Grafika: Británií zmítá nejistota. Tohle jsou scénáře, jak může dopadnout brexit

Kateřina Vítková Denis Chripák Kateřina Vítková, Denis Chripák
8. 3. 2019 20:05
Do vystoupení Velké Británie z Evropské unie zbývá už jen 21 dní. A stále není jasné, která varianta brexitu nastane. V minulých týdnech deník Aktuálně.cz v samostatných grafikách rozebral dva nejvíce pravděpodobné scénáře – dohodu Velké Británie na odchodu z Evropské unie a takzvaný tvrdý brexit bez dohody. Třetí grafika blíže rozebírá další možnosti.

Do odchodu Velké Británie z EU zbývá

DNY HOD MIN SEC

Zrušení brexitu

O co jde?Jednoduše řečeno, brexit by se nekonal a Velká Británie by zůstala součástí EU.

Nakolik je to pravděpodobné?

Spíše nepravděpodobné. Možnost, že by se tak stalo k původně plánovanému datu rozvodu 29. března, je v podstatě vyloučena. Mohlo by však jít o důsledek jiných kroků, jako je například odložení brexitu, druhé referendum a podobně. Politici o možnosti zrušení brexitu nahlas nehovoří, maximálně před ní varují ti, kdo jsou proti. Jde spíš o naději, k níž se vyjadřují Britové, kteří by chtěli v EU setrvat. A kterou nelze zcela smést ze stolu. Faktem je, že Soudní dvůr EU v prosinci potvrdil, že teoreticky vzato Británie svůj záměr odejít z EU může jednostranně stáhnout.

Kdo to podporuje?

V tuto možnost doufají zejména Britové, kteří v referendu o EU v roce 2016 hlasovali pro setrvání v EU, a další lidé, kteří si brexit nepřejí. Mezi nimi však není britská premiérka Theresa Mayová, přestože ani ona si původně brexit nepřála. Jeho vyjednání a dotažení ale veřejně prezentuje jako mandát, se kterým byla do Downing Street zvolena. Mayová je pevně odhodlána dotáhnout rozvod s EU až do konce. Pokud by mělo dojít k úplnému zrušení brexitu, ve Velké Británii by předtím zřejmě muselo dojít k obměně kabinetu. Zrušení brexitu hlasitě oponují zarytí zastánci kampaně Leave, již tuto možnost označují za zradu na britském lidu.

Odklad brexitu

O co jde?Velká Británie by Evropskou unii neopustila k plánovanému datu, tedy v noci z 29. na 30. března, ale až v pozdějším a dosud blíže neurčeném termínu. Zřejmě by šlo o několik týdnů až měsíců. Tento postup by musely schválit zbývající členské státy EU.

Nakolik je to pravděpodobné?

Tím pravděpodobnější, čím víc se blíží konec března a dohoda mezi EU a Spojeným královstvím stále není schválena. Britská média možnost odložení brexitu na dobu nutnou pro další vyjednávání považují za jednu z možných cest, jimiž se podle nich může brexit po 29. březnu ubírat.

Kdo to podporuje?

Odklad ani pro jednu stranu – Brusel ani Londýn – nepředstavuje preferované řešení, raději už by měly na stole konečnou dohodu. Je pro ně však menším zlem než okamžitý brexit bez jakékoliv dohody, takzvaný „no deal“. Britská premiérka Theresa Mayová slíbila, že pokud poslanci ve Westminsteru neschválí jí dojednanou rozvodovou dohodu s EU ani na druhý pokus, který by se měl uskutečnit ještě v březnu, nabídne jim možnost termín brexitu posunout.

Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier potvrdil, že odklad je možný, ale pouze v případě, že poslouží k vyřešení problému se schvalováním dohody ve Westminsteru. S odkladem nesouhlasí zarytí podporovatelé brexitu, kteří jej považují za zradu a cestu, jež může vést k setrvání v EU. Na druhou stranu odklad nevylučuje ani to, že by brexit nakonec mohl skončit rozvodem bez dohody.

Nová vyjednávání s EU

O co jde?Britská premiérka Theresa Mayová, jejíž dohodu s EU britský parlament zatím odmítá, se pokusí vyjednat dohodu novou. V umírněnějším případě jde pouze o dojednání úprav v současném dokumentu, o což se Mayová v současnosti skutečně pokouší. Základní změnou, kterou britští poslanci požadují, je úprava takzvané irské pojistky, jež z pohledu Bruselu i Londýna brání vzniku irské hranice. Westminsteru jde zejména o její časové omezení a o možnost jejího jednostranného ukončení. Je možné, že vyjednávání nové dohody či úprav by bylo pro nedostatek času spojeno s odkladem brexitu na pozdější termín.

Nakolik je to pravděpodobné?

Vyjednávání nové dohody je nepravděpodobné, protože to Brusel dlouhodobě, opakovaně a zcela razantně odmítá. Evropská unie ale nevylučuje, že by s Londýnem byla ochotna vyjednat změny v politických deklaracích, které brexitovou dohodu provázejí. Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier také potvrdil, že Brusel je ochotný Londýnu poskytnout další záruky o tom, že bod o irské pojistce nehodlá EU žádným způsobem zneužít a je v této souvislosti připravena poskytnout další záruky, že by šlo pouze o dočasné opatření.

Kdo to podporuje?

Novou dohodu Brusel striktně odmítá. Tvrdí, že dohoda už byla složitě vyjednána, obě strany udělaly za sebe představitelné maximum a není důvod pouštět se do toho znovu. O úpravy v současné dohodě odmítnuté britským parlamentem ale usiluje britská premiérka Theresa Mayová, která v tom vidí možnost, jak britské poslance přesvědčit, aby její dohodu jako celek při dalším hlasování ve Westminsteru znovu nesmetli ze stolu. Opoziční labouristé si přejí dojednat změny v deklaraci o vzájemných vztazích po brexitu, jde například o zajištění celní unie s EU nebo o ochranu životního prostředí. Řada labouristů usiluje o takzvaný měkčí brexit, kdy by Velká Británie do budoucna nezpřetrhala blízké vztahy s EU a v platnosti by setrvala podobně nastavená pravidla například ohledně obchodu.

Druhé britské referendum

O co jde?Referendum, které v roce 2016 rozhodlo o brexitu, tehdy skončilo poměrně těsným výsledkem 52 ku 48 % hlasů. Od té doby se zejména během vyjednávání možné brexitové dohody objevila řada skutečností, které mohly názor Britů na brexit změnit. Objevují se proto názory, že by Britové měli mít možnost se na stejné téma vyjádřit znovu. Někteří britští poslanci si přejí, aby byl výsledek nového referenda přímo závazný a ihned uplatnitelný. Druhou možností je, že by v referendu nehlasovali znovu o tom, zda vystoupit, či nevystoupit z EU, ale například o tom, zda schvalují dohodu, kterou s Bruselem vyjednal britský kabinet. Referendum by tak jako tak vyžadovalo odložení brexitu. Jednoduše proto, že na jeho uspořádání není do konce března dostatek času.

Nakolik je to pravděpodobné?

Složité vyhodnotit. Nové referendum o brexitu vyloučit určitě nelze, ale zásadní je, že kabinet Theresy Mayové ho odmítá. Takže pravděpodobnost jeho uskutečnění je z dnešního pohledu zatím poměrně malá. Navíc uspořádání referenda vyžaduje svoje postupy a mezi nimi nový zákon, který by například určil, kdo může v referendu hlasovat a podobně.

Kdo to podporuje?

Vláda Theresy Mayové další referendum o odchodu z EU opakovaně vyloučila. Podporují ho ale Britové, kteří nechtějí odejít z EU, nebo třeba část labouristických poslanců. Jejich předseda Jeremy Corbyn by sice dal přednost předčasným volbám, nicméně potvrdil, že labouristé chtějí zabránit „ničivému brexitu“. A referendum představuje jednu z možností, jak toho docílit. Podle labouristů by nový plebiscit neměl stejnou podobu jako ten z roku 2016. Lidé by se v novém referendu podle nich mohli rozhodovat například mezi tím, zda v EU setrvat, nebo přistoupit na „věrohodnou“ variantu odchodu z EU.

Zdroje z Labouristické strany také v minulosti připustily, že by opoziční partaj mohla být ochotna podpořit brexitovou dohodu v případě, že o ní budou moci Britové následně hlasovat v plebiscitu.

Změna vlády

O co jde?O předčasné volby nebo hlasování o důvěře britské vládě. Cest k obměně vlády je několik. Zaprvé může patovou situaci, kdy Westminster odmítá její dohodu, vyřešit sama Mayová tím, že vyvolá předčasné volby. Nebo zadruhé: její kabinet prohraje hlasování o důvěře vládě. Ve druhém případě by měla Mayová i další adepti možnost během dvou týdnů vytvořit a nechat schválit nový kabinet. Pokud by se to nikomu nepodařilo, následovaly by předčasné volby. Volby v řádném termínu by se ve Spojeném království měly konat až v roce 2022.

Nakolik je to pravděpodobné?

Jedno hlasování o nedůvěře už vláda Mayové ustála v lednu, opoziční labouristé ale mohou kdykoliv vyvolat další. A pokusit se tak Mayovou sesadit, nebo dokonce vytvořit vlastní labouristickou vládu. Pokud bude současná patová situace pokračovat, mohla by naopak sama premiérka Mayová požádat o předčasné volby a návrh nechat odsouhlasit dvěma třetinami poslanců britské Dolní sněmovny. Předčasné volby by v takovém případě vyžadovaly odklad brexitu, protože by se mohly konat až za 25 dní.

Kdo to podporuje?

Jako možné řešení situace vidí předčasné volby opoziční labouristé v čele s lídrem Jeremym Corbynem. Mayová to naopak momentálně vylučuje.

Souvisejíci články
 

Právě se děje

před 17 minutami

Skokani Polášek a Sakala postoupili na SP ve Wisle z kvalifikace

Pouze dvojice českých reprezentantů Viktor Polášek a Filip Sakala uspěla v kvalifikaci na nedělní závod Světového poháru ve skocích na lyžích ve Wisle. Roman Koudelka a Vojtěch Štursa na postup do úvodní individuální soutěže sezony nedosáhli.

Polášek skočil v kvalifikaci 114 metrů a obsadil 38. místo, Sakala zapsal o metr a půl méně a postoupil z 42. příčky. Koudelka, který vstupuje do 14. sezony v SP, doletěl po snížení nájezdu na 101 metrů. Dlouholetou českou jedničku dělily od postupové padesátky na 54. místě necelé dva body. Štursa obsadil s výkonem 104 metrů 61. příčku.

Nejdelší skok kvalifikace 133 metrů předvedl ze sníženého nájezdu Němec Karl Geiger. Obhájce velkého křišťálového glóbu za prvenství v SP Japonec Rjoju Kobajaši postoupil jako čtvrtý.

Sezonu v Polsku zahájí sobotní závod družstev.

Zdroj: ČTK
Další zprávy