Pevnost a cíl Tálibánu. Zranění čeští vojáci střežili základnu, již vybudovali Rusové

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 18. 10. 2018 15:32
Pět českých vojáků, kteří utrpěli zranění při útoku sebevražedného atentátníka, hlídkovalo u základny Bagrám. Pevnost zaminovali Sověti a v roce 2000 ji nakrátko dobyl Tálibán.
Čeští vojáci na základně Bagrám
Čeští vojáci na základně Bagrám | Foto: ČTK

Kábul - Na obrněné vozidlo s českými vojáky zaútočil ve středu sebevražedný atentátník v automobilu poblíž základny Bagrám, kterou Češi střeží. Hlídají, aby na ní nikdo neodpaloval rakety nebo se nedostal s výbušninami do jejího blízkosti.

Z pěti zraněných českých vojáků zůstává jeden v nemocnici na základně.

Bagrám je jedním z nejvytíženějších vojenských letišť na světě. Pro americkou armádu a její spojence z NATO i jiných zemí je hlavní leteckou dopravní tepnou do Afghánistánu. Přistávají zde i zahraniční politické návštěvy, které se pak obvykle přesouvají do 40 kilometrů vzdáleného Kábulu helikoptérou.

Vlastně jde o velké město, pevnost za zdmi a dráty, která má vlastní elektrárnu, vodárnu i kanalizaci. Vojáci západních zemí jsou zde od konce roku 2001, kdy během války proti Tálibánu po útocích 11. září obsadily základnu britské jednotky.

Ďáblovy kočáry

Její ranvej, na které může přistát letadlo jakékoliv velikosti, je v Afghánistánu unikát. Postavili ji v roce 1976 a krátce poté se ocitla v centru dramatických události. O dva roky později se vojenským převratem dostala k moci promoskevská a marxistická Lidově-demokratická strana Afghánistánu.

Její dvě frakce ale začaly bojovat proti sobě, což se Sovětský svaz rozhodl řešit o rok později vojenskou invazí. Právě Bagrám, vzdálený 40 kilometrů od Kábulu, v ní sehrál klíčovou úlohu - Sověti z něj udělali svůj hlavní stan.

Vybudovali kasárna a veškeré zázemí, zpevnili přistávací plochu. Kvůli důkladnému zaminování neměli mudžáhidové, kteří bojovali proti režimu a sovětské armádě, šanci se k "pevnosti" dostat. Z Bagrámu vzlétaly obávané sovětské bojové helikoptéry Mi-24, kterým Afghánci přezdívali Ďáblovy kočáry.

"Kolem Bagrámu žádné miny neodstraňujeme. Zůstávají tam ty staré ruské, ale to se hodí, protože díky tomu je stále těžké se k Bagrámu dostat," řekl autorovi textu před dvanácti lety přímo v Afghánistánu jeden z českých ženistů.

Později po odchodu Sovětů se o letiště strhly prudké boje. Nakonec ho v roce 2000 dobyl Tálibán. Ale jen nakrátko, jak se brzy ukázalo.

Černý den před dvěma lety

Za základnou se tyčí pohoří Hindukúš, z jehož kopců je na základnu vynikající výhled. V ruském filmu o sovětské intervenci v Afghánistánu Devátá rota se odehrává scéna, při níž mudžáhidové z hor zasáhnou startující sovětské letouny s vojáky, kteří ukončili misi a vracejí se domů.

Američané a západní vojáci zde zažili nejhorší den 12. listopadu 2016. Nálož odpálil na svém těle místní afghánský zaměstnanec a připravil uvnitř přísně střeženého objektu o život čtyři vojáky.

Šlo o bývalého člena Tálibánu, který prošel vládním deradikalizačním kurzem a podařilo se mu dostat pracovní místo na základně. Pronesl výbušniny přes několik kontrolních stanovišť.

V roce 2007 se odpálil atentátník v zóně za první bezpečnostní kontrolou a usmrtil 21 lidí. V Bagrámu byl v té chvíli americký viceprezident Dick Cheney a Tálibán dostal zprávu o návštěvě dopředu od svého informátora.

Vojáci i civilisté jsou terčem útoků Tálibánu v okolí základny často. Bagrám přitahuje jejich pozornost jako symbol toho, co jeho stoupenci považují za okupaci Afghánistánu.

Úkolem českých vojáků v Bagrámu je hlídkovat v severní části bezpečnostní zóny. Mimo základnu vyjíždí společně s Američany a Afghánci. Získávají také od místních obyvatel zpravodajské informace nebo doprovázejí velitele mimo základnu.

V červenci 2014 při explozi nastražené nálože blízko Bagrámu zahynuli čtyři čeští vojáci, pátý zemřel v pražské vojenské nemocnici. Letos v srpnu sebevrah připravil o život tři české výsadkáře.

Podívejte se na prohlášení náčelníka generálního štábu české armády Aleše Opaty:

Jako Česká republika nadále zůstáváme součástí koalice, naši vojáci odvedli skvělou práci, říká ministr obrany Lubomír Metnar. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy