Polská premiérka bourala za podivných okolností. Z nehody limuzíny se stal politický případ

Martin Ehl Martin Ehl
15. 2. 2017 19:40
Polská prokuratura vyšetřuje dopravní nehodu, ve které se zranila premiérka Beata Szydlová. Ochranka se snaží svést celou vinu na řidiče druhého vozu, který vjel do vládní kolony. Poláci mezitím pořádají sbírku, která má řidiči pomoci. Není to první nehoda politiků konzervativní vlády, která začíná vzbuzovat pochybnosti, zda je kabinet schopen uřídit stát a jeho instituce.
Polská premiérka Beata Szydlová.
Polská premiérka Beata Szydlová. | Foto: Reuters

Varšava/Osvětim - Je mu 21 let, řidičský průkaz má poměrně čerstvě a celé Polsko ho zná jako Sebastiana K. Stal se novým nechtěným hrdinou dramatického politického zápasu v zemi.

V pátek byl účastníkem nehody v Osvětimi, při které auto s polskou premiérkou Beatou Szydlovou nabouralo do stromu. Premiérka a šéf její ochranky skončili se zraněními v nemocnici a veřejnost je zaskočená: jak to, že politici nynější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) tak často bourají?

Nehoda polské premiérky Beaty Szydlové.
Nehoda polské premiérky Beaty Szydlové. | Foto: Reuters

Nebyla to totiž první nehoda vládních pancéřovaných limuzín. Velký zájem vzbudila před několika týdny havárie ministra obrany Antoniho Macierewicze, který jel s vládní ochrankou a výstražnými světly z Varšavy na přednášku na katolickou univerzitu do Toruně. Tam se ještě chlubil, jak rychle vzdálenost mezi oběma městy urazil.

A také nebyla nehoda Szydlové první, při které příslušníci vládní ochranky BOR tak nějak podivně uklízeli stopy, aby bylo jasné, že vinu nese někdo jiný než oni.

Jak to bylo s kolonou?

Jejich verze tvrdí, že Sebastian K. zabočil doprostřed rychle jedoucí vládní kolony, která ho předjížděla, bez světelných ukazatelů změny směru. Navíc prý poslouchal hlasitou hudbu, takže nemohl slyšet sirény.

Podle verze těch, kteří vládě nevěří, ale auta v koloně nejela v předpisové vzdálenosti - mezi prvním vozem a autem premiérky byla údajně větší vzdálenost. Řidič tak mohl nabýt dojmu, že už nikdo další nejede. A není ani jasné, zda automobil premiérky měl zapnutá alespoň výstražná blikající světla (jak nakazují předpisy), když podle svědectví nebylo slyšet žádné sirény.

"Pancéřované audi mělo mít za každých okolností zapnutá výstražná světla," tvrdí v listu Rzeczpospolita Wlodzimierz Krzywicki, mluvčí krakovské prokuratury, která nehodu vyšetřuje.

I samotný obhájce řidiče Wladyslaw Pocej připouští, že názory expertů na zapnutá modročervená světla vozidel uvnitř kolony jsou různé. Chce proto, aby vláda vyšetřovatelům zpřístupnila všechna auta z kolony k prozkoumání.

"Papalášismus" současné polské vládní skupiny je patrný velmi často a nehoda, kde se k vyšetřování vyjadřuje i ministr vnitra, je jedním z jeho vrcholů.

Přes půl milionu korun

Mladý nezkušený řidič nemusí být nutně bez viny, ale způsob, jakým s ním vláda zachází (například odmítnutí právníka při prvním výslechu) vzbudil sympatie "té druhé" poloviny Polska.

Už ve středu odpoledne měl Sebastian K. k dispozici 81 tisíc zlotých (přes půl milionu korun) z veřejné sbírky. Crowdfundingovou kampaň na jeho pomoc vyhlásil na webovém portálu Pomagam.pl Rafal Biegun, Polák žijící ve Velké Británii.

Nehoda polské premiérky Beaty Szydlové.
Nehoda polské premiérky Beaty Szydlové. | Foto: Reuters

"To je můj protest proti vládě Práva a spravedlnosti," řekl Biegun listu Gazeta Wyborcza.

Biegun sbírku vyhlásil v pondělí v poledne a chtěl původně Sebastianovi přispět na koupi nového Fiatu Seicento, protože původní vůz nehodu "nepřežil".

Nyní to vypadá, že médii ostře sledovaný mladík bude moci zaplatit právníka a další výdaje, protože ojetý fiat podobný tomu, který Sebastian vlastnil, stojí mezi jedním a třemi tisíci zlotých.

Vše dopadne na vládní stranu

Ochranka se podle médií snažila po nehodě premiérky Beaty Szydlové zahladit stopy, když například nechala odjet klíčové svědky předtím, než je vyslechla policie.

Auto premiérky navíc řídil náhradní řidič, který s tímto typem vozu neměl zkušenosti.

To vše může mít vliv na podporu strany, která v průzkumech sice atakuje rekordní podporu kolem čtyřiceti procent, ale je závislá na tzv. měkkém elektorátu. Tedy těch, kteří ji před rokem a půl volili především proto, že hledali alternativu vůči osm let vládnoucí Občanské platformě.

"O nehodu má veřejnost obrovský zájem, protože je to ten druh problému, kde si průměrný občan může sám zhodnotit fakta a udělat závěr," říká Wojciech Szacki, analytik think tanku Polityka Insight.

"Vládní straně proto hrozí velké riziko, že ji lidé obviní z arogance moci a znevažování úředních procedur. Že ji opozice bude obviňovat, že nemají pod kontrolou stát a že kolem nehody byl informační chaos, protože například nebylo dlouho jasné, jaká zranění premiérka utrpěla," dodává analytik.

Jedna nehoda jednoho politika?

Klíčovou roli pak hrají takové detaily, jako jsou záznamy z kamer v okolních ulicích, ze kterých je možné odhadnout vzdálenost mezi auty v koloně. Anebo jaká byla v místě nehody středová čára. Vládní stranou ovládaná veřejnoprávní televize TVP například ve své animaci rekonstruující nehodu ukázala, že čára byla přerušovaná, zatímco ve skutečnosti byla plná.

Vyšetřování a soudní proces se Sebastianem K. tak bude přesahovat rozměry jedné nehody jednoho politika. Její politický rozměr se bude pokoušet slabá opozice co nejvíc využít.

Klíčovým klackem, který vládní strana PiS v předchozích letech použila na tehdejší vládu, byl chaos v přípravách letu prezidenta Lecha Kaczyńského v roce 2010 do ruského Smolensku. Let skončil tragédií, kterou PiS označuje za ruský atentát.

Když bude nynější opozice schopna ukázat, že podobný chaos panuje i za vlády PiS, síla klacku zvaného "smolenský mýtus" se značně otupí.

Každý den dochází v Polsku k několika nenávistným útokům, napadli například opálenou Polku s dredy či muže mluvícího německy, říká Josef Pazderka | Video: Filip Horký
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy