Pabradé (od našeho zpravodaje) - V litevském vojenském prostoru Pabradé a jeho okolí se v první polovině listopadu konalo cvičení více než tří a půl tisíce vojáků Severoatlantické aliance. Dva prapory měly proti sobě manévrovat, jako by šlo o skutečné napadení litevských spojenců cizími vojsky.
Do nově vybudovaných provizorních kasáren uprostřed lesů dorazily dělostřelecké posily z Německa. Nedaleko malé skupinky antén stojí velitelské stanoviště praporu NATO, kterému velí němečtí vojáci a jehož součástí je i česká jednotka.
Někde v okolních lesích jsou právě zakopáni čeští vojáci z rotního úkolového uskupení žateckého 41. mechanizovaného praporu pod velením podplukovníka Jiřího Líbala. Na jeho panduru, který tvoří součást obrany velitelství praporu, je zezadu vedle českého znaku i číslice "100".
"Nechal jsem si ji tam dát na počest stého výročí založení Československa," říká podplukovník, který si na rozhovor odskočil v plné výzbroji a s tváří pomalovanou maskovacími barvami. Jeho jednotka je součástí předsunutých sil aliance v Litvě v praporu pod německým velením. A tento prapor je zase včleněn do elitní litevské brigády Železný vlk.
"Jde o moji šestou misi v zahraničí a je to něco úplně jiného, než co jsem zažil v Bosně, Kosovu nebo Afghánistánu," vysvětluje Líbal. "I starší vojáci mi tady říkají, že vlastně konečně mohou dělat svoji práci se vším, na co jsou vycvičeni."
Jako ve skutečnosti
Podle Líbala se právě v Litvě nejen cvičí ve větších počtech a formacích, ale taky podmínky jsou velmi blízké realitě: dlouhé přesuny v pandurech, obrana, útok.
Žatečtí vojáci do země přijeli v červenci a jejich základnou je velký výcvikový prostor Rukla na západě Litvy. Na východ do Pabradé přijeli jen na dvoutýdenní cvičení, které je kvůli vánočním svátkům jakýmsi předčasným vyvrcholením jejich spolupráce s kolegy z Německa, Nizozemska, Belgie, Lucemburska a Norska a samozřejmě s Litevci.
Nedávno Líbalovi vojáci na velkém cvičení v Lotyšsku představovali nepřítele, před nímž se má aliance bránit. Teď jsou zase součástí obrany.
"Když se tady má vykopat půlkilometrový protitankový zátaras, tak se doopravdy udělá. Když má být minové pole, tak se také udělá," pochvaluje si velitel, který má kolem přilby modrou pásku jako označení jedné z "válčících" stran cvičení. Vojáci také oceňují zdejší modelové městečko ve výcvikovém prostoru, kde se dá cvičit s ostrou municí boj ve městě.
Lepší než sedět v kanceláři
Alianční prapor je rozložený nejen v lesích výcvikového prostoru, ale také za jeho hranicí. Litevští vojáci mají dlouholetou tradici, kdy se větší cvičení odehrávají i mimo výcvikový prostor se souhlasem místních úřadů a většinou za podpory obyvatel, kterým potom opraví případně poničené cesty.
Mimo výcvikový prostor je i velení brigády Železný vlk, pod kterou alianční prapor spadá.
"Jsem hrdý, že mohu velet i českým vojákům v praporu NATO. Jsou výborně vycvičení a přispívají správným dílem k mixu, který tu máme s vojáky z dalších spojeneckých států," říká litevský plukovník Mindaugas Steponavičius, velitel brigády Železný vlk.
Takto velké cvičení má nicméně i své problémy, tím hlavním je podle Steponavičiuse logistika. "Musíme všechny vojáky hostujících národů nakrmit a uložit. Takhle cvičit je ale lepší než sedět někde v kanceláři a jen vyplňovat papíry," dodává plukovník.
Čeští vojáci jsou podle svého velitele spokojeni i s výbavou. Mají poslední model útočné pušky Bren 2, nejnovější model neprůstřelných vest a obrněné transportéry Pandur, které tu fungují bez větších problémů. "Je znát větší vlhkost a všudypřítomný písek, takže máme trochu jiné potíže, než jsme očekávali, ale to jsou normální provozní problémy," říká podplukovník Líbal.
Podle něj bylo velkou výhodou, že už před odjezdem do Litvy se Češi znali a cvičili s německými a nizozemskými kolegy. Spolupráci s Litevci v Rukle zase napomohlo, že velitel tamní výcvikové základny litevské armády je Líbalův spolužák ze studií v USA. "Je to prostě spousta zkušeností, které bychom jinde nezískali," shrnuje velitel dosavadní litevský pobyt. Jeho vojáky vystřídá další česká jednotka v půlce ledna příštího roku.
