Emilian Gebrev dodával zbraně a munici Ukrajině v době, kdy na Donbasu válčila ukrajinská armáda s proruskými ozbrojenci, podporovanými Moskvou. Tento konflikt začal v dubnu 2014 a v době výbuchu probíhaly na východě Ukrajiny těžké boje, přičemž ukrajinská armáda i dobrovolnické prapory měly zbraní a střeliva nedostatek.
Sedmašedesátiletý Emilian Gebrev je majitelem velké zbrojařské firmy Dunarit. Spolupracoval a uzavíral obchody s ukrajinskými firmami, dodával výzbroj ukrajinskému ministerstvu vnitra a Národní gardě.
Na přelomu dubna a května 2015 - tedy zhruba půl roku po prvním výbuchu ve Vrběticích - se mu náhle udělalo špatně a začal zvracet na večeři v luxusní restauraci v centru Sofie. Podle svědků měl krví podlité oči. Následující den upadl do kómatu. (O tomto případu Aktuálně.cz informovalo poprvé loni v únoru).
Lékaři vzápětí zjistili, že ho někdo otrávil jedem. Stejné zdravotní problémy měl jeho syn a další člen vedení společnosti.
Vyšetřovatelé zpočátku velký význam možné ruské stopě nedávali. Na jaře 2016 pátrání ukončili s tím, že viník nebyl odhalen. Pak ale do vývoje zasáhly události ve Velké Británii.
Bývalého příslušníka ruské vojenské rozvědky GRU Sergeje Skripala a jeho dceru se v anglickém Salisbury pokusili dva muži otrávit jedem novičok. Britské vyšetřování dospělo k závěru, že atentát spáchali agenti GRU, kteří měli od svých nadřízených úkol přeběhlíka Skripala zlikvidovat.
Bulharská prokuratura na základě nových informací obnovila vyšetřování a na konci ledna 2020 vydala zatykač na tři Rusy. Podezírá je z pokusu o zbrojařovu vraždu. Bulharské ministerstvo zahraničí zároveň vyhostilo dva ruské diplomaty obviněné ze špionáže.
Zbrojař Gebrev tvrdí, že měl stejné příznaky jako Skripal a látka, kterou mu pachatelé podali, se podobala novičoku. Nové vyšetřování ukázalo, že Gebreva chtěli připravit o život tři muži, kteří cestovali do Bulharska s falešnými ruskými pasy.
Záběry z bezpečnostních kamer ukázaly, že v den, kdy se byznysmenovi udělalo zle, se mu neidentifikovaní pachatelé vloupali do auta v podzemní garáži.
"Pachatelé útok provedli v centru Sofie, ohrozili životy mnoha lidí," uvedla prokuratura. K obvinění přispěla analýza Gebrevovy moči a krve, kterou provedla specializovaná laboratoř ve Finsku. Obvinění nejsou v Bulharsku, Sofie proto požádala o pomoc Interpol. Ten vydal mezinárodní zatykač.
"Je velmi těžké odhadovat, jak rozsáhlá je ruská špionážní síť v Bulharsku, protože chybějí důkazy. Jsou pouze určité indicie a stopy. Existuje podezření, že Moskva svých kontaktů v Bulharsku využívá k ovlivnění politiky v Severní Makedonii, která se uchází o členství v NATO," řekl před rokem Aktuálně.cz Angel Petrov, reportér bulharského listu Dnevnik.
Od letošního března řeší Bulharsko s Ruskem další špionážní aféru. Tamní policie zadržela důstojníky vojenské kontrarozvědky a zaměstnance ministerstva obrany, kteří údajně předávali ruskému velvyslanectví citlivé informace mj. o Evropské unii a NATO. Za uplynulý rok bulharské ministerstvo zahraničí označilo ze nežádoucí osoby celkem osm ruských diplomatů včetně vojenského atašé.
Podle týdeníku Respekt a serveru Seznam Zprávy mohla být důvodem, proč se ruská rozvědka GRU zaměřila na Vrbětice, mimo Ukrajinu také válka v Sýrii. I tam měla z vrbětického skladu směřovat munice. Organizátoři výbuchu podle těchto médií nechtěli, aby ze skladu firmy Imex Group putovala munice k Američanům, kteří poskytovali pomoc povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusové v té době naopak Asadův režim podporovali.