Paříž - Chcete se pojistit, aby vás nezasáhla finanční krize? Žijete-li v České republice, pak určitě vystudujte vysokou školu. Takový je jeden ze závěrů výroční zprávy o vzdělávání ve vyspělých ekonomikách světa, kterou dnes zveřejnila OECD.
Studií nazvanou Education at a Glance 2009 se krize táhne jako červená nit. Receptem, jak jí čelit, je podle jejích autorů právě investice do vzdělání.
Doporučení přišlo ani ne 24 hodin poté, co online deník Aktuálně.cz zveřejnil návrh státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet, který počítá s rekordním schodkem 231 miliard korun, odsunul právě investice do vzdělávání na druhé místo. Přednost dostal "beton". Školám totiž ubírá 12 miliard korun, na stavbu dálnic se naopak přidá 24 miliard.
Peníze by ale za školství neměly utrácet jen vlády, píše OECD. Jít na vysokou se vyplatí i drtivé většině studentů. I kdyby po dobu studia nemohli vydělávat či museli platit školné.
Vysokoškolský bonus: desetitisíce dolarů navíc
Experti spočítali, že muži v zemích OECD, kteří vysokou školu mají, si za svůj pracovní život vydělají v průměru o 186 000 dolarů víc, než kdyby ji neměli.
V Itálii a Spojených státech je celková "vysokoškolská prémie" u mužů dokonce 300 000 dolarů, v Česku ji vyčíslili na 208 896 dolarů (zhruba 3,7 milionu korun).
To české ženy jsou na tom hůř. I jim se sice studování vyplatí, kvůli nižším platům si ale vydělají "jen" o 121 572 dolarů víc, než kdyby titul neměly.
Navíc - na absolventy univerzit nečeká pouze bonus v podobě vyššího platu. Kupříkladu v Česku se také podstatně snáze uplatní.
Diplom, záruka uplatnění
"Vysokoškolsky vzdělaní mladí lidé v České republice, Maďarsku, na Islandu, v Lucembursku, Nizozemsku a na Slovensku mají dobré šance, že najdou kvalifikovanou práci," stojí ve zprávě Education at a Glance 2009.
"V těchto zemích je více než 85 procent vysokoškoláků ve věku 25 až 34 let zaměstnáno coby kvalifikovaná pracovní síla," píší autoři. "Z toho plyne, že tam je po lidech s vyšším vzděláním velká poptávka."
Nezaměstnaných absolventů vysokých škol bylo v Česku v roce 2007 (novější data zatím OECD nevyhodnotila) 1,5 procenta. Lépe jsou na tom jen Norové s nezaměstnaností 1,4 procenta.
V zemích OECD jako celku nemají práci 3,3 procenta vysokoškoláků.
Podstatně hůř než Čechům se vede kupříkladu Francouzům. Ač vystudovali, zaměstnání hledá téměř 5 procent z nich. Skoro sedmiprocentní je pak nezaměstnanost mezi vysokoškoláky v Portugalsku a Turecku.
Počet vysokoškoláků roste
Na jednom z posledních míst naopak Češi - už tradičně - figurují v počtech absolventů vysokých škol. I tady se ale situace lepší. Na vysoké školy jich v roce 2006 chodilo o zhruba 20 procent víc než v roce 2000, konstatují analytici OECD.
Česko má nicméně stále co dohánět. Vysokou školu má u nás 15 procent lidí ve věku 25 až 34 let. Rovnat se s námi mohou jen Slováci (17 procent) a Turci (14 procent).
Přitom - vysokoškoláků je v zemích OECD pořád víc a víc. "Od roku 1998 přibývá každoročně 4,5 procenta absolventů vysokých škol," upozorňuje studie. V roce 2007 měl titul v uvedené věkové kategorii v průměru každý třetí.
V Kanadě, Japonsku, Jižní Koreji či Rusku je toto číslo dokonce vyšší než 50 procent.
Pětka za základní školství...
Státy OECD vydávají na školství 6,1 procenta svého celkového HDP. Po dobu, kdy žák navštěvuje základní a střední školu, za něj utratí v průměru 93 775 dolarů.
Výdaje na hlavu během školní docházky se ale v jednotlivých státech liší. Slováci nebo Mexičané investují do základního a středoškolského vzdělání jednoho žáka jen kolem 40 000 dolarů, Rakušané, Dánové, Irové, Italové, Britové nebo Američané 100 000 dolarů a víc.
Češi jsou s výdaji nad 50 000 dolarů na hlavu jen o pár míst před Slováky. Zvláště málo peněz dávají do základního školství. Z vyspělých států OECD - pomineme-li Turecko - dokonce vůbec nejmíň (hluboko pod 4 000 dolarů na žáka ročně).
| Co dělat, aby se české děti těšily do školy? Diskutujte |
... jednička za investice do VŠ
Investiční nůžky jsou v OECD doširoka rozevřené i u nákladů na vzdělávání jednoho vysokoškoláka. Maďaři, Poláci, Slováci a Turci za něj ze státního rozpočtu utratí méně než 5 000 dolarů ročně, Rakušané, Kanaďané, Norové, Švýcaři a Američané více než dvakrát tolik.
Češi výdaje na vysokoškolské vzdělávání v letech 2000 až 2006 zásadně zvýšili. Nárůst investic, připadajících na jednoho studenta, byl nejvyšší ze všech zemí OECD.
