Budapešť - Obavou o "veřejný pořádek a bezpečnost, obecné zdraví a kulturní hodnoty" odůvodňuje vláda v Maďarsku zákon, který v pondělí večer prošel tamním parlamentem. Lidem bez domova zakazuje nocovat na ulicích, pod širým nebem.
Kdo přijatou normu poruší, dostane pokutu. Pokud bezdomovce kupříkladu na lavičce v parku policie přistihne opakovaně, může skončit i ve vězení.
Nová legislativa z pera ministra vnitra Sándora Pintéra rovněž městům a obcím umožňuje, aby lidi bez domova vykázaly z míst, kde je nechtějí. Parlamentem prošla bez problémů - vládní Svaz mladých demokratů (Fidesz) premiéra Viktora Orbána v něm má ústavní většinu.
Proč na ulici? Míst je dost
Podle odhadů OSN je v Maďarsku až 35 000 bezdomovců, ČTK mluví o 20 000, z nichž polovina žije v Budapešti.
Právě Spojené národy teď Orbánův nový zákon nahlas kritizují.
Maďarská vláda se brání. Tvrdí, že bezdomovci na ulici být nemusejí, že je pro ně v ubytovnách míst dost. Každý rok do nich investujeme 30 milionů eur, argumentuje.
Podle Magdaleny Sepúlvedové, zvláštní vyslankyně OSN pro extrémní chudobu a lidská práva, ale Budapešť novým zákonem jen zvětšuje předsudky vůči bezdomovcům a problém přitom nijak neřeší. "Lidem nelze zákonem nařídit, aby se přestěhovali do útulků," cituje ji agentura AFP.
Míst pro bezdomovce navíc není dost, jde jen o "další lež" vlády Viktora Orbána, tvrdí aktivistka Tessza Udvarhelyiová z organizace "Město patří všem". Právě ona svolala na Facebooku protestní demonstraci, na kterou do hlavního města Maďarska v pondělí přijely stovky lidí.
Před soud do Štrasburku
Tvrdé tresty za nocování venku Maďary popudily už jednou: v prosinci 2011. Parlament totiž podobný zákon schválil už před dvěma lety, tehdy na popud starosty Budapešti Istvána Tarlóse.
Ten tvrdil, že metropole vybudovala několik objektů, kde mohou bezdomovci bydlet, a snaží se jim opatřit i práci, ale přesto mnozí dál přebývají v podchodech, pod mosty, ve stanicích metra či kolem několika budapešťských nádraží.
Ústavní soud tenkrát kontroverzní legislativu zamítl, změna ústavy však pravomoci ústavního soudu následně omezila. Skupina maďarských neziskových organizací chce proto jít jinou cestou - Maďarsko za zákon zažaluje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Právě Maďarsko patří k těm zemím EU, které jsou kvůli porušování lidských práv na pranýři vůbec nejčastěji. Podle londýnského institutu Demos je tam demokracie ohrožena nejvíc z celé Unie. Sekunduje mu pouze krizí zmítané Řecko.
