"Dokončili výcvik mnoha mobilizovaných vojáků a teď je přesouvají na frontu. A šetří s municí, nevyplýtvají jí tolik jako dříve," uvedl Hajdaj s odvoláním na informace ukrajinské vojenské rozvědky.
Výcvik mobilizovaných vojáků se odehrával na západě Ruska a v Bělorusku.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov už dříve řekl, že ofenziva možná začne na výročí invaze 24. února či na ruský Den obránců vlasti 23. února, protože Rusové si potrpí na symbolická data.
Ukrajina nicméně nepočítá s tím, že útok bude veden stejně jako před rokem i na Kyjev a Charkov ze severu. V Bělorusku mají Rusové teď jen několik desítek tisíc vojáků a ani na ruské hranici blízko Charkova Ukrajinci nezaznamenali hromadění lidí a techniky.
Úder přijde podle zástupců armády spíš z východu s cílem dobýt Doněckou oblast. Důstojník ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Čerňak řekl deníku Kyiv Post, že Putin nařídil ruským velitelům dobýt celou Doněckou a Luhanskou oblast do konce března. Před dvěma týdny to uvedl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz také ukrajinský vojenský analytik Mykola Siruk.
Nepůjde tedy ani o útok z mnoha směrů, jako tomu bylo 24. února loňského roku. "Rusové se zřejmě poučili ze svých chyb. Už to asi nebude ta nezkušená armáda jako na začátku invaze, u velitelských kádrů patrně k nějakému mentálnímu pokroku došlo," řekl Aktuálně.cz Lukáš Dyčka, který přednáší v Estonsku na Baltic Defence College a v minulosti školil ukrajinské vojáky.
Iniciativu mají Rusové
Podle ukrajinských médií jde o závod s časem. Rusové chtějí velkou operaci začít ještě před tím, než na východ Ukrajiny dorazí nové slíbené zbraně ze Západu. Nejen další várka raketometů HIMARS, houfnic a bojových vozidel pěchoty, ale také tanků ze Spojených států, Německa, Velké Británie a dalších zemí. Německá vláda v úterý schválila dodávku 178 tanků Leopard 1, Ukrajině budou k dispozici zřejmě ve druhé polovině března.
"Teď mají iniciativu Rusové. Když spustí ofenzivu brzy, Ukrajinci budou muset posílat tanky na frontu třeba po patnácti kusech. V malém počtu ale mají menší efekt. Lepší by bylo je nasadit všechny naráz, jenže příprava na to by zabrala hodně času. Je to logisticky složité, musí se například vybudovat opravárenská centra," říká Dyčka.
Rusové mohou nasadit zřejmě přes půl milionu vojáků. "Jsou schopni vrhnout do boje mnoho mužů, ale myslím si, že k nim nemají odpovídající počet zbraní a techniky v dobrém stavu. Už kanibalizují zásoby ze šedesátých a sedmdesátých let, které mají ve skladech někde za Uralem. Elitní jednotky i s výzbrojí hodně vykrvácely na začátku invaze, když se pokoušely nesmyslně o hluboké průlomy," řekl Aktuálně.cz Tomáš Řepa, odborný asistent na Univerzitě obrany v Brně.
A Ukrajina? "Ukrajinská armáda měla před válkou 200 nebo 250 tisíc vojáků, teď zhruba milion. Ruská a ukrajinská armáda se v tomto moc neliší, obě dělají stejné věci, mobilizují," dodává Dyčka.
To potvrzuje i český fotograf Stanislav Krupař, který je nyní na Ukrajině. "Od Nového roku policisté rozdávají mužům rozkazy k návštěvě vojenské správy. Třeba při čekání na autobusové zastávce. S trochou nadsázky lze říci, že ho můžete dostat i cestou do trafiky," uvádí Krupař.
Ruské vedení chce nějaký úspěch
Tomáš Řepa soudí, že pokud Ukrajina dostane včas na bojiště západní tanky, bude to pro ni velká výhoda, protože jsou kvalitou na vyšší úrovni než ty ruské.
"Ruské politické vedení zřejmě žádá po velitelích nějaký úspěch poté, co šest nebo sedm měsíců žádné nepřicházely. Pokud by se Rusům podařilo shromáždit dost sil na více úsecích fronty, mohou mít Ukrajinci potíže. Vím z přímých svědectví, že v Bachmutu mají už Ukrajinci trochu problémy s motivací a vyčerpáním, protože tamní vojáci jsou vystaveni velmi dlouho velkému tlaku, což ztěžuje i rotaci vojáků," míní Řepa.
A dodává, že podle něj stále platí heslo někdejšího německého kancléře Otta von Bismarcka: "Rusové nikdy nejsou tak silní, jak se tváří, ale nikdy nejsou tak slabí, jak bychom si přáli."
