Berlín - Italský ministr zahraničí Franco Frattini označil únik obsahu tajných depeší zveřejněných serverem WikiLeaks za "11. září světové diplomacie". Podle křesťanskodemokratického předsedy zahraničního výboru Spolkového sněmu Ruprechta Polenze "mají Američané svým evropským spojencům co vysvětlovat".
Ani "teflonová" kancléřka Angela Merkelová, "ješitný a málo kompetentní" ministr zahraničí Guido Westerwelle či "nevyzpytatelný" šéf bavorské CSU Horst Seehofer však nespatřují v materiálech, jež na ministerstvo zahraničí do Washingtonu zasílal tým velvyslance USA v Německu Philipa Murphyho, nic, co by mohlo zatížit vztahy mezi oběma zeměmi.
Murphy pak v rozhovoru s internetovým deníkem Spiegel online, který část nepříliš diplomatických výroků týkajících se špičkových evropských politiků během neděle a pondělí publikoval, řekl, že se nemá za co omlouvat.
"Psaní podobných zpráv patří k našim nejdůležitějším úkolům," tvrdí. "Bojím se jen o své lidi. Neudělali nic špatného."
Evropa záležitost banalizuje
Na otázku, proč je spolková kancléřka spojována s teflonovým povrchem a kompetence ministra zahraničí zpochybňovány ovšem Murphy neodpověděl. Odmítl také komentovat skutečnost, že americká diplomacie má v Německu zjevně rozsáhlou síť informantů.
Snaha banalizovat celou záležitost a úsilí přisoudit všechnu odpovědnost za případné "zhoršení vzájemné důvěry" mezi USA a jejich evropskými spojenci vedoucím pracovníkům WikiLeaks je patrná i v dalších zemích.
Italský premiér Silvio Berlusconi, jenž je v depeších z americké ambasády v Římě označován za "nafoukaného politika, který prohýří celé noci", přijal únik informací s úsměvem.
Jeho ruský kolega a údajný účastník bujarých dýchánků, "nadsamec" Vladimír Putin, k aféře mlčí. Mluvčí předsedy ruské vlády vydal pouze krátké stanovisko s tím, že je zapotřebí prozkoumat, "zda byly příslušné výrazy správně přeloženy".
A Austrálie již oznámila, zda zakladatel a šéf Wikileaks Julian Assange zveřejněním depeší neporušil zákony své země.
Až doposud se jen málokterý politik odvážil zaujmout k celé věci kritické stanovisko a diplomatickou blamáž nezlehčovat, a to i v samotných USA.
"Největší katastrofu představuje v tomto ohledu zklamání důvěry," cituje nicméně britský deník The Independent člena sněmovního výboru pro tajné služby, republikána Petera Hoekstru. "Je možné Spojeným státům nadále důvěřovat? Dokáží USA zachovat tajemství?"
Murphyho předchůdce na postu velvyslance v Německu John Kornblum se vyjadřuje obdobně. "Když byla zklamána důvěra, což je tento případ, nezbývý nic jiného, než ji znovu vybudovat od nuly."
Jaderné zbraně USA
Ani vláda v Berlíně, ani americká diplomacie nedokázaly zatím vysvětlit, jaké bezpečnostní riziko představuje únik informací zveřejněných WikiLeaks, o němž ve svých komentářích hovoří Američané.
Podle serveru euobserver.com ale depeše zaslané americkou ambasádou v Berlíně potvrdily, že Spojené státy mají v Evropě i nadále atomové zbraně.
Murphy se v jedné z depeší totiž údajně zmiňuje o "nezbytnosti" tyto zbraně stáhnout z Německa, Belgie a Nizozemska.
Americká nevládní organizace Natural Resources Defence Council tvrdí, že USA mají v Evropě 480 jaderných zbraní, mimo jiné u severobelgického Meuwenu, Udenu na jihovýchodě Nizozemska a v podzemních silech na německé základně Buchel poblíž hranice s Lucemburskem.
Další jaderné zbraně mají Spojené státy podle téhož zdroje i nadále v Turecku, Itálii a Velké Británii.
