou Merkelovou (CDU). V jejím stínu sociální demokraté ztráceli podporu, a nedělní výhra proto byla dlouho nepředstavitelnou možností.

"Jestli nebudou mít kancléře, tak to nebude důsledek jejich slabosti, ale toho, jak byly nakonec rozdány karty," míní Eberle. 

Scholzovi, bývalému primátorovi Hamburku a ministrovi financí v kabinetu Angely Merkelové, se podařilo přesvědčit rozhodující počet voličů až v samém závěru kampaně. Ještě v červenci byla jeho strana třetí. Podle analýzy agentury Infratest Diman přešlo od posledních voleb v roce 2017 od křesťanských k sociálním demokratům víc než 1,3 milionu voličů. Dalších asi 340 tisíc zvolilo raději menší liberální stranu FDP a asi 900 tisíc Zelené, zaměřené výrazně více na otázku klimatu. Právě klima a jeho budoucnost bylo nejdůležitějším tématem letošních parlamentních voleb.

Když první místo nestačí

Radost z úspěchu měla většina straníků, kteří se po odchodu Olafa Scholze do televizního studia věnovali na otevřeném dvoře Willy Brandt Hausu volné zábavě. "Hodně jsme v kampani bojovali a vyplatilo se to," svěřila se Hanna Reichhardtová, místopředsedkyně mládežnické organizace německých socialistů. "Voličky a voliči si přejí pro Německo jiné směřování. SPD jim ho nabízí."

Jiní jsou opatrnější. "Hodně bude záležet na liberálech z FDP," připouští jeden ze spolupracovníků SPD, který nechce být jmenován. Zdrženliví jsou i další oslovení sociální demokraté. Uvědomují si, že ačkoliv ve volbách zvítězili, vyhráno ještě nemají. 

Aby mohli reálně ovlivnit budoucnost třiaosmdesátimilionové spolkové republiky, potřebují funkční vládu. A k ní zase spolehlivé koaliční partnery - ne jednoho, jak tomu bylo v německé politice tradičně zvykem, nýbrž dva.

S největší pravděpodobností jimi budou Zelení a právě zmínění liberálové. První jmenovaní si s předsedkyní Annalenou Baerbockovou dělali ještě před několika měsíci naděje i na samotné kancléřství, nakonec ale skončili s 14,8 procenta na třetím místě a zklamaní.

Jenže s liberály a Zelenými by chtěl postavit svou budoucí vládu také Laschet a jeho CDU. "Zelení a liberálové spolu mluví prakticky neustále od posledních voleb v roce 2017. A všichni chtějí vládnout. Myslím, že koalice s SPD je o něco pravděpodobnější," říká Jakub Eberle. Jak vyplynulo z první povolební debaty, dvě menší strany budou nyní jednat spolu a pak zjišťovat, jaké ústupky mají možnost zajistit u dvou větších uskupení. Kompromisy budou potřeba - zejména v otázce daní nebo ochrany klimatu jsou rozdíly podstatné.

"Umím si představit, že vyjednávání o nové vládě budou trvat až do konce roku," říká další z členů SPD ve Willy Brandt Hausu. Scholz i Laschet voličům slibují, že do Vánoc bude hotovo. "Bude to ještě těžké," vrtí postarší straník hlavou a jde si nabrat jídlo. Na výběr jsou speciální těstoviny, podobné českým škubánkům, nebo klasický currywurst s celozrnnou houskou.

Po deváté večer spolu s tím, jak přibývaly hlasy ve volebních grafikách veřejnoprávních televizí ARD a ZDF a sociální demokraté zvyšovali svůj náskok, rostlo také nadšení ve stranické centrále. Zejména mladší účastníci volebního večírku se veselili a tancovali na živou hudbu. Ti starší spíše postávali s kelímkem piva v malých kroužcích a diskutovali.

Generační předěl je patrný i ve výsledcích voleb: jen 11 procent Němců mladších 25 let dalo svůj hlas konzervativcům z CDU/CSU, o tři procentní body lépe je na tom SPD. Pokud Zelení a liberálové budou mít v nové vládě výrazný hlas, bude to znamenat i silné zastoupení preferencí mladších ročníků.

Berlínské potíže

Po slunečné neděli se Berlín probudil do oblačného pondělí. Německá metropole letošní volby příliš nezvládla. Obří fronty, které se tvořily před volebními místnostmi i krátce před jejich původně plánovaným časem uzavření, vyvolaly velkou kritiku. Příčinou komplikací byl i městský maraton, který o víkendu paralyzoval dopravu ve značné části širšího centra.

Kolem šesté ráno oznámil německý volební úřad "předběžné oficiální výsledky". Početní detaily se mohou ještě měnit, fakticky je ale hotovo. 

Ve štábu sociálních demokratů a Olafa Scholze už byl krátce před nedělní půlnocí víceméně klid. Volebnímu lídrovi SPD se kvůli jeho extrémní profesionalitě, která hraničí s upjatostí až nudností, někdy přezdívá Scholzomat, podle vzoru "automat". Výhru oslavil několika rychlými loky z pohárku piva a odebral se ze štábu pryč. Čekají ho týdny tvrdých vyjednávání s ne úplně jistým výsledkem.

"Ta nálada je spíš radostná než euforická. Doufali v jasnější náskok před CDU a CSU a více koaličních možností," míní Ed Turner, expert na německou politiku z Univerzity Aston v Birminghamu.

Podle něj ve volbách přesto jednoznačně převládl pocit, že Olaf Scholz bude lepším kancléřem než Armin Laschet. "Němci mají rádi, když jejich kancléři vypadají starší, jsou stabilní, spolehliví, možná trochu nudní. Myslím, že se projevila i trocha smutku z toho, že Angela Merkelová odchází z politické scény," uzavírá Turner. 

Video: Zásadní vizi Merkelová nepřinesla, míní Jonáš

V Německu je vnímána úplně jinak než v Česku, jako pragmatická politička, pro některé až bezzásadová a příliš ohebná, říká zpravodaj České televize. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy