Za práci načerno pošlou Britové přistěhovalce do vězení

Petr Jemelka Petr Jemelka
25. 8. 2015 12:00
Kromě toho bude pracovníkům bez řádného povolení hrozit propadnutí mzdy a pokuta neomezené výše.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Londýn - Přistěhovalcům, kteří v Británii pracují bez pracovního povolení a řádné pracovní smlouvy, bude nově hrozit až půl roku vězení, propadnutí mzdy a pokuta neomezené výše.

Tvrdými postihy plánuje britská vláda sankcionovat i ty, kdo přistěhovalce nelegálně zaměstnávají. Na ostrovech jde především o majitele stavebních firem, restaurací a prodejen rychlého občerstvení.

Ministr pro imigraci James Brokenshire řekl novinářům, že plánovaná novela naváže na snahu vlády "skoncovat se zneužíváním systému".

Ve hře je také odebírání koncesí malým podnikatelům, ale i větším firmám, například taxislužbám.

Jedná se o další z tvrdých opatření, která během léta představila vláda Davida Camerona.

Zaměstnavatelé budou podle nových pravidel sami prokazovat, že si zaměstnance prověřili - nebudou se tak jako v současnosti moci bránit tvrzením, že o tom, že dotyčný nedisponuje pracovním povolením, nevěděli.

Kdo si myslí, že se tu bude mít dobře, je na omylu

Těm, kdo budou usvědčeni z nelegálního zaměstnávání přistěhovalců, bude kromě toho namísto nynějších dvou let vězení hrozit roků pět.

"Každému, kdo si myslí, že to bude mít v Británii snadné, musíme dát jasně najevo: pokud jste tu nelegálně, přijmeme taková opatření, abychom vám zabránili pracovat, pronajímat si byt, zřizovat bankovní účet nebo řídit auto," cituje BBC z dalšího prohlášení Brokenshira.

"Uděláme maximum pro to, abychom zvýhodnili britské občany a ty, kdo hrají podle pravidel," dodal ještě ministr pro imigraci.

Oznámení o plánovaných změnách přichází jen krátce poté, co Cameronův kabinet představil novelu, jež by měla vlastníkům nemovitostí vystěhovávat nájemníky, kteří přijdou o povolení k pobytu ve Velké Británii.

Kromě legislativních změn Britové připravují i represivní opatření. Policie a imigrační úředníci na letošní podzim chystají plošné zátahy v ubytovnách, na stavbách a dalších místech s vysokou koncentrací přistěhovalců.

Vláda Davida Camerona během letošního léta předložila již několik novel přistěhovaleckého zákona, kterými reaguje na vzrůstající znepokojení veřejnosti z uprchlické krize v Evropě.

Britové pozorně sledují hlavně situaci ve francouzském přístavním městě Calais. U Eurotunelu, vstupní brány do Spojeného království, tam už měsíce čekají tisíce migrantů, kteří se snaží - ukryti v kamionech - na ostrovy dostat. 

Mužů je v táboře asi 90 % - cesta do Evropy je složitá a náročná, takže ti nejslabší by cestu nikdy nezvládli, popisuje situaci mezi uprchlíky reportér Respektu Tomáš Lindner. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy