Zapomeňte na druhé referendum o brexitu. Nepředstavitelné, říká britský analytik

Martin Novák Martin Novák
11. 3. 2019 19:00
Sedmnáct dní zbývá do 29. března. Do plánovaného odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Podporovatelé brexitu demonstrují před sídlem britské premiérky.
Podporovatelé brexitu demonstrují před sídlem britské premiérky. | Foto: Reuters

A stejný počet dní ještě zbývá premiérce Therese Mayové, aby prosadila v Dolní sněmovně dohodu s Bruselem tak, aby brexit nebyl chaotický a s negativními dopady na britskou ekonomiku i na všechny členské země EU.

Britský parlament má o brexitové dohodě hlasovat v úterý. Ve své vlastní Konzervativní straně ale Mayová nerozptýlila obavy z takzvané irské pojistky. Ta má po odchodu z EU zajistit otevřenou hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Někteří poslanci tvrdí, že pojistka v současné podobě bude znamenat víceméně setrvání v unii. Ve hře je tak stále odsunutí brexitu. Tedy že se 29. března neuskuteční a Velká Británie zůstane i s úderem půlnoci tohoto dne členem EU.

Mayová ještě v pondělí odletí do Štrasburku, aby zde jednala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. S odvoláním na irského vicepremiéra a ministra zahraničí Simona Coveneyho o tom informovala televize SkyNews. 

"Je těžké cokoliv předvídat, protože situace v Dolní sněmovně se neustále mění. Někteří poslanci rebelují proti svým stranám. Osobně se domnívám, že brexit bude odložen, ale nikoliv zrušen. K tomu, abychom neodešli, by bylo třeba vypsat druhé referendum, což by bylo velmi těžké," řekl deníku Aktuálně.cz politolog Alex Convery z univerzity v Edinburghu. "Myslím, že Konzervativní strana to neudělá, v jejích řadách převažují euroskeptici a ti, co chtějí brexit. Musela by se změnit vláda a vládnout jiný premiér," dodal.

Alex Convery.
Alex Convery. | Foto: Martin Novák

Convery se zároveň nedomnívá se, že by tři roky po prvním referendu Britové hlasovali zásadně jinak. "Důvodů, proč vyhrál brexit, bylo více. Různí lidé hlasovali z různých důvodů. Pro některé to byla obava z imigrace a ze změn ve složení populace. Ale silným motivem byla také ekonomická nejistota u lidí s dělnickými profesemi," soudí britský politolog.

Propočty hlasů pro druhé referendum

Agentura Reuters zveřejnila svoji analýzu rozložení hlasů v Dolní sněmovně. Na základě výroků jednotlivých poslanců došla k závěru, že návrh vypsat druhé referendum o brexitu by nezískal většinu.

Podle Reuters by referendum bylo ochotno podpořit jen 219 poslanců, potřeba je ale 318 hlasů.

Lídr opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn na konci února prohlásil, že je ochoten za určitých podmínek opakování referenda podpořit. Strana je ale v názorech rozdělená a sám Corbyn se v prvním referendu neangažoval pro setrvání v EU.

Politolog Convery řekl Aktuálně.cz, že není přesvědčen ani o vypsání opakovaného referenda o nezávislosti Skotska. Někteří Skotové po něm volají, protože chtějí zůstat v EU. Ve Skotsku na rozdíl od Anglie většina obyvatel hlasovala proti brexitu.

"Britská vláda by takové referendum musela povolit. Zatím to z průzkumů nevypadá, že by brexit vyvolal větší podporu pro nezávislost. Záležet bude na tom, jak se brexit projeví. Zda budou třeba hodně špatné ekonomické dopady," vysvětlil.

Evropská komise v pondělí oznámila, že je dohodu o brexitu připravená ratifikovat před 29. březnem, ale rozhodnutí o jejím osudu je nyní pouze na britské Dolní sněmovně.

Podívejte se na názory Čechů, kteří žijí v Glasgowě, na brexit:

Lidé ve Velké Británii stále neví, co pro ně bude rozchod s Evropskou unií znamenat. O nejistotě hovořili dva Češi, kteří žijí ve skotském Glasgow. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 55 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy