Brusel (od naší zpravodajky) - V Bruselu lobbuje za nejrůznější zájmy dnes skoro každý. Dosud chyběli, alespoň oficiálně, Svobodní zednáři. To se má nyní změnit, část zednářského hnutí si chce v centru evropské politiky otevřít svoji kancelář a lobbovat proti "vzrůstajícímu vlivu náboženských organizací" v evropských institucích.
Podle zednářů by se mělo v Evropě pamatovat, že vedle křesťanských kořenů za mnohé vděčíme řecké a římské filosofii, renesančnímu humanismu a osvícenství.
"Zednářské řády by měly praktikovat politiku v pozitivním smyslu slova: tedy bez ohledu na vnitřní rozpory se stavět na stranu sekularismu a pozvednout svůj hlas, pokud nesouhlasí s tím či oním vládním rozhodnutím v Evropě," vysvětlil Jean-Michel Quillardet, bývalý velmistr Velkého orientu francouzského, v rozhovoru pro belgický list Le Soir. Quillardet přesně nepopsal, kde vidí vzrůstající vliv náboženských organizací.
Největší evropské politické uskupení v EU je nicméně Evropská lidová strana, která sdružuje konzervativní, většinou křesťansko-demokratické strany. Původně se odkaz na křesťanství měl objevit v preambuli evropské ústavy. Z tohoto záměru nakonec sešlo s vědomím, že Evropa je mnohonáboženský kontinent.
Aktivity zednářské lóže by do jisté míry mohly vyhovovat euroúředníkům snažícím se podporovat sounáležitost Evropanů. Jedním z vytyčených úkolů bruselského zastoupení zednářů má být podpora ideje evropského občanství.
"Je nutné zavést univerzální myšlenku osvícenství, že lidé jsou nejprve občané a evropští občané a až pak Židé, černoši, Arabové, homosexuálové či heterosexuálové," řekl francouzský zednář.
Francouzští zednáři se snaží už nyní vytvořit buňku, která by spojila dohromady všechny lóže v Evropě. V roce 2007 uspořádali panevropský zednářský kongres ve Štrasburku a následně v letech 2008 a 2009 setkání v Řecku a Turecku. Letos by se podobné setkání mělo uskutečnit v Portugalsku.
Quillardet doufá, že jednou v Bruselu vznikne plnohodnotná zednářská delegace. Přiznal ale, že ne všechny zednářské lóže jsou přesvědčeny, zda je třeba k sobě přitahovat pozornost tím, že otevřou zastoupení v Bruselu.
Svobodní zednáři se pouštějí do velkého rybníku. Brusel je po Washingtonu druhým největším lobbingovým centrem. Podle odhadů tu působí na 15 tisíc lobbistů, kteří ročně utratí miliardu dolarů ve snaze ovlivnit podobu unijních zákonů ovlivňujících život téměř půl miliardy Evropanů.
Evropská komise se pokusila před dvěma lety zavést dobrovolný registr lobbistů a lobbistických firem, mezi které patří velké koncerny, profesní či regionální sdružení, nevládní organizace nebo ekologická hnutí.
Ti všichni se pokouší ovlivňovat úředníky, diplomaty a politiky, aby připravovanou směrnici či novou evropskou politiku upravili podle jejich zájmu či přesvědčení. Komise nicméně považuje tuto snahu za úspěšnou s tím, že se zaregistrovalo na dva tisíce subjektů.
Podle řady názorů je ale dobrovolná regulace neúčinná. Evropský parlament se snaží prosadit povinnou registraci. Komise se ale zatím k této praxi neuchýlila.
