Teherán tak reagoval na zveřejnění snímků, na kterých je podle Washingtonu vidět, jak Íránci instalují rakety na své lodě. U íránských břehů nyní operuje americká letadlová loď. "Spojené státy si nemohou dovolit další válku, jejich země je ve špatné situaci, co se týče pracovní síly a sociálních podmínek," varoval zástupce velitele elitních íránských revolučních gard.
Že americký prezident Donald Trump o válku s Íránem nestojí, napsala už dříve i americká média. A to ačkoliv USA svou přítomnost v blízkosti Íránu posilují.
Jenže boje mezi íránskými a americkými vojáky nejsou to největší riziko, které narůstající napětí v Perském zálivu pro Spojené státy představuje. Írán by sice nejspíš v přímém boji s USA neobstál, ale má jiné páky, kterých může využít. V oblasti Blízkého východu má vliv na řadu ozbrojených skupin stojících proti americkým spojencům.
Teherán teď může své spojence aktivovat. Některé evropské státy kvůli tomu přerušily svou vojenskou misi v sousedním Iráku, odkud už dříve v týdnu USA odvolaly nadbytečný personál velvyslanectví.
Chápat Írán jako agresora je ale podle Břetislava Turečka, odborníka na Írán a oblast Blízkého východu z Metropolitní univerzity v Praze, trochu zavádějící. "Jsme zvyklí mluvit o takzvané íránské hrozbě, ale když se na situaci podíváme očima Íránců, vidíme, že jsou ze všech stran obklopeni americkými silami nebo proamerickými režimy. Írán se zkrátka snaží dostat nepřítele dál od svých hranic a používá k tomu své spojenecké síly v regionu," vysvětluje Tureček pro deník Aktuálně.cz.
Teherán podporuje šíitské milice v Iráku a také ve válkou zmítaném Jemenu, kde působí šíitská povstalecká skupina Hútíů. Saúdská Arábie je považuje za teroristickou skupinu. V roce 2015 se do války v Jemenu zapojila, aby je potlačila a obnovila vládu prezidenta Abd Rabú Mansúr Hádího. Podle OSN Írán pomáhá povstalce vyzbrojovat. Hútíové tak získali například drony a balistické rakety. Saúdskoarabský ministr obrany prohlásil, že útoky řídil Teherán, který se snaží rozšířit svůj vliv v regionu. Saúdská Arábie patří k nejbližším spojencům USA na Blízkém východě.
Írán je zahnán do kouta
Podle Břetislava Turečka se tím Írán snaží ukázat, že je schopný reagovat na rostoucí americkou přítomnost v sousedních zemích a Perském zálivu. "Írán nemá tak obrovský arzenál jako USA, ale může vést boj jiným způsobem," dodává a upozorňuje na informace, které se v americkém tisku objevily poprvé na začátku letošního roku a následně znovu tento týden. Podle nich má Washington plán vojenského útoku na Írán.
Podle posledních informací by Spojené státy v případě íránského útoku mohly vyslat na Blízký východ až 120 000 vojáků, což je podobný počet jako během války v Iráku.
Donald Trump ale později tyto informace označil za výmysl. Do války se pouštět nechce a Teherán si toho je vědom. Zároveň podle Turečka vnímá rozkol v Bílém domě, kde Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton zastává razantnější postoj než prezident. Ten v americké obranné a zahraniční politice dlouhodobě vybízí ke svržení íránského režimu.
Za vším stojí jaderná dohoda
Současnou krizi vyvolalo rozhodnutí Íránu odstoupit od jaderné dohody z roku 2015. Teherán se tehdy zavázal zastavit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, které ale Trumpova administrativa znovu zavedla. "Íránci dohodu dodržovali a Spojené státy přesto vystoupily a uvalily přísné sankce," přibližuje íránský pohled Tureček. "Jsou trestáni za to, že hráli podle pravidel, proto musí nějak reagovat," dodává.
A zároveň přikládá historický kontext, ze kterého se Írán podle něj poučil: V roce 2003 se libyjský vůdce Muammar Kaddáfí vzdal zbraní hromadného ničení, nevyplatilo se mu to a o pár let později byl svržen a zavražděn. "Také Saddám Husajn byl popraven, když se ukázalo, že není tak silný a jen blafoval. Vedle toho máte severokorejského diktátora, který se chlubí jadernými zbraněmi a nikdo si na něj netroufne," uvažuje Tureček.
"Z toho si každý může odvodit, že je lepší ty zbraně mít a cenit zuby než sklopit uši před Západem," doplňuje.
