Profesorka Ljubima Despotovová z Bulharské společnosti paliativní medicíny a péče o dlouhodobě nemocné přišla s teorií, podle které jsou na tom lépe státy, kde existovalo povinné očkování proti tuberkulóze. Což v Evropě platí sice nejen, ale především pro bývalé komunistické země.
Bulharská lékařka uvedla jako příklad Německo. Počet nakažených je mnohem nižší v těch spolkových zemích, které se do roku 1990 nacházely v Německé demokratické republice. Tedy na východní straně železné opony.
Povinné očkování je také v Jižní Koreji, která je vzorem pro svět v tom, jak rychle dokázala nákazu zastavit. Naopak v Íránu, který patří k nejvíce zasaženým zemím, je sice očkování proti tuberkulóze povinné od roku 1984, ale v praxi se neprovádělo důsledně. V Česku je plošné očkování zrušeno od listopadu 2010.
Teorie Despotovové se rychle začala šířit po sociálních sítích a převzala ji některá média. Epidemiolog Ondřej Zahradníček z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně však řekl Aktuálně.cz, že je vůči tomuto výkladu rozdílů v následcích pandemie opatrný. "Souvislost s tuberkulózou je možná, nemohu to vyloučit, ale zatím ještě nikdo neanalyzoval data. Nevím o tom, že by někdo měl potvrzené výsledky výzkumu," říká Zahradníček.
"Země ve střední a východní Evropě možná měly víc času se připravit na pandemii, nepadly jí takříkajíc první do rány," doplňuje další z možností.
Pozdější výskyt koronaviru ve východní části evropského kontinentu skutečně může být druhým vysvětlením rozdílů. Francie, Británie a Itálie měly první potvrzené nakažené už na konci ledna, Česká republika a Polsko až na začátku března. Země ve střední a východní Evropě přijímaly opatření proti koronaviru v době, kdy v Itálii nebo Francii rostl počet nakažených v důsledku šíření infekce.
"Já teorii o tuberkulóze nevěřím, nepřipadá mi věrohodná," řekl pak Aktuálně.cz epidemiolog Petr Smejkal z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). "Z mého pohledu je rozdíl mezi západem a východem dán tím, že východ je izolovanější a tolik se tam necestuje. Vezměte si například velikost letišť a o kolik více lidí denně projde terminály letišť v západní Evropě než ve východní. A jaká je hustota obyvatel ve velkých aglomeracích na Západě. Východoevropané prostě cestují méně a méně lidí cestuje tam, v tom vidím hlavní důvod," dodává Smejkal.
Izolace funguje
Několik zemí se ale vymyká těmto teoriím. Rakousko patří mezi státy, kde očkování proti tuberkulóze nebylo povinné ani rozšířené, a přesto se mu podařilo pandemii zvládnout lépe než mnoha jiným zemím. A třeba Švédsko nezavřelo obchody ani restaurace, a přesto se mu daří infekci zvládnout: švédské nemocnice nejsou přeplněné.
Je to tedy opak toho, co se děje v Británii a Spojených státech, kde vlády dlouho váhaly s opatřeními a původně je ani nechtěly zavádět.
"Máme za sebou teprve první vlnu pandemie. Aktuální čísla nasvědčují tomu, že společenská izolace funguje. Mně se to zdá pravděpodobné," říká Zahradníček.
Zároveň však dodává, že existují i země, kde opatření jako omezení pohybu nebo zavření obchodů a restaurací zavedli dříve než v Česku. Jenže situace tam je horší. "Na šíření koronaviru a dalších onemocnění má vliv mnoho věcí. Například víme, že koronavirus má horší průběh u lidí, kteří mají už jiné nemoci. Zatím je příliš brzy na analýzy s prokázanými závěry. Ty teprve přijdou."
Několik koronavirových vln
Specifický je vývoj v Rusku. Poprvé se tam objevil koronavirus už na konci ledna u lidí, kteří přicestovali z Číny. Vláda zavřela hranice s Čínou a izolovala všechny, kteří z ní přijeli, takže se podařilo infekci zastavit. Alespoň na čas.
Virus se pak začal šířit Ruskem v mnohem větší míře od konce března. Ve středu 15. dubna země ohlásila 3388 nových výskytů koronavirové nákazy. Z Ruska se nyní koronavirus šíří zpět do země svého původu, tedy do Číny.
S druhou vlnou šíření infekce - podle některých médií už dokonce třetí vlnou - se potýká v Asii taky například Singapur, a to kvůli příjezdům zahraničních dělníků.
"Pokud budou zavřené hranice, je nepravděpodobné, že k nám přijde druhá vlna. Ale nikdo nemůže s jistotou říci, že později se tak nestane," říká Zahradníček. "Vládní plán na uvolnění opatření mi připadá rozumný. Opírá se o zkušenosti profesora Ladislava Duška, který působil na Masarykově univerzitě v Brně a je odborníkem na zdravotnickou statistiku. Ale nikdo, opravdu nikdo nemůže s jistotou říci, jak se ten virus bude dál chovat."
