Zaťatý Orbán vydírá zbytek EU. Na summitu o Ukrajině se očekává vyhrocený spor

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
12. 12. 2023 13:15
Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud to bude třeba, opakují evropští politici. Až na to, že vůbec, lze namítnout jazykem mladé generace. Před klíčovou unijní schůzkou platí obě věty. Evropa chce Kyjevu pomoci, Viktor Orbán ale hrozí, že to nedovolí. Nutný je souhlas všech států EU. Která věta bude platit po konci tohoto summitu v pátek, rozhodnou oponenti maďarského premiéra.
Orbán a Zelenskyj vedli intenzivní rozhovor, když se setkali při inauguraci argentiského prezidenta | Video: Associated Press

S čím má Viktor Orbán problém?

Lídři sedmadvacítky mají na pátečním summitu schválit finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur a také start rozhovorů o vstupu země do EU. Ani jedno není blesk z čistého nebe. Další financování Ukrajiny navrhla Evropská komise letos v létě a jen část mají být nové peníze, které budou muset členské státy uvolnit ze svých národních rozpočtů. Ostatní prostředky se mají najít ve stávající unijní kase. Mezinárodní měnový fond tvrdí, že Ukrajina nové peníze potřebuje na zajištění provozu státu.

Začátek ukrajinských rozhovorů se připravuje rok a EU ho podmínila splněním několika kroků ze strany Kyjeva. Orbán má problém - chce, aby byla Ukrajina úplně stažena z agendy summitu. Tvrdí, že na debatu o rozšíření je "špatně připravená" a kvůli obratu na bojišti ve prospěch Ruska "nedává smysl posílat Ukrajině další peníze."

Orbán za svoji věc usilovně lobbuje. Minulý týden shodili ze stolu další pomoc Ukrajině republikánští senátoři v Kongresu a Orbán za nimi tento týden poslal svoje lidi do Washingtonu, aby osobně podpořili jejich kritické stanovisko. Americký prezident Joe Biden v úterý pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ho ubezpečil, že americká pomoc jeho zemi dál trvá.

Maďarsko by platilo jen malou část pomoci Ukrajině a start rozhovorů ještě neznamená vstup do EU. O co tedy Orbánovi jde ve skutečnosti? 

Řada lidí v evropské politice je přesvědčená, že Orbánovi jde o peníze - o hodně peněz. Evropská komise zadržuje Maďarsku evropské dotace kvůli korupci a podkopávání právního státu v zemi: celkově jde o téměř 22 miliard eur na velké infrastrukturní projekty v zemi zablokované komisí minulý. A na dalších deset miliard eur čeká Maďarsko ze svého Plánu obnovy po pandemii.

Brusel podmiňuje uvolnění peněz přijetím protikorupčních a dalších reforem. Část peněz, zhruba polovinu balíčku na infrastrukturní projekty (okolo 10 miliard eur), by komise měla podle zdrojů blízkých jednání odblokovat už tuto středu. Některé zákony a změny ve svých institucích už totiž Maďarsko schválilo.   

Je možné, že se Orbán snaží vydírat EU, aby mu dala "jeho" peníze dříve a ve větším množství, aniž by musel nechat projít všechny reformy. Unijní dotace jsou pro maďarskou ekonomiku mimořádně důležité - země dostává na hlavu nejvíc ze zemí EU, loni tyto dotace tvořily okolo pěti procent maďarského hrubého domácího produktu. Jiní tvrdí, že se tentokrát Orbán koupit nedá a "jen" jedná ve shodě s Putinem. 

Může Orbánovo případné veto Evropská unie nebo Ukrajina zvrátit?

Viktor Orbán dlouho kritizoval údajnou diskriminaci maďarské menšiny na Ukrajině a zákon chránící menšiny v zemi Evropská komise označila za jednu z podmínek pro start předvstupních rozhovorů. Tento zákon, spolu s dalšími, už ukrajinský parlament schválil.

"Přivezl jsem jasný vzkaz, Ukrajina svůj domácí úkol udělala," řekl v pondělí v Bruselu před novináři šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Orbán ze svého "ne" přesto neustoupil. Je nepravděpodobné, že by sama Ukrajina mohla Orbánův postoj zvrátit. Může to ale udělat unie. Buď se jí podaří Orbána přesvědčit, nebo maďarského premiéra obejde.

V Bruselu se už začalo spekulovat, že by se v lednu mohl konat mimořádný summit, na kterém 26 zemí - případně 25, pokud by se Ficovo Slovensko odmítlo účastnit - uzavře speciální dohodu s Ukrajinou o finanční pomoci státu. Miliardy pro Ukrajinu a reputace Evropy by byly zachráněny.

V případě startu vstupních rozhovorů ale podobný "bypass" udělat nejde. Tady je maďarský souhlas nevyhnutelný.

Vložila se do věci nějak česká vláda?

Na Orbánovi "klečel" francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf Evropské rady Charles Michel, volali mu estonská premiérka Kaja Kallasová nebo německý kancléř Olaf Scholz. Česká vláda Ukrajinu dlouhodobě podporuje. Zda také premiér Petr Fiala (ODS) volal do Budapešti, není jasné. Fiala to veřejně nesdělil a jeho mluvčí Václav Smolka na dotaz Aktuálně.cz odpověděl, že "pokud má být jakékoli citlivé jednání úspěšné, není žádoucí sdělovat více informací, než je nutné".

Češi celkově tvrdí, že Orbánův problém s Ukrajinou není problémem Visegrádské čtyřky a ostatní regionální lídři ho nemůžou "zlomit". V případě Česka se navíc maďarský premiér otevřeně staví na stranu opozice, Andreje Babiše, tudíž česká vláda nemá žádný svůj speciální kanál do Budapešti.  

Jak spor ovlivní situaci na bojišti?

Ukrajinské armádě chybí munice, kterou EU nebude schopná dodat včas. Stále také čeká na slíbené stíhačky F-16, drony a další techniku. Případný krach dohody v Bruselu síly na bojišti bezprostředně nezmění. Dodá ale na skepsi ukrajinským jednotkám, které přitom - jak tvrdí mnozí politici včetně českých - bojují za bezpečnost celé Evropy. Pokud by přestala proudit americká vojenská pomoc, Ukrajina nebude schopná Rusku dlouhodobě vzdorovat.

Video: Ruský medvěd se připlazil a žebral. Jenže Západ nemá vůli toho využít, tvrdí Foltýn

Spotlight Aktuálně.cz - Otakar Foltýn | Video: Tým Spotlight

Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí aktualne.cz, HN, drbna.cz a voxpot.cz

 

Právě se děje

Další zprávy