reklama
 
 

Usvědčení teroristů z Paříže a Bruselu je ohroženo. Požár zničil vzorky DNA u stovek podezřelých

22. 9. 2016 16:40
Během srpnového útoku na institut pro kriminologii v Bruselu byly zničeny forenzní důkazy pro až 400 případů vyšetřování osob podezřelých z napojení na terorismus. DNA na vzorcích vlasů a další klíčové dokumenty měly sloužit jako fyzické důkazy v soudních procesech s obžalovanými ze spolupráce také na útocích v Paříži a Bruselu. Belgické úřady informaci zveřejnily až teď. S tím, že přesný rozsah škod bude znám až příští rok v létě – až začnou soudní řízení.

BruselBelgičtí kriminalisté přišli o důkazy se vzorky DNA, klíčové pro vyšetřování stovek podezřelých z napojení na terorismus.

Brusel to sdělil téměř měsíc po útoku neznámých pachatelů, kteří na konci srpna vjeli autem naloženým výbušninami do tamního institutu pro kriminologii.

Požár, jenž tehdy rozpoutali, zničil velkou část forenzní laboratoře. Uloženy v ní byly tisíce fyzických důkazů, například vzorky vlasů, zásadní pro stíhání až 400 osob podezřelých z napojení na terorismus.

Byly mezi nimi i důkazy týkající se vyšetřování loňských útoků v Paříži nebo těch březnových v Bruselu.

Během útoku na bruselský institut nebyl nikdo zraněn a po něm nikdo zadržen. Ani média o něm – ve stínu letošních teroristických útoků, které si v Evropě vyžádaly desítky mrtvých – nijak obsáhle nereferovala.

Teď se však ukazuje, že měl s terorismem více společného, než se předpokládalo.

Rozsah škod? Nevíme

Nové zprávy, které postupně belgické úřady vypouštějí, zveřejnily The New York Times.

List neopomněl upozornit, že Belgie je největší vývozce teroristů v západní Evropě. Její databáze je proto v boji proti tomuto druhu násilí klíčová.

Ohrožen teď může být například případ Mohameda Abriniho, který je podezřelý ze spolupráce na útocích v Paříži i v Bruselu. Jeho DNA byla podle vyšetřovatelů nalezena ve většině bruselských úkrytů.

Přesné informace o rozsahu škod budou jasné až v polovině příštího roku, kdy se případy dostanou k soudu.

Digitalizované důkazy nestačí

Podle belgického odborníka Sébastiena Courtoye může být problém v tom, že soudy často chtějí "důkazy vidět". A jejich fyzická existence je důležitější než počítačová databáze.

Digitalizované podklady proto nemusí stačit. Obžalovaní totiž mohou u soudu požadovat nové testy důkazů použitých proti nim. A pokud již neexistují, nelze je ověřit.

"Jestli jsou důkazy zcela zničené, pak to může být nepříjemné pro všechny naše případy, které řešíme," řekl New York Times mluvčí federálního prokurátora Thierry Werts. "Pokud jsou zničeny jen částečně, budeme muset zopakovat jejich analýzu," dodal s tím, že jde o tisíce důkazů.

Útok na laboratoř v institutu pro kriminologii byl prohlášen za čin spáchaný organizovaným zločinem, nikoliv za teroristický čin. Úřady přiznávají, že hranice mezi teroristickou a zločinnou sítí je v Belgii velmi málo zřetelná.

Jsem na sebe pyšná, že jsem se to naučila. Nejvíc mi podráží nohy, že jdou věci pomalu, moje agenda navíc nemá v Česku dobrou odezvu, říká Jourová | Video: Martin Veselovský |  29:09

autor: Simona Fendrychová | 22. 9. 2016 16:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama