Santiago de Chile - Nejméně sedm lidí přišlo o život a 19 dalších se pohřešuje v důsledku záplav, které postihly jeden z nejsušších regionů světa, poušť Atacama na severu Chile. Informují o tom dnes média s odvoláním na upřesněné údaje poskytnuté vládou.
Přírodní pohroma postihla desetitisíce obyvatel, mnozí museli narychlo opustit domovy, další se ocitli bez elektřiny a bez dodávek pitné vody.
Chilská vláda vyhlásila v postižené oblasti na severu země stav nouze, což znamená, že region je nyní pod kontrolou armády. Do oblasti ve středu večer odletěla prezidentka Michelle Bacheletová, která místním přislíbila pomoc chilské vlády.
Prudké deště se v pohoří And spustily v noci na středu a voda stékající ze svahů hor způsobila povodně v údolích a městech pod nimi. V některých lokalitách bylo přerušeno i telekomunikační spojení a zablokovány jsou silnice. Bez proudu je 60 000 lidí a bez pitné vody téměř 50 000 osob, uvedly místní úřady.
Záchranáři pomocí armádních vrtulníků zásobují vesnice zcela odříznuté od světa a evakuují obyvatele z míst ohrožených sesuvy půdy. Řada lidí čeká na záchranu na střechách svých domů v obavě, aby je nestrhl dravý proud.
Dvě z obětí jsou hlášeny z města Antofagasta - jedna zahynula právě pod sesuvem bahna, druhou zabil elektrický proud. Další dvě osoby přišly o život, když je smetl příval vody v oblasti Atacamy. Těla tří nových obětí byla objevena během dneška, ale úřady zatím neupřesnily okolnosti jejich úmrtí.
Náměstek ministra vnitra Mahmud Aleuy záplavy označil za nejhorší přírodní katastrofu, které postihla sever země v uplynulých 80 letech. Uvedl, že provizorní přístřeší již bylo poskytnuto asi 1500 evakuovaným osobám. Meteorologové předpovídají, že silné srážky zatím budou pokračovat.
Ve stopadesátitisícovém městě Copiapó se z břehů vylila stejnojmenná řeka. Na televizních záběrech bylo vidět, jak hnědě zbarvená, bahnitá voda zatopila ulice a ohrožuje místní nemocnici. Kritická je podle vlády také situace v pouštním městě Chaňaral.
Chilská státní měďařská korporace Codelco oznámila, že dočasně zastavila práci ve svých dolech kvůli výpadkům elektrického proudu a neprůjezdným silnicím. Povodně ale nepoškodily její provozy, mezi nimiž je i největší povrchový měděný důl na světě, napsala agentura AP.
Pro Chile neobvyklý povětrnostní jev způsobila podle AP studená fronta, která udeřila na Andy následována vysokými teplotami. Kvůli nim ve vysokých polohách místo sněžení začalo intenzivně pršet: voda se pak po svazích nezadržitelně řítila do údolí a měst v podhůří a zaplavila je.
Katastrofální příval vody v severní části Chile ale ostře kontrastuje s obrázkem vyprahlých polí na jihu země. Prší jinde a podle klimatoložky Claudie Villarroelové nic nenasvědčuje tomu, že by osm let trvající sucho v této části Chile mohlo skončit.
