* Aktualizovali jsme o informace z večerní schůzky Hollanda a Merkelové v Berlíně.
Berlín - Francois Hollande má za sebou náročný den. Stihnul převzít funkci prezidenta od svého předchůdce Nicolase Sarkozyho i kódy k francouzským jaderným zbraním, pozdravit se s fanoušky, jmenovat premiérem Jeana Marca Ayraulta, přednést inaugurační projev v Elysejském paláci.
Poslední bod v úterním nabitém programu ho čekal v Berlíně: první, seznamovací schůzka s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Po ní Hollande prohlásil, že chce spolupracovat s Německem pro dobro Evropské unie.
"Všechno se musí vyložit na stůl. Všechno, co může přispět k růstu, ať už se jedná o zlepšení konkurenceschopnosti, investice, eurobondy," zdůraznil předák francouzských socialistů.
"Chceme, aby Řecko v eurozóně zůstalo. Řecko patří do Evropské unie a do euroskupiny," prohlásila Merkelová. Stejně se vyjádřil i Hollande, který věří, že se pro ponechání eura a pokračování v reformách vysloví i Řekové v nových volbách.
Chci "otevřít v Evropě novou cestu", řekl Hollande před odletem v Paříži v narážce na už dojednaný fiskální pakt EU, který musí podle Hollanda doznat určitých změn.
"Nabídnu našim evropským partnerům pakt, který bude vázat nezbytné snížení deficitu s potřebným povzbuzením ekonomiky," uvedl. "Aby překonala svou krizi, potřebuje Evropa projekty, potřebuje solidaritu, potřebuje růst." I když už před svým zvolením prohlásil, že jeho první zahraniční cesta coby prezidenta povede do Německa, nadstandardně vřelé vztahy ji s kancléřkou Merkelovou nepojí.
Francouzská levice a německá pravice mají totiž na spoustu věcí zcela odlišný názor. Nabízíme vám přehledné shrnutí toho, kde to mezi Hollandem a Merkelovou "skřípe" nejvíc. Před schůzkou "motoru evropské integrace" ho sestavil německý týdeník Focus.
Fiskální pakt
Francois Hollande nechce nic slyšet o tom, že by se do francouzské ústavy a ústav ostatních evropských zemí měla včlenit "brzda", která by zabránila jejich dalšímu nekontrolovatelnému zadlužování. Merkelová zase tvrdošíjně odmítá znovu otevřít pracně dojednaný fiskální pakt Evropské unie. Už během předvolební kampaně Hollande zdůrazňoval, že se smlouva musí doplnit.
Prorůstová opatření
Angela Merkelová razí cestu škrtů a tvrdých úsporných opatření, jen tak se podle ní Evropa dostane z krize. Francois Hollande zase sází na opatření, která nastartují hospodářský růst. Jinými slovy: do ekonomiky chce napumpovat peníze, a to i za cenu dalšího zadlužování.
Eurobondy
Zatímco Hollande tlačí na zřízení společných evropských dluhopisů, které by se použily na financování velkých dopravních a energetických investic, Merkelová nechce o takzvaných eurobondech ani slyšet.
Evropská centrální banka
Hollande - mimochodem stejně jako jeho předchůdce Nicolas Sarkozy - prosazuje aktivnější roli Evropské centrální banky (ECB). Podle něj by neměla dohlížet jen na cenovou stabilitu, ale také stimulovat hospodářský růst. Merkelová ale nechce na pravomocích ECB nic měnit.
Daň z finančních transakcí
Francouzi platí při obchodování s akciemi velkých podniků od srpna daň z obratu ve výši 0,1 procenta. Hollande by už platnou daň rád rozšířil na další finanční transakce. V Německu se ale takové dani brání zejména liberálové z FDP, koaliční partner Angely Merkelové.
Obsazení funkcí
Kvůli volbám ve Francii se zatím nerozhodlo o tom, kdo se stane šéfem takzvané Euroskupiny. Kandidátem, o němž se mluví nejčastěji, je německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Německo ale potřebuje podporu svého hlavního partnera - Francie.
Stažení z Afghánistánu
Francois Hollande před volbami řekl, že Francie se z Afghánistánu definitivně stáhne už koncem letošního roku. Německo trvá na termínu 2014, na němž se už dříve dohodlo mezinárodní společenství.
