Washington - Během nedávných deseti let se díky lepšímu přístupu k prostředkům pro plánování rodičovství snížil počet potratů prováděných ve světě o deset procent, každý rok však stále umírá kvůli špatně provedeným potratům 70 tisíc žen a dalších pět milionů si přivodí zdravotní komplikace. Čtvrt milionu dětí tak zůstává bez matky.

Vyplývá to ze studie 197 zemí provedené americkým Guttmacherovým institutem, který propaguje právo žen na potrat.

Počet vdaných žen schopných rodit děti s přístupem k antikoncepci se podle studie mezi lety 1990 až 2003 zvýšil z 54 procent na 63 procent. Trend kopíruje křivku poklesu interrupcí. Přes globální růst populace se počet celosvětově provedených potratů snížil ze 45,5 milionu v roce 1995 na 41,6 milionu v roce 2003.

Studie si všímá toho, že se celkově přístup k potratům liberalizuje. Devatenáct zemí se od roku 1997 rozhodlo uvolnit zákony legalizující právo na potrat a pouze tři jej zpřísnily. Jednalo se o trojici tradičně katolických zemí - Polsko, El Salvador a Nikaragua.

Polsko, El Salvador, Nicaragua

Irsko si ohledně potratových zákonů vymohlo výjimky i v Lisabonské smlouvě | Foto: lisbonvote.com

Polsko v roce 1997 schválilo zákon, který umožňuje potraty pouze v případě, kdy je ohrožen život či zdraví matky nebo plodu a v případě znásilnění a incestu. Roku 1998 a 2006 prosadily El Salvador, resp. Nikaragua zákony znemožňující potraty v jakýchkoliv případech, včetně ohrožení života matky.

„Pokrok, který vidíme, je malého rozsahu v porovnání s tím, čeho bychom mohli dokázat. Investice do rodinného plánování jsou zásadní - příliš velké množství žen nemá přístup k antikoncepci a jejich život je ohrožen," citovala BBC ředitelku Guttmacherova instititu Sharon Campovou. „Příliš mnoho žen každý rok umírá nebo je zmrzačeno, protože nemají přístup k legálním potratům."

Podle studie neexistuje souvislost mezi množstvím restriktivních opatření a počtem potratů. V zemích s tvrdými zákony dochází v průměru ke stejnému počtu interrupcí jako ve státech s liberálním přístupem.

Omezené možnosti, nevyhovující podmínky

Riziko pro zdraví žen je zde však pro ženy snažící se potratit mnohem vyšší. K zákrokům totiž často dochází u zdravotníků, kteří nemají nejen potřebnou kvalifikaci, ale ani potřebné nástroje.

Podmínky často nevyhovují hygienickým standardům v nemocnicích a pokoutní doktoři nejsou schopni ženě pomoci, pokud přijdou komplikace. Dochází tak k otravám krve, selháním orgánů. Pokud má žena štěstí, pomohou jí v běžné nemocnici, cena za lékařskou péči však neúměrně roste.  V zemích jako je Nikaragua mohou jít lékaři navíc v takových případech i do vězení.

Podle institutu je přístup k potratům relativně dobrý v celém rozvinutém světě mimo Polska a Irska, které dovoluje potraty pouze, když je ohrožen život matky.

Bývalý nikaragujský revolucinář Daniel Ortega potřeboval podporu církve, tak prosadil zákon zakazující veškeré potraty. | Foto: Reuters

Chudí mají problémy

S problémy se však potýkají i rozvojové či chudé země s liberálním přístupem. I zde jsou oficiální zákroky často mimo finanční možnosti části ženské populace, která se pak uchyluje k pokoutním doktorům či se pokouší vyvolat potrat samovolně.

Zpráva si všímá i postkomunistické Evropy, kde došlo v poslední dekádě k poklesu počtu interrupcí v průměru o polovinu. Českou republiku řadí mezi země s nejliberálnějším přístupem.

Nejproblémovějšími regiony jsou naopak Afrika a Jižní Amerika.