Ve středočínském městě Sian archeologové údajně nalezli hrobku císařovy babičky. Upozornil na to čínský tisk.
Místo posledního odpočinku císařovny matky Sia leží pouhých 30 kilometrů od slavného mauzolea císaře Čchin Š'-chuanga (221-206 př.n.l.), který jako první Čínu sjednotil. Siina hrobka je druhá největší dosud v této zemi nalezená - rozkládá se na ploše 17,3 hektaru, upřesnil archeolog Čang Tchie-nen.
Vlivná císařovna matka
Ke klíčovým předmětům pro určení totožnosti majitelky hrobky patří dva vozíky tažené šesti koňmi, což byla výsada panovníků a panovnic z dynastie Čchin. Žena zemřela, když bylo císaři dvacet let, a podle historiků na něj měla významný vliv.
Badatelé našli také pečeti činitelů dvora, kteří byli zodpovědní za vzkazy pro královny, královny matky a prince.
Hlavní hrobka císařovny matky Sia měří na délku 140 metrů, 113 metrů na šířku a je 15 metrů hluboká. Pohřební komora má přes sto metrů čtverečních a byla několikrát zhanobena a spálena.
První a jediný císař dynastie Čchin
Čchin Š'-chuang, který usedl na panovnický trůn ve 13 letech, byl první a vlastně i jediný císař dynastie Čchin. Za hlavní město ustanovil Sian, kde v roce 1974 jeden rolník objevil terakotovou armádu, považovanou za osmý div světa.
Od roku 2003 však byly práce na vykopávkách více než 7000 válečníků, které ještě zbývá vynést na světlo, a hledání vlastní císařovy hrobky zastaveny. Metody užívané čínskými archeology totiž nezaručují záchranu objevených artefaktů.
Podle historických záznamů na stavbě mauzolea pracovalo kolem 720 000 dělníků po dobu 38 let. Areál podle legendy skrývá rozsáhlý podzemní palác s řekami ze rtuti a střechami z perel a diamantů, které představují hvězdy a nebe.
