Whistleblowerka odhalila "španělského kmotra" a skončila ve squatu. V Madridu začíná soud roku

Simone Radačičová Simone Radačičová
4. 10. 2016 20:12
Ana Garridová pomohla odhalit korupci na radnici na předměstí Madridu, skandál ale nakonec pomohl odhalit i machinace, do nichž jsou zapleteny i špičky španělské nejsilnější strany, lidovců. Před soud, který bude rozhodovat o vině 37 lidí, se případ dostal po osmi letech až nyní. Garridová mezitím postupně přišla o práci i o byt a stala se obětí šikany. Dnes žije ve squatu.
Hlavní postavou špalěnského korupčního skandálu je Francisco Correa.
Hlavní postavou špalěnského korupčního skandálu je Francisco Correa. | Foto: Reuters

Madrid – Padesátiletá Španělka Ana Garridová si ještě před několika lety užívala klidného středostavovského života a jisté práce na radnici v Boadilla del Monte na předměstí v Madridu.

Vše se ale změnilo v okamžiku, kdy si všimla, že na radnici zřejmě dochází ke korupci. Tehdy dostala od svého šéfa podivné instrukce, aby při udělení zakázky dala přednost vybraným firmám.

Postupně se jí podařilo proniknout do velmi složitého systému nafouknutých veřejných zakázek a úplatků. Zjistila, že starosta Arturo González Panero z Lidové strany podezřele často při udělování zakázek vybírá stejné firmy.

Brzy si uvědomila, že korupce přesahuje i daleko za hranice tohoto madridského předměstí. "Svoji práci jsem měla ráda, měla jsem i dobrý plat, koupila jsem si hezký byt a hodně cestovala. Byla jsem šťastná," popsala pro BBC.

Výhrůžky smrtí a život ve squatu

Zlom přišel v okamžiku, kdy se rozhodla, že ve spolupráci s organizací Manos Limpias, tedy Čisté ruce, předá nashromážděné informace vyšetřovatelům. Organizace ale nedodržela svůj slib, tedy že udrží její jméno v tajnosti. Garridová se přes noc stala jedním z nejznámějších whistleblowerů ve Španělsku.

Její důkazy pak policie použila v širším vyšetřování kauzy, kterou vyšetřovatelé pojmenovali "Gürtel" podle hlavního protagonisty, španělského podnikatele Francisca Correy (jeho jméno ve španělštině znamená "pásek", v němčině tedy "gürtel", pozn. red.).

Skandál, který zasahuje do nejvyšších pater španělské nejsilnější strany, lidovců, se táhne už osm let. Až nyní se dostal před soud, který bude rozhodovat o vině 37 lidí, a to včetně tří pokladníků Lidové strany.

Život Garridové se mezitím rychle změnil. V práci se stala obětí šikany a nátlaku, dostávala dokonce i výhrůžky smrtí. Nakonec ji kvůli depresím musela opustit. Později už nedokázala ani splácet hypotéku a musela pronajmout svůj byt. Radnici kvůli šikaně a obtěžování zažalovala. Soud vyhrála, jenže ani tak jí radnice nevyplatila odškodné ve výši 95 tisíc eur.

Garrido nyní bojuje za větší ochranu whistleblowerů ve Španělsku. Sama žije ve squatu a vydělává si prodejem ručně dělaných šperků.

Říkejte mi Don Vito

O tom, zda snaha Garridové, která pomohla odhalit jeden z největších korupčních skandálů v moderní historii Španělska, nevyjde na prázdno, se rozhodne už brzy. Právě v úterý v Madridu odstartoval soudní proces roku, který neunikl ani bedlivé pozornosti médií.

Před soud dorazil i hlavní strůjce případu Gürtel, podnikatel Correa. Toho nejbližší spolupracovníci podle listu El País vždy oslovují "Don Vito", a to podle mafiána, kterého v hollywoodském trháku Kmotr ztvárnil Marlon Brando.

Právě Correa vytvořil velmi složitý systém, do kterého zapojil jak své firmy na pořádání různých akcí a oslav, tak i podniky svých přátel. Výměnou za lukrativní kontrakty podplácel radní, starosty a další politiky Lidové strany. Tyto úplatky pak často končily na tajných kontech ve Švýcarsku, kam je firmy napojené na Correu posílaly.

Za pomoc svým přátelům si pak také účtoval "provizi" dvě až tři procenta z celkové hodnoty zakázky, informovala nedávno španělská média. Sám španělský "Don Vito" se díky korupci podílel na organizaci řady velkých akcí, a to například i návštěvy papeže Benedikta XVI ve Valencii v roce 2006.

"Netušil jsem, jak hluboko bude skandál zasahovat. Od Correy šlo všechno," uvedl před časem José Luis Peñas, někdejší člen Lidové strany, který také pomohl korupční skandál odhalit.

I kvůli velmi složité korupční struktuře, která prorostla regionální vedení Madridu – ale i Kastilie, Leónu nebo třeba Málagy –, zabralo vyšetřování osm let. Policie si musela například vyžádat údaje o řadě bankovních kont ve Švýcarsku a ve Velké Británii.

Sám Correa skončil v letech 2009 až 2012 ve vazbě. Nyní je souzen na svobodě, hrozí mu až 120 let, napsal list El País.

Kauza se vedle méně významných stranických činovníků dotýká i politických špiček. V roce 2014 kvůli vyšetřování rezignovala tehdejší ministryně zdravotnictví Ana Matová, která od Correy údajně dostávala drahé kabelky značky Luis Vuitton. Její rodině také údajně platil drahé dovolené. Také její bývalý manžel Jesús Sepúlveda pak čelí obvinění ze zneužívání veřejných financí a z manipulace veřejných zakázek ve prospěch Correových firem.

Do kauzy se zapletl také Luis Bárcenas, který dříve působil jako senátor a také pokladník Lidové strany. Ten se bude před soudem zodpovídat z dvojího účetnictví strany.

Část úplatků od Correy údajně obžalovaný Bárcenas bral do své kapsy, zbytek pak prý na financování strany. Své jmění pak ukryl na několik kont ve Švýcarsku. Nyní mu kvůli zpronevěře a braní úplatků hrozí 42 let za mřížemi.

Je to jeden z největších korupčních skandálů

Případ Gürtel je jedním z největších korupčních skandálů v moderní historii země. Právě díky němu si mnozí Španělé uvědomili jak silnou moc má v jejich zemi korupce.

Rozčarování a znechucení voličů nad zkorumpovanými politiky přineslo také zemětřesení na španělskou politickou scénu, kdy se voliči odvrátili od tradičních stran, jako jsou právě lidovci a socialisté, a naopak se prosadili nováčci – tedy levicové hnutí Podemos (Můžeme) a středopravicová strana Ciudadanos (Občané).

"Tato kauza Španělům připomíná, že politická krize je stále tady," domnívá se Luis Orriols, politolog z madridské univerzity Carlose III.

Soud paradoxně začíná v době, kdy se Španělsko potácí v nejistotě. Lidovecký premiér Mariano Rajoy, který vyhrál volby, se pokouší najít podporu pro svoji vládu. Na svou stranu získal zatím jen Ciudadanos, uchází se ale i o hlasy druhé nejsilnější strany ve Španělsku, socialistů.

Jejich dosavadní šéf Pedro Sánchez, který i kvůli četným korupčním skandálům odmítal podpořit Rajoyovu vládu, minulý víkend na svoji funkci rezignoval. Je tak možné, že brzy se Španělé dočkají nové vlády.

Sám Rajoy není ale ve snadné pozici. Už dříve se objevily ve španělském tisku spekulace, že i on dostával prostřednictvím Bárcenase úplatky. To se ale nikdy neprokázalo a Rajoy v kauze zatím nefiguruje ani jako svědek.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 33 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy