Praha/Londýn - S Margaret Thatcherovou se politik a diplomat Michael Žantovský setkal osobně několikrát. V roli českého velvyslance ve Velké Británii se zúčastnil i posledního rozloučení s bývalou britskou premiérkou.
Podle jeho slov ani odpůrci nekompromisní političky nenarušili atmosféru tichého respektu.
„Atmosféra byla velmi důstojná. Pohřeb nebyl vyhraněným způsobem emocionální," řekl v rozhovoru s Aktuálně.cz Žantovský.
Na pohřeb doprovázel českého premiéra Petra Nečase a bývalého prezidenta Václava Klause.
V souvislosti s obřadem připomněl i odpor zesnulé expremiérky k rozhazování peněz. „Napadlo mě, že kdyby to bylo na ní, tak by možná volila ještě skromnější obřad. Ale to už se nikdy nedozvíme," dodal.
Aktuálně.cz: Jak byste popsal atmosféru v Londýně při pohřbu Margaret Thatcherové?
Michael Žantovský: Atmosféra byla velmi důstojná. Pohřeb nebyl vyhraněným způsobem emocionální, nesl se spíš ve znamení tichého respektu k zemřelé premiérce. Vedle královny a vévody z Edinburghu se jej zúčastnila celá politická elita. Byli tam všichni její nástupci v roli premiéra, jak labouristé, tak konzervativci, což dokumentovalo úctu k ní jako ke státnici. Byla tam celá britská vláda a řada zahraničních představitelů, i když především ti, kteří se cítili - ať už politicky, nebo lidsky - k lady Thatcherové blízko.
A.cz: Během obřadu byly slyšet i protestní hlasy. Nenarušily atmosféru pohřbu?
MŽ: Katedrála je zřejmě dobře postavená, tak tam protestní hlasy nedolehly. Vím, že se protesty odehrávaly, nicméně podle toho, co se mi podařilo zachytit v médiích, neměly výrazně vzrušený charakter, spíše odpovídaly smutečnímu dni. My v Česku máme v živé paměti pohřeb Václava Havla, kdy to alespoň na týden po jeho smrti vypadalo, že tato událost národ spojila celkem bez rozdílu názorů. K tomu tady do takové míry nedošlo. Ti, kteří na ni měli kritický názor, si ho zachovali a vyjadřovali ho i během období smutku. Paní Thatcherová měla stejně přesvědčených zastánců jako přesvědčených odpůrců, a to zejména v oblasti domácí politiky.
A.cz: Myslíte si jako znalec britské politiky a odkazu Margaret Thatcherové, že pohřeb odpovídal její osobnosti a jejím přáním?
MŽ: Tím si tak úplně jistý nejsem. Celý život dávala najevo odpor k rozmařilosti a zbytečnému rozhazování peněz. Známá je historka z Downing Street 10, když se tam mělo koupit prkno na žehlení - trvala na tom, že si je zaplatí sama, že jí je nebude platit stát. Je známo, že si nepřála státní pohřeb, tedy pohřeb s vojenskými poctami a přeletem tryskových letadel, protože by to bylo ještě nákladnější (než ceremoniální pohřeb s vojenskými poctami, který proběhl - poznámka redakce). Přesto mě napadlo, že kdyby to bylo na ní, tak by možná volila ještě skromnější obřad, ale to už se nikdy nedozvíme.
Klaus vedle Walesy
A.cz: Doprovázel jste i české politiky. Jakých částí programu jste se zúčastnili?
MŽ: Doprovázel jsem naše představitele a byl jsem všude, kde byli oni. A protože pan premiér stejně jako pan bývalý prezident musel odlétat brzy kvůli dalšímu programu, tak jsem se ještě sám zúčastnil recepce, která byla po pohřbu.
A.cz: Jak celý den proběhl z vašeho pohledu a jaký program byl tam, kam veřejnost nemohla nahlédnout?
MŽ: Všichni smuteční hosté ze zahraničí se sešli v Lancaster House, což je protokolární sídlo britského ministerstva zahraničí. Odtud nás autobusy převezly do katedrály svatého Pavla. Tam jsme od půl desáté čekali v lavicích na obřad, který začal v 11 hodin. Skládal se z kázání, z předčítání z bible a z celé řady zpěvných vložek chorálů, které jsou charakteristické pro anglikánský obřad. Hovořil londýnský biskup i arcibiskup z Canterbury, vnučka paní Thatcherové předčítala jednu pasáž z bible, další pak premiér David Cameron. Obřad začal po příchodu královny a trval přesně hodinu. V sídle starosty londýnského City, lorda Mayora, se konala recepce, kde byl premiér Cameron a ministr zahraničí Hague.
A.cz: Měli jste možnost promluvit s britskými představiteli? Jaké vzkazy z Česka u této příležitosti zazněly?
MŽ: Tento den jsem mluvil s celou řadou Britů, s některými mluvil také pan premiér a pan bývalý prezident. Zdravil se například s bývalým premiérem Blairem, vedle něj seděl bývalý prezident Polska Lech Walesa. Také jsme potkali izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Na recepci jsem mluvil s ministrem zahraničí Williamem Haguem. Stejně jako v kondolenčních dopisech, které přicházely z Česka, se zdůrazňovalo, jak jsme si vážili toho, co paní Thatcherová udělala pro konec studené války a pro svobodu a demokracii v naší části Evropy.
