Válka v Iráku je ve srovnání se svoji starší vietnamskou sestrou v mnohém odlišná. V jednom se však oba konflikty podobají: Stoupajícím počtem Američanů, kteří vidí angažovanost své armády ve vzdálené zemi značně skepticky.
Před třemi lety podporovalo invazi do Iráku přes 75 procent Američanů. Dnes je s Bushovým postupem nespokojeno - podle sobotního průzkumu týdeníku Newsweek - 65 procent obyvatel USA.
Intervenci ve Vietnamu podporovalo na jejím začátku v roce 1965 až 73 procent Američanů. O sedm let později bylo pro další setrvání v zemi už jen kolem 30 procent občanů Spojených států.
Přemlouvání už nezabírá
Bush a jeho ministři přemlouvají v pravidelných projevech Američany: Musíme vydržet, jinak nahrajeme nepříteli. Ten získá pocit, že jsme slabí. Posílíme tak ty, kteří se domnívají, že terorem mohou vítězit a ovládnout svět nebo přinejmenším Blízký východ.
Před třemi desítkami let to bylo podobné. Tehdy američtí představitelé zdůrazňovali, že odchodem z Vietnamu se uvolní pole pro vítězství komunismu v Asii a kredit získají Sovětský svaz s Čínou.
Tehdejší komunismus dnes nahradil islamismus, reprezentovaný především Al-Káidou a jejími stoupenci.
"Kdybychom se dnes otočili k Iráku zády, bylo by to totéž jako po II. světové válce vrátit Německo do rukou nacistů," uvedl v komentáři pro list Washington Post americký ministr obrany Donald Rumsfeld.
Odlišností je více
Války v Iráku a Vietnamu mají přes jeden společný jmenovatel - klesající podporu v USA - více odlišností než podobností.
Ve Vietnamu měly Spojené státy svého času až přes půlmilionu vojáků; v Iráku kolem 150 tisíc.
Ve Vietnamu čelili Američané mohutné severovietnamské armádě, podporované masivně Sovětským svazem a Čínou. V Iráku bojují proti skupinám, jejichž členská základna se počítá maximálně na desetitisíce lidí a kteří za sebou nemají výraznou podporu žádného jiného státu.
Ve Vietnamu hrálo celých osm let důležitou úlohu letecké bombardování, v Iráku jen první dva měsíce. Od svržení Saddáma v dubnu 2003 používají Američané bombardéry jen v omezené míře.
Během osmi let (1965 až 1973) zahynulo ve Vietnamu 58 tisíc amerických vojáků, v Iráku během tří let "jen" přes dva tisíce.
Mnohem vyšší ztráty byly i mezi vietnamským civilním obyvatelstvem ve srovnání s iráckým.
Která válka přijde dráž?
Spory se vedou i o náklady na obě války.
Protiválečný Institut politikých studií sídlící ve Washingtonu tvrdí, že Irák stojí USA měsíčně zhruba 5,6 miliardy dolarů, zatímco Vietnam stál v průměru 5,1 miliardy.
Konzervativně orientovaný Americký institut pro podnikání oponuje, že takové srovnávání nemá smysl, protože dnes je na tom americká ekonomika mnohem lépe a irácký konflikt "unese".
"Výdaje na válku tvoří nyní jen dvě procenta ročního amerického HDP. Na válku ve Vietnamu to bylo 12 procent, na druhou světovou válku 40 procent," tvrdí analytik institutu Thomas Donnelly.
Vietnamizace a irákizace
Přesto ale řeší USA ve Vietnamu a Iráku podobný problém: Jak zajistit, aby odpovědnost za politiku i bezpečnost převzaly domácí síly? Tehdy se používal termín "vietnamizace", dnes "irákizace".
V jižním Vietnamu se nepodařilo vytvořit reprezentativní a legitimní vládu, ani silnou domácí armádu. Dva roky poté, co se americké jednotky ze země stáhly, zdecimovaná jihovietnamská armáda kapitulovala a jihovietnamská metropole Saigon padla.
Ani v Iráku se zatím nedaří vytvořit dobře vycvičenou domácí policii a armádu, schopnou zajistit bezpečnost. A vytváření vlády komplikují spory mezi hlavními náboženskými a etnickými komunitami.
Sektářské násilí mezi sunnity a šíity hrozí, že se z Iráku - namísto následováníhodné demokracie - stane stát totální občanské války a chaosu.
Američané zdůrazňují, že čas k odchodu z Iráku bude ve chvíli, kdy stát bude mít stabilní vládu a silnou armádu. Tedy to, co se před lety v jižním Vietnamu nepodařilo.
Běh na dlouhou trať
Ministr obrany USA z dob vietnamské války Melvin Laird se i po letech domnívá, že právě toto nejvíce přispělo (spolu se silným domácím protiválečným hnutím a kritickými médii) k neúspěchu.
"Ve Vietnamu i v Iráku náš protivník uvažuje podobně. Chce oslabit naši vůli pokračovat a dotlačit co nejvíce Američanů k názoru, že pokračování války nestojí za americké životy a peníze," uvedl Laird v časopise Foreign Affairs.
Násilí v Iráku každopádně pokračovalo i v předvečer výročí. Severně od Bagdádu Američané v neděli zastřelili osm lidí. Podle irácké policie byli vojáci ostřelováni; mezi mrtvými jsou však civilisté. Dnes zahynulo při pumových útocích dalších osm osob.
Nadále trvá i ofenzíva u Samary, jejíž cílem je objevit skrýše zbraní a munice. Operace se účastní také iráčtí vojáci.
Jeden z velitelů amerických jednotek - generál George Casey - u příležitosti třetího výročí začátku války televizi CNN řekl, že konflikt bude ještě dlouhý.
"Rebelové nemají nouzi o nové rekruty a stále mají k dispozici hodně zbraní a munice z bývalých armádních skladů po celém Iráku," prohlásil Casey.
