Debakl pro bavorskou CSU, ztratila většinu. Uspěli Zelení i populisté, ukazují odhady

Tomáš Procházka Tomáš Procházka
Aktualizováno 15. 10. 2018 6:10
Křesťansko sociální unie (CSU) - jak je tomu desítky let zvykem - vyhrála bavorské zemské volby. Podle odhadů výsledků ale získala na tamní poměry pouhých 37,2 procenta hlasů.
Šéf CDU Horst Seehofer a bavorský premiér Markus Söder (vpravo) po velkém volebním propadu jejich strany.
Šéf CDU Horst Seehofer a bavorský premiér Markus Söder (vpravo) po velkém volebním propadu jejich strany. | Foto: ČTK

Mnichov - Je to hořký den. Bolestivý výsledek. První slova, která po zveřejnění předběžných odhadů výsledků znějí od politiků bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Podle předběžných oficiálních výsledků získala pouhých 37,2 procenta hlasů. V Bavorsku bylo přitom až na výjimky dlouhá desetiletí zvykem, že vládne sama. Letos tomu tak nebude. Hůře než letos dopadla CSU ve volbách jen v roce 1950. 

Druzí jsou podle předběžných čísel Zelení s 17,5 procenta. Pro ně je to historický úspěch, dosud nikdy nepřekonali v Bavorsku ani hranici deseti procent.

Před pěti lety přitom měla CSU o víc než 10 procent hlasů více, Zelení tehdy dosáhli jen na 8,6 procenta. Třetí jsou Svobodní voliči (FW) s výsledkem 11,6 procenta.

"Výsledek voleb už teď Bavorsko změnil," je přesvědčena volební lídryně Zelených Katharina Schulzeová.

V mnichovském zemském sněmu poprvé zasedne i populistická protiimigrační  Alternativa pro Německo, které první výsledky připisují přes jedenáct procent. Nyní má zastoupení už v 15 ze 16 zemských parlamentů, za dva týdny se podle průzkumů dostane i do posledního - v Hesensku.

Výrazný propad z 20 procent v roce 2013 na aktuálních necelých 10 procent je vidět i u sociální demokracie (SPD). Pro stranu jde o nejhorší výsledek v Bavorsku od druhé světové války. Poslední stranou, která by se do parlamentu mohla dostat, jsou liberálové (FDP) s pěti procenty.

Teprve podruhé od roku 1962 si CSU bude muset hledat k vládnutí v této bohaté spolkové zemi koaličního partnera. Nejreálnější variantou by podle komentátorů mohlo být spojenectví se Svobodnými voliči - uskupením, které sdružuje především nezávislé komunální politiky. 

Starosti i pro Merkelovou

Výrazný neúspěch CSU může podle mnohých analytiků znamenat konec politické kariéry šéfa strany, spolkového ministra vnitra a někdejšího bavorského premiéra Horsta Seehofera. I přes volební debakl chce ale ve všech funkcích zůstat, píše web deníku Süddeutsche Zeitung.

Už za dva týdny se konají další důležité volby - ve zmíněném Hesensku. Propad CSU v Bavorsku spolu se ztrátami sesterské Křesťansko-demokratické unie (CDU) v Hesensku by tak mohl znovu rozkývat koaliční vládu v Berlíně, kterou vede Angela Merkelová (CDU).

Předseda spolkového parlamentu Wolfgang Schäuble (CDU) očekává otřesy uvnitř CDU/CSU a nevyloučil podle německých médií ani novou debatu o kancléřce Merkelové.

Za oslabení CSU je podle voličů zodpovědný hlavně Seehofer. Je o tom přesvědčeno 66 procent dotázaných v průzkumu, který zveřejnila veřejnoprávní televize ARD. Za další zodpovědné Bavoři považují svého premiéra a lídra CSU Markuse Södera (36 procent) a spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou (33 procent).

Seehofer se jasně stavěl proti azylové politice kancléřky Merkelové. Průzkum ukázal, že to ocenilo jen 40 procent bavorských voličů, 57 procent bylo opačného názoru. Ani ve vlastní straně přitom v tomto ohledu neměl jasnou podporu. Navíc Seehoferovy názory na migraci vadily 90 procentům podporovatelům Zelených, k nimž z CSU přešla řada voličů.

Před některými místnostmi se tvořily fronty

Zájem o hlasování, které se obešlo bez problémů, byl alespoň ve velkých městech o něco větší než při posledních zemských volbách a před některými volebními místnostmi se vytvořily fronty. Například v Mnichově do 14:00 svůj hlas odevzdalo 54,6 procenta oprávněných voličů, což je o zhruba pět procentních bodů více než v roce 2013. V Norimberku ve stejný čas odvolilo 43,1 procenta lidí, zatímco před pěti lety jich bylo 34,5 procenta. Podobný trend je patrný i v dalších městech. Celková volební účast v roce 2013 dosáhla 63,6 procenta.

Kolem 9,5 milionu oprávněných voličů mělo čas do 18:00, aby rozhodlo o složení parlamentu na dalších pět let. 

 

Právě se děje

Další zprávy