Křídla v plamenech. Cestující zachytil dramatické přistání hořícího ruského letounu

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 6. 5. 2019 11:18
Dopravní letoun Suchoj Superjet 100 v neděli večer nouzově přistál na letišti Šeremeťjevo v Moskvě kvůli požáru na palubě. Spoj ruských aerolinií Aeroflot, který mířil do Murmansku, vyslal krátce po startu signál stavu nouze. Posádka se vrátila na moskevské letiště a letoun se záhy poté na ranvej vrátil. Napoprvé se mu ale přistávací manévr nezdařil, při druhém pokusu tvrdě narazil na dráhu a začal hořet, požár na videu zachytil jeden z cestujících.
Nouzové přistání hořícího letadla na moskevském letišti Šeremeťjevo  | Video: Reuters/FLIGHTRADAR24.COM, AVETISOV KAMO

Neštěstí má nejméně 41 obětí včetně dvou dětí, 37 lidí nehodu přežilo, mezi nimi i čtyři členové posádky. Podle svědka, kterého citoval server BBC, je zázrak, že se vůbec někomu podařilo z hořícího letounu vyváznout.

Do nemocnice bylo převezeno šest lidí, z toho tři členové posádky. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michal Bucháček řekl, že podle aktuálních informací velvyslanectví v Moskvě nejsou mezi oběťmi čeští občané. Většina mrtvých jsou podle moskevského rozhlasu obyvatelé severské Murmanské oblasti, kde byl dnes vyhlášen třídenní smutek. Společnost Aeroflot publikovala jmenný seznam přeživších, podle jmen jsou zřejmě všichni Rusové.

V troskách letounu byly také nalezeny dvě takzvané černé skříňky, elektronická zařízení pro záznam datové a verbální komunikace. Identifikace mrtvých bude podle agentury TASS vzhledem k intenzitě požáru komplikovaná, připravují se analýzy DNA. Většina mrtvých se udusila kouřem.

Podle informací listu Kommersant byl havarovaný stroj prakticky nový, Aeroflot ho od ruského výrobce získal předloni. Stroj byl využíván na středních regionálních tratích. Žádná zahraniční letecká společnost podle dostupných zdrojů letadla typu SSJ 100 nevyužívá. Dvoumotorová letadla uskutečnila první komerční let v červnu 2011. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) udělila těmto letadlům certifikaci v únoru 2012.

Superjet se snaží být konkurentem letadel brazilské společnosti Embraer a kanadského Bombardieru. Letadlo bylo vyvinuto ve spolupráci s italským výrobcem letecké a vojenské techniky Finmeccanica a je prvním letadlem pro osobní dopravu vyrobeným v Rusku od rozpadu Sovětského svazu.

Akcie Aeroflotu, největšího ruského leteckého dopravce, ztratily dnes ráno na moskevské burze téměř tři procenta.

 

Právě se děje

před 9 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 19 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 45 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy