Bonn - Západ nechce, aby Afghánistán po roce 2014 opět sklouzl do totální občanské války, proto na konferenci v Bonnu signalizoval, že bude dál podporovat Kábul finančně i vojensky.
Spojenci se současně stále více připravují na to, že se nepodaří před odchodem většiny mezinárodních jednotek dosáhnout nejdůležitějšího cíle, a to mírové dohody s Tálibánem.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí v Bonnu ocenil pokrok, který jeho země udělala od první bonnské konference v roce 2001.
Zároveň ale varoval, že je životně důležité, aby mezinárodní společenství nezastavilo po roce 2014 svou podporu, má-li Afghánistán zůstat alespoň tak stabilní, jako v posledních letech. Karzáí dostal opatrný příslib, že tomu tak bude.
Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová na konferenci prohlásila, že "USA hodlají setrvat na společné cestě s našimi přáteli v Afghánistánu".
Šéf německé diplomacie Guido Westerwelle zase řekl: "Posíláme lidem v Afghánistánu jasné sdělení: Nenecháme vás na holičkách."
Ekonomická krize v USA a Evropě a také prudké zhoršení vztahů mezi USA a Pákistánem ale vyvolávají pochybnosti, zda Západ tyto sliby dodrží.
Omezte korupci
Dalším problémem Afghánistánu je všudypřítomná korupce. Podle Transparency International je tato země čtvrtou nejzkorumpovanější na světě (po Barmě, Severní Koreji a Somálsku) a západní státy teď na Karzáího tlačí, aby tento problém začal před odchodem spojeneckých jednotek efektivně řešit.
Naopak dobrá zpráva pro afghánského prezidenta přišla z USA: Hillary Clintonová na konferenci v Bonnu uvedla, že Spojené státy začnou opět přispívat do rekonstrukčního fondu pro Afghánistán.
Washington a další velcí donoři zastavili platby do fondu v červnu, kdy se do katastrofálních problémů dostala Kábulská banka, notoricky známá rozkrádáním zahraniční pomoci.
Na bonnské konferenci ale nedojde k dohodě o financích pro Afghánistán po roce 2014. O té se má jednat až v polovině roku 2012.
Washington, který válka v Afghánistánu stála od roku 2001 nejméně 330 miliard dolarů a který dal na výcvik afghánské armády a policie odhadem 78 miliard dolarů, hodlá své příspěvky po roce 2014 snížit.
Spojené státy chtějí, aby se na pomoci pro Afghánistán více podílely i jiné země.
Problémy s Pákistánem a Íránem
Německá kancléřka Angela Merkelová na konferenci nicméně upozornila, že proces vnitřního usmíření v Afghánistánu, nutný pro konečnou stabilizaci země, nikdo za jeho obyvatele neudělá.
"Můžeme pomoci v tomto procesu, můžeme poskytnout své zkušenosti, ale nemůžeme vyřešit tento problém. To mohou udělat jen Afghánci."
Vyhlídky na úspěch konference vzaly do značné míry za své kvůli rozhodnutí Pákistánu bojkovat ji kvůli smrti svých 24 vojáků, které minulou sobotu zabila palba NATO.
Islámábád je považován za klíčového hráče v afghánském konfliktu kvůli svým kontaktům s Tálibánem.
Mnoho zemí doufalo, že Islámábád by mohl zprostředkovat mírová jednání mezi afghánskou vládou a táliby, kteří mají základny na pákistánském území.
Írán, druhý nejdůležitější soused Afghánistánu, do Bonnu sice poslal svého ministra zahraničí, ale ten pouze sdělil, že si Teherán nepřeje, aby USA měly v Afghánistánu i po roce 2014 permanentní vojenské základny.
Panuje obava, že spory mezi USA a Íránem kvůli íránskému jadernému programu by mohly vést Teherán k větší podpoře afghánských povstalců než doposud.
