Za nehodu letadla v Rusku mohl možná pilot. Vletěl do bouřky a nevypustil palivo

ČTK ČTK
7. 5. 2019 9:42
Hlavní vyšetřovací verzí nedělní katastrofy letadla Suchoj Superjet 100 ruské společnosti Aeroflot je chyba pilota a pozemního personálu. Napsal to v úterý moskevský list Kommersant s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Při neštěstí uhořelo nebo se udusilo 41 ze 78 lidí na palubě. Za nejpravděpodobnější příčinu neštěstí se označuje úder blesku.
Těla všech obětí byla vyproštěna. Vyšetřovací komise zveřejnila záběry trosek havarovaného letadla | Video: Reuters

První chybou pilota bylo rozhodnutí proletět bouřkovou frontou. Kvůli poruše rádiové komunikace se pak letoun dostal do složité, ale nikoli fatální situace, píše ruský list. Přistání bylo podle expertů unáhlené, posádka měla nejdřív z nádrží vypustit veškeré palivo. Místo toho stroj přistával s maximální zátěží.

Přistání bylo řízeno ručně, protože automatické systémy selhaly. Podle Kommersantu vyšetřování ukázalo, že piloti při něm překročili bezpečnou rychlost, a navíc klesali příliš prudce, takže stroj tvrdě narazil do ranveje a odskočil.

Podle dřívějších zpráv letadlo narazilo do přistávací plochy čtyřikrát, údery zničily podvozek a jeho úlomky zasáhly palivovou nádrž, která explodovala. Od ní se plameny bleskově rozšířily na motory a zadní část trupu.

Pilot letadla Denis Jevdokimov tvrdí, že postupoval podle procedur předepsaných pro přistávání s maximální zátěží. Proč stroj dosedl tak tvrdě, údajně neví.

Vyšetřovatelé prověřují i činnost pozemních služeb, hlavně hasičů, napsal Kommersant. Povely vyhlašující pohotovost byly vydány pozdě, hasiči na místo dorazili tři minuty od poplachu, ale mnohem později, než letadlo začalo hořet. V pondělí letištní záchranné služby vydaly zprávu, že se hasiči k hořícímu letadlu dostali za 55 vteřin, přičemž předpisy prý nařizují maximálně 90 vteřin.

Agentura TASS v úterý oznámila, že počet hospitalizovaných se z původních šesti zvýšil na deset. Mezi zraněnými jsou tři členové posádky, většina lidí převezených do moskevských nemocnic je ve vážném stavu.

VIDEO: Záběry hořícího letadla Aeroflotu na moskevském letišti 

Záběry hořícího letadla Aeroflotu na moskevském letišti | Video: Reuters, Associated Press
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy